Ex Drummer
Ex Drummer
Ex Drummer
Ex Drummer
My Way Is the Highway
Režie:
Koen MortierScénář:
Koen MortierKamera:
Glynn SpeeckaertHrají:
Dries Vanhegen, Norman Baert, Gunter Lamoot, Sam Louwyck, François Beukelaers, Bernadette Damman, Joris Van Der Speeten, Nancy Denijs, Nomie Visser (více)Obsahy(1)
Každá díra ve Flandrech má svou provinční rockovou kapelu, která hraje, kde se dá, a marně sní o slávě. Tři postižení muzikanti, kteří se podobně jako jejich idoly obrátili k drogám, hledají bubeníka pro svou skupinu The Feminists. Známý spisovatel Dries by byl ten pravý, ale má to háček – neumí totiž bubnovat. Přesto se tento arogantní manipulátor za skupinou vypraví, a odstartuje tak osobní šarvátky a rodinné sváry, jež dávají všanc křehkou budoucnost kapely. Násilí narůstá a Dries posléze dokáže muzikanty přimět, aby vzájemně pili svou krev. Ex Drummer rozhodně není konvenčním filmovým přepisem literární předlohy známého vlámského spisovatele Hermana Brusselmanse. Je drsný, vzdorný, hrůzný a příležitostně i komický a podobně jako Mortierovy krátké filmy je to především expresivně natočený hudební snímek. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (151)
„Už se prali?" Punková špína, jak to mají mazlíčci z ulice rádi! Zpočátku tak trochu ubíjející, jak ale začali zkoušet, příběh nabral dech a rozjel se naplno. Možná více než punk připomíná všechno to křepčení, mlácení, šoustání, řvaní, krvácení a zvracení dada. Ale anarchie tam samozřejmě je, snaha popřít i sebe sama, všichni jsou žumpa a já to lejno v ní plavající a hrajeme jen jednou, No Future. A ke všemu výborná hudba, co dělá z toho hnusu a hniloby fajnový zážitek - Mogwai, Isis, Funeral Dress, Daisy Temple, Lightning Bolt, Colonel Bastard, Ghinzu... ()
Experiment, šílenství a především provokace, která se nadmíru podařila - což rozhodně není až tak běžné. A na absolutní počet to vykopává geniální soundtrack. Chtěl bych být šťastným vlastníkem CD Feminists - http://www.youtube.com/watch?v=V4eWU-pg3uI ()
Velice ostré - nejen kvůli po rybě smrdící kundě a půlmetrovému péru. Drsný koktejl hnusu, násilí, humoru, zloby, snobství, pokrytectví a v neposlední řadě punku natočený Koenem Mortierem nás diváky staví do podobné situace jako hrdinu Driese - stáváme se zhnusenými pozorovateli životů třech sociopatů a jejich okolí, abychom se nakonci filmu z tohoto světa vrátili do toho našeho a blahořečili si a byli vděčni za to co máme. Co se posouvání mantinelů zobrazitelnosti a provokativnosti ve světovém filmu týče, vlaje vlajka Evropské unie hrdě jak v málosčem jiném. Otázkou je, jestli je na co být pyšný :-) Každopádně zážitek, který je třeba vidět - tedy za předpokladu, že na něj máte žaludek. 80% ()
Ze začátku zábavný film s několika zajímavými postavami se zvrhne ve zběsilé cupitání (jízda bych tomu neříkal), kde je každý člověk určitým způsobem alespoň trochu magor. Občas se sice vyskytne nějaký zajímavý či dokonce zábavný prvek (např. zde tolik opěvované půlmetrové péro:), ale místo plnohodnotného děje jsou jen scénky plné buď násilí (to většinou), nebo sexu. Kdyby to celé o něčem bylo, bylo by to fajn. Bohužel, hlubší myšlenka chybí. ()
Jestli chcete svoji babičku přesvědčit, že když posloucháte ten "nelidskej řev a blití do mikrofonu" automaticky to neznamená, že patříte do subkultury neonácků, gaunerů, úchyláků a satanistů, zařiďte aby se k ní nikdy nedostal tenhle film. Fascinace brutalitou, sexem a dekadencí dovedená ad absurdum. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (7)
Související novinky
Seminář britského filmu
aneb „Zimní filmová škola“ je tradiční filmová přehlídka, která chce letos divákům přiblížit, jak se v kinematografii zrcadlily projevy subkultury punku a undergroundu. Tyto fenomény v 70. letech… (více)
Reklama