Ex Drummer

Jeden z nich je feťák, žijící se svou přítelkyní a dcerkou v bytě zavaleném odpadem. Druhý z nich málokdy souloží tak, aby netekla krev, udružuje poměr s plešatou matkou toho posledního, zatímco za zamčenými dveřmi je ve svěrací kazajce přikurtovaný k posteli už bůhvíjak dlouho otec. Třetí je gay, dříve terorizován a nyní terorizující rodiče. No a ten čtvrtý vše cynicky pozoruje z povzdálí a zkouší, jak až daleko může zajít. Tolik a ještě víc dobře natočené negace, hnusu, agrese a punku se do stopáže Ex Drummera vejde. (25.01.2010)

U tohoto filmu hrozně moc záleží na tom, jak jej osobně uchopíte a kolik let vám je... Jsou lidé, na které zapůsobí díky pro někoho výborné hudbě a celém tom "okolo toho", jsou lidé, kteří film asi vůbec nepochopí a zůstane pro ně jen hnusnou oplzlostí, jsou lidé, kteří se v něm najdou a některým to neřekne nic ... Jsou lidé, kteří se možná zasmějou černému humoru, ovšem tento film mi přišel tak "černohumorný", že nahlas jsem se zasmál asi jej jednou ... jinak jsem se smál v duchu a hodně často mi bylo "smutno" ... Já se v tom filmu našel ... Neříkám, že jsem něco jako ti chudáci ve filmu ani hlavní frajerský hrdina, ale bylo v životě prostě období řady let, kdy jsem se pohyboval v podobné společnosti plné šílených, ujetých, postižených chudáků, alkoholiků a feťáků ... ale naštěstí jsem nikdy nepřepadl na jejich stranu a zachoval si normální rozum a všechno tak nějak prožil a přežil s nedocenitelnými zkušenostmi ... Tohle je život, takhle to funguje ... život většiny lidí není plný "zlatých táců a stříbrných podnosů", ale špíny, hnusu a smutku pramenícího z nikdy nesplnitelné touhy vymanit se z reality, kam je osud uvrhl ... Tak to vnímám já, i když uznávám, že film jde vnímat z mnoha úhlů... (20.08.2010)

Režisér Koen Mortier natočil drámu v ktorej vystihol psychológiu postav pomocou kreatívneho filmového postupu. Celý čas som mal pocit, že sa pozerám na klip. Viacnásobne prestrihávanie jednej a tej istej udalosti najviac intenzívne pôsobí vrámci strihu keď boli na koncerte. Práve tu vďaka chaotickej kamere a rýchlemu strihu máme pocit zachytenia reálnej udalosti a pocitu, že práve tak sa človek cíti, keď je na takomto mieste. Tmava pochmúrna farebná tonalita celého filmu len dopomáha na umocnenie filmového žánru. Mne sa osobne tento snímok páčil už len vďaka tomu, ako famózne pracoval s nápadmi a taktiež v akých kulisách, a miestach sa dej odohrával. Belgičania nakrútili vlastný svojsky trošku drsnejší Trainspotting. (20.11.2015)

„Už se prali?" Punková špína, jak to mají mazlíčci z ulice rádi! Zpočátku tak trochu ubíjející, jak ale začali zkoušet, příběh nabral dech a rozjel se naplno. Možná více než punk připomíná všechno to křepčení, mlácení, šoustání, řvaní, krvácení a zvracení dada. Ale anarchie tam samozřejmě je, snaha popřít i sebe sama, všichni jsou žumpa a já to lejno v ní plavající a hrajeme jen jednou, No Future. A ke všemu výborná hudba, co dělá z toho hnusu a hniloby fajnový zážitek - Mogwai, Isis, Funeral Dress, Daisy Temple, Lightning Bolt, Colonel Bastard, Ghinzu... (21.12.2020)

Velice ostré - nejen kvůli po rybě smrdící kundě a půlmetrovému péru. Drsný koktejl hnusu, násilí, humoru, zloby, snobství, pokrytectví a v neposlední řadě punku natočený Koenem Mortierem nás diváky staví do podobné situace jako hrdinu Driese - stáváme se zhnusenými pozorovateli životů třech sociopatů a jejich okolí, abychom se nakonci filmu z tohoto světa vrátili do toho našeho a blahořečili si a byli vděčni za to co máme. Co se posouvání mantinelů zobrazitelnosti a provokativnosti ve světovém filmu týče, vlaje vlajka Evropské unie hrdě jak v málosčem jiném. Otázkou je, jestli je na co být pyšný :-) Každopádně zážitek, který je třeba vidět - tedy za předpokladu, že na něj máte žaludek. 80% (05.12.2009)