Devil May Cry

‘Devil May Cry‘ je moje prvé stretnutie sa s japonskou anime seriálovou produkciou a musím povedať, že veľmi milo prekvapujúce. Samozrejme som naschvál zvolil mne blízke žánrové zaradenie a v ani jednej epizóde ma nesklamalo. Príbehy sú rýchle, aj keď často bez nejakého hlbšieho deja, či postavového zahĺbenia, možno práve preto mne prístupnejšie. To, čím mi prišiel tento anime seriál sympatický, bola tá správna coolovosť a uštipačné, správne trefené hlášky, kvalitný výber hudby a veľmi podarení záporáci. 85%. (18.12.2008)

Neznalost herní předlohy u mě znamená, že nejsem limitován nostalgií a vyjadřuju se tak jen k tomu, co mi nabídnul samotný seriál. Bohužel se jedná v podstatě pouze o negativa. Otravné opakující se stereotypy a trapné vtipy skrze epizody, nezničitelný hlavní hrdina bez adekvátního protivníka a kupa nezajímavých vedlejších postav, počínaje dvojicí občasných spolupracovnic a konče Patty, dalším důkazem, že malé děti do podobných anime nepatří. Pozitiv by se našlo minimum, možná tak povedený opening s příjemným hudebním tématem, několik povedených akčních scén a určitý vzestup kvality v epizodách předcházejích naopak velmi špatnému závěrečnému dílu. A vůbec, osobně prostě nedokážu fandit postavě, holdující po hospodách jahodovému poháru, tss. Velmi, ale skutečně velmi slabé 2*. (02.10.2010)

Všeobecné nadšení tímto seriálem bohužel sdílet nemohu. Devil May Cry u mě docela funguje jako drsný rockový videoklip, jako anime s příběhem už nikoliv. Že nemáme souvislý děj, ale seriál se skládá z epizod jež na sebe pramálo (spíše vůbec) navazují, je škoda, ale není to samo o sobě katastrofa. Takový Shinichiro Watanabe a jeho Cowboy Bebop dokazují, že to jde i tak. Watanabe umí ovšem skrze používání různých zkratek každou epizodu narvat spoustou děje. Devil May Cry však toto nemá, chybí mu i originální zápletky a ještě ke všemu se většina dílů řídí jednoduchým dějovým schematem. Např. na začátku musíme vidět nějaký spor mezi Dantem a Patty, na konci musí být killnut nějaký ďábel, někde uprotstřed musí být sežrán zmrzlinový pohár atd. Krom toho se musí mihnout jistá postava, která podstatnou roli bude hrát až v samotném finále - zřejmě proto, aby divák získal iluzi, že sleduje promyšlený souvislý příběh. Přitom by onu postavu stačilo škrtnout a žádná epizoda by tím vůbec neutrpěla. Ale abych jen nehaněl - hodící se hudba (při samostatném poslechu bez seriálu mě ale moc neoslovila), slušná kresba, dvě sexy samice v roli Danteho pomocnic a jedna vcelku zajímavá pokrová partie. Jednoduše řečeno - klasický hormonální seriál - slabé ***. (19.11.2007)

Pln očekávání jsem se vrhnul do tohoto anime, ale hodně rychle mě vlna radosti přešla. Souboje pořád ty samé, ale doopravdy naprosto, zbraně pořád stejné, napětí nulové, vtip občas pobaví. Toto všechno by se dalo opomenout stejně tak, jako sem to opomenul u Hellsinga, jenže tam to zachraňoval příběh, který tu jaksi chybí. Epizody jsou totiž monotónní také, nenavazují na sebe,každá má svůj příběh a svého démona, kterého Dante zničí snadněji, než si objedná pizzu. Bez příběhu nemůže být ani napětí, takže tu vlastně nezbylo skoro nic, kromě dobrého Danteho charakteru. No jak tak na to koukám, chtěl jsem dát původně 3 hvězdy, ale čtu si svoje hodnocení a dám to ještě o hvězdu dolu:-) (06.05.2008)

Jakožto fanoušek herní série jsem se tetelil blahem. Nejenže seriál doplňuje herní příběh, ale zároveň představuje postavy, které se následně objeví i v herní sérii. To ale samozřejmě k pozitivnímu hodnocení nestačí. Perfektní soundtrack, jak už u DMC bývá zvykem i v herním světě je zde samozřejmě přítomen. Dante je v seriálu poněkud depresivní a skleslý, což se odráží i na celkové náladě seriálu, ale i tento posmutnělý hlavní hrdina to v každém díle umí pěkně roztočit a vykouzlit úsměv na tváři.  Jediné co mi zde chybělo, je delší akce a více známých tváří z herní série. Vesměs se jedná o nenáročné anime, které člověka sice nedonutí přemýšlet, ale charismatické a vtipné hlavní postavy to ruku v ruce se zajímavými přiběhy zachraňují. (28.03.2023)