Zkažená mládež

S malými úpravami bych sem mohl zkopírovat komentář k francouzskému filmu Mezi zdmi, který je sice trošku o něčem jiném, přesto v divákovi vyvolává podobně neodbytné pocity zmaru a usilovnou snahu přemýšlet nad problémem, který nezná geografických hranic... Zde je pravděpodobně to zhnusení ještě větší. Alespoň u mě bylo... Klass už není jen o naprostém nezájmu žáků k výuce a lhostejnosti ke vzdělání, tady už běží doslova o život. Agresivní tendence zmanipulované skupiny vůči jedinci, který se nějakým způsobem odlišuje, nenávist vůči jinakosti (ať už reprezentované myšlením, vzhledem či něčím jiným) a bezmoc tomuto naprostém bezpráví čelit je problém, který známe i v našich školách - a pochopitelně posléze i ve společnosti... Film je (podobně jako v případě výše zmíněného francouzského snímku) velmi velmi autentický, čemuž hodně napomáhá skvělý výkon všech mladých herců a dynamická kamera, která přesně vystihuje tempo doby, kterou žijeme. Pouze učitelé na mě působili až příliš rezignovaně, ale to už je otázka scénáře. V některých momentech mi film připomněl švédský kousek Zlo, který je však o poznání vykonstruovanější, to ale neznamená horší... Klass je typický snímek, u něhož divák bude hodnotit především obsah, sdělení, případně "obžalobu" šikany, bez ohledu na "filmařské" kvality. O to víc se však tento snímek může stát skvělou pomůckou pro výchovné poradce na školách a výborným odrazovým můstkem k diskuzi učitelů se žáky a studenty.___ Pozn.: Klass je film, u kterého se chce křičet, řvát, brečet.... (15.06.2009)

Působivě udělaný a kvalitně natočený psychický drasťák ze školního prostředí, při jehož sledování se vaše srdce obalí kamenným nánosem, se kterým si neporadí ani Calgon... Nánosy však brzy po doběhnutí titulků opadají a trvalé stopy nezanechají. Čím to? Inu, jak už to v podobných filmech bývá, autoři pěchují diváka emocemi i za cenu určité jednostranosti děje a směsnávání postav do plošných archetypů. Krom ústřední dvojice Joosepa a Kaspara sledujeme panoptikum slizkých, arogantních a necitelných hajzlíků, mezi něž se ještě nějak záhadně zatoukala okatá husička Thea. Na efekt vystavěnou násilnou pokřivenost bohužel nelze v celém snímku přehlížet, aniž by občas člověk z filmu nevypadával a neuvědomoval si, že už nesedí spolu s protagonisty filmu v jakési nejmenované škole a nedotýká se jej ta dusná atmosféra, kdy se vzduchem line zápach plynu, co hrozí nenadálým výbuchem, nýbrž sedí doma v křesle a sleduje výplody čísi mysli. Spolykal jsem většinu vlasce, ale naviják už ne - to jsou v Estonsku učitelé vážně tak slepí vůči dění ve studentském kolektivu? To vážně ani nikdo z dospělých nedokáže postupovat alespoň trochu logicky a racionálně? To vážně není možné řešit problémy se šikanou jinak, než to provedou Joosep s Kasparem? Nadsazení, stylizace, typizace, schématičnost - ať už tu nepřirozenost Klass pojmenujeme jakkoliv, nevadila by mi, pokud by ji snímek využíval jako prostředek k poukazování, k pátrání po příčinách, k odhalovaní jádra problému, či k čemukoliv jinému, než jen neodůvodněnému působení na divákovi emoce. Takto Klass funguje maximálně jako varovný majáček, který ovšem nebudí patřičnou pozornost paradoxně právě proto, že bliká příliš intenzivně. (04.04.2008)

V prvé řadě funkční film, který se nesnaží vnucovat nikomu svůj názor, ba naopak se pokouší vyvolat diskuzi. Myslím, že se mu to do jisté míry povedlo. Bez zbytečně přehnaného sentimentu nás seznamuje s jednou naprosto obyčejnou třídou se vším všudy. A když píši se vším všudy, opravdu to tak myslím. V tomto snímku se totiž podařilo perfektně podchytit mentalitu všech postav a hierarchie třídy je vyobrazena na jedničku.Tvůrci se nám nesnaží ukázat více než je třeba (snad jen scéna z večírku z tohoto schématu vybočuje) a už vůbec se nepokouší nastartovat v divákovi citovou vazbu ke kterémukoli z hrdinů. Klass je perfektní ukázkou snímku, který stojí na své realističnosti a ničem jiném. To jak je všechno přirozené a přesně trefené opravdu nahání husí kůži. Šikana není nijak zvlášt přehnaná, působí věrohodně a její postupné narůstání je očekávatelné a přijatelné, nelze se nad ním podivovat. Rozdělení snímků do jednotlivých kapitol skvěle koresponduje se snahou ukázat šíkanu v jejím přirozeném vývoji. Postupné navyšování napětí mezi jednotlivými postavami však bohužel skončilo přesně tak jak jsem očekával. A ten závěr se mi zdál příliš zbytečný a nezapadající do celkového konceptu. Jen kvůli němu nemohu tento snímek označit za sofistikovanou filmovou studii šikany, tím totiž jeho většina opravdu je. (03.08.2008)

Šikana. Novodobý trend známý také jako dětská hra na šest. Každý se s ní setkal, ve škole, v zaměstnání nebo jen prostě na ulici, ať už s verbální či neverbální. Setkal. Je tady a už nikdy neodejde - to se nám snažil naznačit estonský režisér, který natočil film o násilí na jedné střední škole a přes noc se z toho stalo něco mega. Studenti jak z jiného světa, hlavní agresor by na českých školách byl ten, který by pravidělne dostával, arijský poskok jak by smet! ...Opravdu normální byli jenom Joosep a Kaspar. A na konci, když jeden z nich míří na vysokou černovlásku, jsem si říkal - "sejmi tu děvku, sejmi tu děvku"... (20.04.2008)

K tomuhle fakt nemá smysl něco říkat. Je to neuvěřitelně drsnej, sugestivní a psychicky náročnej film o šikaně. Skoro až mistrovský dílo s vynikajícími výkony herců. Fakt síla, nicméně některý scény mi přišly trochu přehnaný a mam takovej dojem, že jedno přetáhnutí toho vedoucího trapáčka židlí po držce by to ukončilo hned na začátku (14.07.2008)