Kurz negativního myšlení

Karlovy Vary. Dlouhý potlesk ve stoje při záv. titulcích. Málem Cena diváků. Cena za režii. Jan Kašpar, člen Divadla Járy Cimrmana, tvrdící něco o mimořádné vtipnosti a společenské potřebnosti filmu. Konto bariér. Výše uvedené indície snad mohou dostatečně varovat, že dánským filmařům zůstává prvenství v přicházení s novými věcmi a ti norští se raději spolehnou s osvědčeným a mnohokrát odzkoušeným, "akorát" zvolí téma, které je skutečně zajímavé, herce, kteři jsou stoprocentně přesvědčiví, a přesvédčí diváka, že mají opravdu vkus (Johnny Cash, Bob Dylan a Lovec jelenů). Hlavní problém toho filmu tkví v tom, že přestože dovede oslovit a náramně pobavit a nelze mu upřit, že na debut je to vynikající podívaná, z vypravěčského hlediska see jedná o předvídatelný kousek (jehož stopáž je naštěstí velice rozumná) a některé osvědčené přechodové sekvence podbarvené hudbou svým nástupem a užitím už vyloženě ve své schématičnosti nudí. Není to sžíravá sociální šleha, která je syrová a vyvolává kontroverzní reakce, i když lacině šokuje, ale film, který až moc pokoukává po zahraničních vzorech, jež variuje. Na druhou stranu ale Kurzu negativního myšlení nelze upřit upřimnost, což je důvod, proč je můj přistup k tomu filmu tak schizofrenní - hrozně populistické, zároveň ale čestné. Někde mezi 3-4*, Trier se nekoná. (05.11.2007)

Tohle komedie??? Každému, kdo má nějaké psychické problémy (ať už je na vozíku či nikoli) bych přála, aby se nechal inspirovat tímto alespoň filmovým kurzem, který začíná nevinně jako běžný kurz pozitivního myšlení, bleskově se díky novému členu zvrhne na kurz negativního myšlení o pojmenovávání tvrdé reality, někdy za použití i tvrdé pěsti, marihuany a alkoholu. Nicméně terapeutický účinek této tvrdé metody zafunguje nejen na všechny "léčené" ale i na oba zainteresované zdravé partnery postižených, ale především na "vlezlou přechytralou terapeutku". (03.08.2008)

Jedinou možnosťou uľavenia je otvorenie svojich pocitov, nech sú akokoľvek nepríjemné. Hra na skupinové pozitívne prijímanie je pre idiotov (čo nemyslím nijako negatívne) alebo pre nevyrovnané osobnosti, ktoré nepochopili, že každodenné usilovanie o permanentné šťastie a neustálu dobrú náladu je vychýlením z rovnováhy. Kurz negatívneho myslenia otvára témy zahaľované pláštikom súcitu, akými sú vzťah partnerov po náhlej invalidite druhého z nich, sadistický slovný manipulatívny terorizmus psychológov, terapeutov a iných podobných zamestnancov alebo debatu o tom, kto a prečo je postihnutý najviac. Kamera zachytáva dianie blízko detailom postáv, trápiacich sa s vlastným fyzicko/ psychickým hendikepom. Vozíčkarska komédia v línii filmu Aaltra. (09.06.2014)

Na to, že je to docela docela krátký film, který bych spíš zařadil do středometrážní kategorie, se tam odehrává docela dost věcí. Které ale řídí hlavní postava Geirr. Sice na konci se postavy změní od základů, ale jen díky němu. Oni sami nedospějou k ničemu a to je důvod proč dávám tři hvězdičky. Sice je tam docela černý humor, ale tenhle mě zrovna nějak neoslovil, až na dvě tři situace. Možná to bude tím, že jsem před tímto filmem viděl film Děkujeme, že kouříte. Kde jsem se bavil víc a v porovnání s ním jsem to musel dát míň hvězdiček. Budu muset shlédout více norských filmů, abych jim přišel na kloub. (16.07.2008)

Parádní nenápadný norský filmeček se spoustou černého humoru, který já tolik ráda :8) Postava Geirra byla fakt skvěle napsaná - Johnny Cash & Lovec jelenů - takovýho maníka musí divák zákonitě milovat. Ale i ostatní charaktery skvěle zapadají do mozaiky příběhu o léčbě optimismem :-) No, úplně nejlepší byla ta psychoterapeutka - něco takovýho by mi taky skutečně nesmělo přes práh :-) (13.01.2008)