Krev Borgiů

Scéna, kostýmy a výtvarná réžia sú celkom dobré a myslím si, že sa hodia k dobe. Režisér Antonio Hernandez sa snažil, aby bol film historicky čo najpresnejší. Napriek tomu, že film má viac ako 2 hodiny, mal som pocit, že mu niečo chýba. Postavy nie sú správne vyvinuté. Cítil som, že spisovateľ mohol urobiť viac, aby sa ponoril do psychiky Rodriga a Cesara. Ďalej po technickej stránke je kinematografia nekonzistentná a zvuková stopa je veľmi štandardná. Predstavenia niekedy pôsobia až divadelné. 5/10 (21.12.2021)

Krátký životopis rodiny Borgiů od doby, kdy se Rodrigo Borgia stal papežem římským. Od té doby rodina ještě víc usilovala i o světskou moc a neváhala kvůli tomu i vraždit. Nejen nepřátele, ale i členy rodiny. Ze synů zůstal naživu jen bojovný César a jeho sestra Lucrezia, kterou rodina několikrát výhodně provdala. (31.10.2020)

A já si myslel, že po Tudorovcích a Hry o trůny nenajdu famílii s takovým gustem k všem radostem a neřestem světského života. Nebýt informační hodnoty, asi bych se ani neobtěžoval film dokoukat a to především kvůli odporně dlouhé stopáži, která by nevadila, kdyby to bylo přeci jen trochu profesionálněji pojaté. Na druhou stranu výběr herců s předvádění jejich španělského temperamentu a vizuální líbeznosti nebylo k zahození. (29.12.2011)

Borgiové jsou s velkou historickou přesností (i když zase nijak zvlášť podrobně se v dějinách Itálie neorientuju) vykresleni jako správná italská mafiánská rodina, která se neštítí vlastně vůbec ničeho. Papež Alexandr VI. vypadá tak, jak by měl správný papež vypadat, tedy jako slizský úchyl. Z jeho děťátek nejvíce samozřejmě zaujme Cesar, který si myslí, že je slavný Gaius Julius Cesar. No a jinak se tu pořád souloží a vraždí a intrikuje, prostě řehole. I když je jasný, že takováhle křesťansko-mafiánská rodinná sága se nedá odbýt 65 minutami nebyl to samozřejmě žádný Kmotr ani Scarface, takže 140 minut bylo trochu hodně, hlavně proto, že ke konci mi to přišlo jako sled vražd bez přílišného vysvětlování nebo propracovávání jednotlivých událostí. Prostě provdáme dceru, pak jí odděláme manžela a pak jí provdáme znova a jedeme dál. Moc se mi líbila renesanční atmosféra, kostýmy, kulisy atd. Jsem na vážkách jak to hodnotit, protože po slibném začátku jsem se ve druhé půlce docela nudil a chyběl mi tam pořádně strhující závěr nebo tak něco. Na druhou stranu to bylo docela milé překvapení, protože na španělské filmy skoro vůbec nekoukám, takže mě Borgiové docela příjemně překvapili až na vytčené nedostatky. Takže takových přesných 70% (19.02.2014)

Borgiové a zase Borgiové, poslední roky mě to jméno stále odněkud znělo v uších a stále proklouzávalo skrze prsty. Seriál jsem nějak míjel, ale z mysli mě to úplně nezmizelo. Chtělo to nějakou filmovou verzi a já zkusil tuhle a i když vzhledem k hodnocení jsem byl lehce skeptický o to víc jsem spokojen. Mělo to tu správnou atmosféru, výborné reálie a člověk se v kostce dozvěděl to nejdůležitější z období, kdy byl tento rod na vrcholu. Nic víc, nic míň. Precizně zpracovaný historický film a ty já rád. A tak trošku mě to přece jen navnadilo i na seriálovou verzi. Jen ten čas..... (10.08.2014)