Rozhovory s mým zahradníkem

Pomaly ale isto sa stavam obrovskym fanusikom rezisera Beckera. Toto je stvrty film, ktory som od neho videl a az na trochu slabsi ale stale prijemny film Effroyables jardins, to boli same kvalitne filmy s neskutocne prijemnou atmosferou. Tentokrat 90% filmu tvoria rozhovory ustrednej dvojky. Castokrat to su uplne banalne reci, ale napriek tomu su neskutocne zaujimave a prial som si, aby trvali co najdlhsie. V scenach v ktorych ustredna dvojica nie je spolu zabavnost klesa do priemeru a dufal som, ze sa co najskor zase stretnu. Dalsim mensim minusom je az prilis gýčovy zaver v galerii, ktory si mohli odpustit. Alebo ho natocit nejak lepsie. Ale az na tychto par drobnosti som z filmu nadseny a tesim sa na dalsi film rezisera Beckera. 8/10. (27.12.2014)

Dobré nosné téma, bohužel příliš povrchně zpracované. Nevím nakolik se scénarista a režisér držel knižní předlohy, výsledek je ne příliš přesvědčivý. U obou přátel mi chybí nadšení. O svém tvoření mluví chladně, nezaujatě. Rovněž přezdívky Zahrada a Barvička zní příliš škrobeně, myslím, že se v tomto ohledu nemusel držet překladatel předlohy, ale vymyslet něco přiléhavějšího. Ani dialogy nejsou psané do huby. Přitom se dalo tak krásně pracovat s námětem, zahradník mohl mnohem víc nahlédnout do výtvarného umění, malíř se mohl nechat nadchnout zahradou. Zde to působí dojem, že se zhýčkaný intelektuál z Pažíře přijel nechat polidštit svým jednodušším přítelem bez vzdělání. Konec je předvídatelný. Přesto jde o film, který neurazí. (18.06.2014)

Na první pohled nevyrovnaná dvojice. Profesor, umělec ošlehaný Pařížským vzduchem, hýčkaný slečnami s mnohými životními zkušenostmi, který je však tak trochu unaven životem. Na druhé straně prostý človíček od dráhy, bez vzdělání, ale se zdravým selským rozumem . Žijící celý čas ve vísce, kde se narodil, stereotypně, bez vzrušení a nevšedních zážitků, přesto má ze života radost. Hned od jejich prvního setkání cítíte jejich rezonanci. Dialogy, které se mezi nimi odvíjejí je navzájem obohacují . Postupně vzniká pevné chlapské přátelství mezi pány Barvičkou a Zahradou. Poetický, čistý, krásný Francouzský film, který má co říct. (18.06.2014)

Rozhovory s mým zahradníkem nejsou špatný film, ale mnoho mu chybí... Živě si představuji, jak takový film vznikne: Někdo "od filmu", pravděpodobně režisér, stráví nějaký čas na venkově a tam se setká s podobným, "přirozeně moudrým" člověkem "z lidu". Tímhle setkáním s jednoduchými, ale zcela upřímnými, praktickými a pádnými radami a postoji je dotyčný natolik fascinován, že se rozhodně (mimochodem, podobně jako onen malíř v závěru filmu) tomuto "lidovému mudrci" složit jakýsi hold a jeho jednoduché pravdy přenese na plátno. Protože ale nechce točit reportáž, vytvoří příběh o malíři, kterému navíc "zkomplikuje život" rozpadajícím se manželstvím, "krizí středního věku", trablemi s dospívající dcerou a tak všelijak podobně... To by samo o osobě nebyl důvod ke kritice, kdyby "Rozhovory" nezůstaly stát kdesi na půli cesty. Především, postava malíře je značně nepřesvědčivá. Dotyčný spíše působí spíše dojmem blahobytného a zajištěného bankovního úředníka, který snad ve volných chvílích i cosi maluje. Tahle výtka se týká i toho, že nepřesvědčivá je nejen postava, ale i její "malířské výkony", které působí spíše jako dílko nadšeného amatéra než jako výkon profesionálního umělce, který se malováním živí a zjevně i slušně uživí... Druhý problém je pak v tom, že film má celkově velmi plochou a nepropracovanou psychologii postav. Režisér se popisu jejich vnitřního života buďto úplně vyhne a omezí se na to, že jednotlivé postavy o svých prožitcích cosi zpětně verbálně sdělují, nebo sice zobrazí i nějaké ty psychické pochody přímo, ale potom tyto působí dojmem zcela náhlých zvratů, které nejsou předchozím jednáním postav nijak odůvodněny a přicházejí bez jakéhokoli varování. Jedinou skutečně životnou a dobře odpozorovanou postavou zůstává "náš" zahradník. Jeho prosté, byť pro "městského intelektuála" často nečekané jednání, stejně jako jednoduchá, zemitá a svérázná moudra jsou odpozorovány vskutku dobře. Slušná je také kamera, díky níž přihodím jednu hvězdičku navíc... celkový dojem: 75% (12.09.2009)

nikdy jsem neviděla tak dobrý film, který je založený vážně v podstatě jen nadialozích. Nejdřív jsem si myslela, že by to mohla být docela nuda - "nějaké rozhovory", ale film nepostrádat vtip, lehkost, nadhled a zároveň i realitu. Vážně jsem moc ráda, že jsem na "rozhovory s mým zahradníkem" v Karlových Varech šla .. ráda bych se na to někdy podívala znovu. (28.12.2007)