REC

Paradoxně tím co ubírá filmu na jeho věrohodnosti je až přílišná snaha o realističnost. Vcelku přirozeně vypadá [Rec] řekněme tak prvních 10 minut, jenže pak přichází první nakažený a několik maličkých kiksů úplně základní premisu rozhodí. Když zapomenu na to podivně nahrané přetáčení zpět na scénu střelby, zbývá ještě naprosto nečekaně reagující reportérka, která se začně chovat jakoby viděla zombie. Normálně nemám s logikou u hororů žádný problém, ale to co je možné vidět [Rec] je opravdovým vrcholem blbosti. Naopak na druhou stranu je třeba režisérům připočíst snahu o co největší využití potenciálu domu. Zatímco v první fázi herci pobíhají jen v jedné části, ke konci uvidíme stísněný prostor v plné kráse. Navíc to zhasínající světlo v chodně je naprostá nádhera. Když už to nakousli i ostatní, tak i já musím dohnat, že v autentičnosti tohle nesahá Blair Witch ani po kotníky. Podivné prostřihy a zvuky kamery zbytečně vytrhávají diváka z děje a způsob nasnímání ruší v podstatě téměř vždy. Navíc postava kameramana se v některých momentech zaměřuje na naprosto absurdní detaily (hlavně závěr je tedy z jeho pohledu šílenost, když místo neustálého sledování anorektičky kontroluje svou spolupracovnici). [Rec] bohužel nepřekvapil ani z hlediska originality. Ty nejzajímavější scény jsme již několikrát mohli vidět (podkroví v Nenávisti...) a lekačky samotné jsou tak dlouho natahované, že v podstatě tušíte několik dlouhých vteřin (někdy i déle) co se přesně stane. Ničím nezajímavá nuda, s poněkud legračním koncem. Podivnou estrádu s policisty za okny raději úplně ignorovat. Že se bát nebudete dokazuje i koment známého strašpytla Toma Riddlea, který ani v domě plném chorých agresorů nevyhnal z hlavy neustále se opakující myšlenky o své dívce. (13.04.2008)

Takže tu máme další zombie horůrek plný krve. [Rec] má s Blair Witch a Monstrem pouze jednu shodu a tou je "houm video", ostatní je radikálně jiné, ať už žánrově, nebo dějově. Na to, že je film velice krátky, se nebojí plítvat časem dlouhým blouděním po hasičské stanici, nebo rozhovorem s obyvateli domu. Nákaza a zběsilý útěk zabere pouze 15 minut filmu, čekal jsem opravdu hutnou atmosféru, ale moc jsem jí nepociťoval, vše ale vyvažovali kvalitní herci a zajímavé záběry, jako například schodiště od shora až dolů poseté zombíkama. Závěrečná scéna v podkroví nemá chybu, napětí se dalo krájet a celý film tím správně gradoval. Fanda hororů se sice obrnil a lehce odhadnul, kdy příjde ta šokující lekací scéna, ale přesto se nevyvaroval strachu. Zděšení sice nenastalo, ale ta vychrtlá nakažená holka nevypadala moc sympaticky. Po 28. dní poté a Úsvitu mrtvých 04, pro mě nejlepší zombie horor, který jsem zatím viděl. 80% (28.12.2008)

Velice kvalitní snímeček, je pravda, že je o něco méně strašidlnější než Blair Wich, ale na druhou stranu je uplně jinačí. Dokud jsem si to tu nepřečetl v komentářích. tak jsem na starou dobrou Blairskou čarodějnici ani nepomyslel, protože tohle se v určitých ohledech ani nedá srovnávat. Dlouho už jsem necítil u filmu takové napětí a snad i strach. Myslím, že doba po půlnoci v domě s vypnutými světly, je tak akorát čas na sledování. Takže chápu, že kdo se na to díval ve dne, tak mu to moc nepřišlo. Opět váhám s hodnocení (4-5), je to tak na hranici, ale asi zůstanu u nižšího, uvidíme, třeba se mi to ještě rozleží v hlavě. (09.05.2008)

Jako malé robě jsem se často bál některých hraných pohádek. Když v Princi Bajajovi přišla na řadu scéna s drakem, odvracel jsem zrak, ale nejhorší ze všeho byla Jamamba - to jsem spolehlivě končil schován za křeslem. Přiblížit se k těmto časům mě po velmi dlouhé době dokázalo až [Rec]. Nejvíce ze všeho to přičítám velmi povedenému dokumentárnímu feelingu celého hororu. Jakmile jsem uviděl siluetu stařeny v noční košili, zbrocené krví, věděl jsem, že je zle a od té doby ani nedutal. Užmoulal jsem si u toho tričko a závěr mě donutil přesunout se pro jistotu na větší vzdálenost od obrazovky. Tentokrát žádné analýzy filmu, tohle byla prostě silná osobní zkušenost. (27.09.2009)

Síce tvorcovia neprinášajú nič nové a iba kombinujú techniku Blair Witchu s finálnou expozíciou z Mlčania jahniat (zelený nočný mód, podobné prostredie), ale i tak mi svojim nízkorozpočtovým výstrelkom pekne zodvihli adrenalín a chvíľami som mal od strachu nutkanie odkloniť zrak od plátna (to sa mi nestalo dobrých 15 rokov). Naozaj HUSTÉ finále, práve preto, že rozmer čírej filmovej zábavy mení v znepokojivý „it could happen“ pocit. Brrr! (09.01.2009)