Mise na Mars

(69%) Náhodně jsem si tuto MISI NA MARS pustil a jsem za to upřímně rád. Nejedná se o nic převratného, je to takové naoko hloupoučké, naivní. Jsou mnohem serioznější filmy s touto tématikou, ale já si nemohu pomoci -. Mě to vcelku bavilo. Ještě úvodní seznámení s postavy atd – to mě moc nebralo, ale jakmile započala „záchranná mise“ v čele se skvělým G.Sinisem, začal jsem být víc, spokojenější. S vědeckého pohledu je to takové průměrné, ale proč být zbytečně kritický? Triková stránka je taková všelijaká, ale technicky to přeci působí solidně (myslím tím pohledy na Mars, putování ve skafandru volným vesmírem apod …). Není šance se zde nudit, hlavně v druhé půlce snímku. Záleží i na tom, jestli si divák dostatečně oblíbí postavy a smíří se, se stylem snímku, který je prostě netypický. Postavy jsem si opravdu oblíbil. Krom Sinise mě bavil snad každý včetně sympatického T. Robbinse, který zde neměl nejvíc prostoru, ale nevadí. Finále? No, na to se dá nahlížet dost rozporuplně. Já zklamaný nejsem, jen bych celkově film minutáží víc prodloužil. Nepřišlo mi to teda trapné vyjma toho „Marťana“, který byl tak blbej, až byl roztomilej. xD Opravdu jsem chtěl dát 4*, ale něco mi tu chybělo. Dá se to vidět snad i víckrát. Tentokrát ale hodnotím velmi silnou 3*. Zabavilo mě to, avšak nenadchlo, ale ani neurazilo. A ještě abych nezapomněl, hudba od Morricone byla vydařená – krásně se do atmosféry filmu hodila. To je celé. (14.01.2020)

Velmi vydařené sci-fi s kvalitním scénářem. Mise na Mars má spád, atmosféru a ani na chvíli nenudí. Sice mi ze začátku příliš nesedla Morriconeho hudba, která se do sci-fi prostě nehodí, ale pak jsem si docela zvykla. Závěr je sice možná, pro někoho až směšný, ale já jsem přátelské mimozemšťany uvítala. Blízké setkání třetího druhu, které se v závěru uskuteční, je působivě vytvořeno. Ten jeden tvor, co se na konci objeví, sice trochu vypadá, jako by vypadl z nějakého animačního cvičení studentů filmové školy, ale i tak působí velmi roztomile. Je fajn, když někdo vylíčí existenci z jiných planet jako inteligentní, nenásilné a sympatické tvory. Nemusí být všichni odpudiví a agresivní jako Vetřelec či dominantní a na lov zaměření jako Predátoři:) A teorie s evolucí byla nesmírně zajímavá a vhodná k zamyšlení. (26.07.2014)

Mise na Mars mohla dopadnout mnohem lépe. Bohužel je nasáknuta mnoha chybami. Zejména mi vadila přílišná sentimentalita příběhu, která kazí atmosféru. Dalším kiksem je scénář, který je chvílemi nechutně dovysvětlující a doslovný. Takové boty jako:,,Víš, nechtěl jsem aby to dopadlo takhle, ale po tom co tvá žena onemocněla a ty ses o ní staral…“ patří do telenovel a ne do ambiciózních kinofilmů. Někdy selhává i režie, například scéna, kdy se astronauti prochází po kosmické lodi, působí křečovitě a uměle. Nečekané je pro mě i absolutní selhání pana skladatele Ennia Morriconeho, který zde složil tuctové sentimentální melodie, které se, v lehce obměněných podobách linou ze všech filmů v nichž vlaje americká vlajka. Film zachraňuje od úplného propadu do bahna jen pár trikových scén. (18.02.2007)

V De Palmově kariéře solitérní sci-fi mise, dá se říci sebevražedná. Jeho trademark neobvyklých kamerových kejklí byl přítomen a přitom ho zabíjely žalostné CGI triky a do očí bijící užití modýlků kosmických vozítek. Když přišel s nějakou silnější scénou, obratem to zprasil něčím takovým jako „krátký vlasec na udičce a pápá Frosty Robbins.“ Jestli tam bylo pod vrstvou čediče nějaké hlubší poselství, zazdily ho věty hraničící s parodií, otřepané motivy a posádka, které jsem ani na chvíli neuvěřil, že není bandou herců v ateliéru. Nehledě na to, že závěr s uslzeným Marťanem u podivného 3D modelu naší sluneční soustavy a G.Sinisem v potrubní poště zaváněl srážkou s rojem kýčovité sentimentality.. Musím otřít trochu zdejších slin z Morriconeho, protože pokud plnil zadání „doprovod k melodramatické vesmírné misi“, rozhodně nezklamal a třeba při scéně netěsnícího modulu vnesly jeho varhany mezi poletující kapky krve a Dr.Peppera i notnou porci dramatu. (15.03.2017)

Ne tak hrozné, jak jsem čekal, ale ne tak dobré, jak by mohlo být. Celý film si hraje na takovou novou verzi 2001 v dynamičtějším pojetí, jenže právě ten myšlenkový přesah je tak naivní a jednoduchý, že působí jako z filmu pro děti. Asi proto byla dodána úvodní scéna s první výpravou, která má pro celý další děj pouze ten význam, aby se nám vysvětlilo, kde udělali soudruzi z NDR chybu při komunikaci s neznámými silami. Mise na Mars je film, který nijak nenaštve, ale ani příliš nezaujme a nedonutí přemýšlet. Všechno je nám hezky polopaticky naservírováno, aby i Gusta Prouzů ze čtvrtý měšťanský o nic nepřišel. Ale jak píše Arcoss, proti Rudé planetě veledílo. (17.01.2007)