Cesta do lesa

Mladej Vorel se hrát pořád nenaučil a starej přestal zase umět točit...paráda.Takhle znásilnit svůj vlastní kult a zprznit dokonalý první díl je vlastně strašně smutné, jelikož Vorel patří k mým oblíbeným tvůrcům a Cesta z Města k mým nej. českým filmům.Hanák je na vedlejší koleji a nemá vůbec co hrát, nechápu, že v tom hereckém ansáblu nechá Vorel v hlavní roli svýho syna, kterej umí všeho všudy dvě grimasy a dělá celýmu filmu ostudu, hereckým legendám po jeho boku ostudu, sobě ostudu, svému otci ostudu a vlastně je ostudou celého tohodle ekologického škváru.Postavy sou neskutečně nesympatický, hlavní představitelka je otravná a vymaštěná zapráskaná hipízačka, její matka vypaštěná alternativní kráva, sousedi zamyndrákovaný vesnický křupky a chudák Hanák má v tomhle bordelu chuť na město a já se mu vůbec nedivím, jelikož mě Vorel starší dopřál asi dvě vtipný scény a jen chození a vychvalování lesa a vesnice, až sem čekal, kdy každej začně šukat s každym a veverky s liškama jim u toho budou hvízdat Led Zeppelin.Je to škoda, první díl byl boží, druhej je jen snůžka hipízackejch žvástů a žraní hub...jenže to už tu bylo pane Vorel a já chápu, že máte svého syna evidentně rád, ale jestli s ním hodláte posrat i Vejšku a nenecháte to hlavně na Jirkovi Mádlovi, zabijete svůj další skvělý film a další fanoušek, kterého ztrácíte se na vás definitivně vysere....aspoň, že máte toho Schmitzera......35%. (16.07.2013)

Cestu z města mám rád, ale do lesa už bych nešel. :-) Zdá se, že si Vorel vychoval synáčka podle představ, tady tento film už táhne víceméně bez problému, sem tam mu jen pomáhá vynikající Schmitzer. Kvituji upozadění nyní už nezajímavého Hanáka a trochu lituju, že jsem na tom nebyl v kině, doma jsem se trochu nudil... (05.01.2014)

Toužím být energeticky nezávislým na systému, pěstovat si přírodní dobroty a v lůnu přírody si užívat čerstvého vzduchu. Jenže svoboda v dnešní době něco stojí a také mí potomci by mne patrně ukamenovali, kdyby se večer místo pohádek museli kochat pohledem do plápolajícího ohně, takže zatím si o tom nechám jenom zdát. V takovou chvíli je třeba zhlédnout manuál k přírodnímu životu a já jsem při něm zjistil, že ke mně tak nějak patří kompromisní život v malém městečku. Internet tu je, příroda je na dohled a zahrádka nějaký ten vitamín také dodá. Takže "Jedna dvě, klíště jde, klíště si jde pro tebe" a já to budu nadále sledovat v HD rozlišení. (05.08.2015)

Krásná kamera, to ano. Počítačem kolorované záběry přírody dodávají filmu lyrický nádech, ale to je asi tak vše. Obsahem a dialogy je Cesta do lesa nevýrazná, herecky nedávající dostatečně vyniknout ani takovým českým ikonám, jako je Eva Holubová, Jiří Schmitzer, Bolek Polívka či Tomáš Hanák. Prostě z dlaně si chlup nevytrhneš, když tam žádný není. A znovu opakuji, stejně jako jsem odsuzoval nadbytečný a nevhodný stupeň vulgarity v dialozích u prostoduchých Bařinových "Bobulí", musím i zde konstatovat, že kvalitní a humorný scénář nestojí na přespříliš vulgárních slovech, ale pouze jen a jen na inteligentním a skutečně humorném dialogu. Takovém, jaký vídáme např. ve filmech podepsaných Zdeňkem Svěrákem či Jiřím Vejdělkem. Inu, každý nemůže být stejně dobrý jako uvedený Z. Svěrák či J. Vejdělek, ale mohl by se alespoň vyvarovat nepřiměřených vulgarit. Nějaká ta "prdel" či "řiť" mi nevadí, to vítám jako přiměřené okořenění dialogů obyčejných lidí z našeho vesnického prostředí, které je mi hodně blízké a sympatické, ale dále už by to zacházet nemělo. Jsme přece kulturní národ, nebo snad ne? Už ne, pane Polívko?! (27.06.2013)

NO. Sice je to jakýsi závan nové energie do českého filmu, který cením a tato energie se mi líbí, ale bohužel nápad není vše. Zpracování filmu je věc druhá a neméňě důležitá a v tomto případě se zdá, že režisér a kameraman příliš nevnímají, co filmové řemeslo opravdu znamená a jakou má sílu a důležitost. Vezměme si kameru. Na mnoho Vorlových šílených groteskních komedií se sice může tento styl kamery někdy i hodit, ale pro tento film to opravdu nebylo vhodné. A pokud máme ve filmu nejčastějším záběrem, detail obličeje, ještě navíc použitý s lehce vypouleným objektivem, takže často obličeje jaksi trčí dopředu, a to navíc komponované doprotřed obrazu, není to hezké a nekouká se na to dobře - půlku filmu aby zabíral obrovský obličej ve středu filmového plátna?!?!? No řekněte sami. Kamera na jeřábu lítá sem a tam a pojem "výrazové prostředky filmu" je pojmem zcela neznámým. Pohyb kamery je tedy úplně mimo, nepodporuje příběh a je matoucí. Třeba si hned vzpomenu na nájezd do detailu na zoranou hlínu, kde bychom čekali samozřejmě vypointovaný závěr, třeba že tam traktor vyoře nějakou mrtvolu nebo poklad, ale to se samozřejmě nekoná! Jistě, píši s nadsázkou, ale kameraman tohoto filmu, neví zprominutim o řemesle nic. Scénář je navíc jakousi skládankou příběhu, není to pevný koncept, můžeme půlku filmu vyházet a pořád to bude mít stejný konec a všechno bude jasné! Příběh se nezboří! A proč?! Protože příběh vlastně není! Je to prostě až jakýsi "hraný dokument" o životu na venkově dnešní doby, práci myslivce a především, což je na filmu také to nejlepší, o svobodně smýšlejících lidech, kteří vnímají, kde žijí - ano na planetě Zemi a žijí na ní s úctou, klidem a radostí. Za to velký plus. A abych nezapomněl, hudba je zdařilou stránkou filmu a pomáhá vytvořit jemnou lesní atmosféru, zdůrazňující krásu přírody. (16.10.2012)