Cesta do lesa

TENTOKRÁT S LEHKÝMI SPOILERY! Takto odfláknuté pokračování, v celku idylického prozření jednoho programátora v přírodní filosofii, jsem opravdu nečekal. Během filmu jsem nabyl neoddiskutovatelného dojmu, že režisér Vorel nenechal experimentování s přírodními "drogami" jen na filmových postavách a celý snímek dal dohromady též ve stavu intoxikace. Naneštěstí ho ještě napadlo vzít do ruky kameru a nějakým nešťastným způsobem si nejspíše zablokoval funkci zoom. Jak jinak si lze vysvětlit dosti otravné snímání herců z bezprostřední blízkosti v podstatě po celý film. Jestliže se takto odehrávají skoro všechny (ještě navíc dost infantilní) dialogy, je pro mne velmi složité těžké film nadále stravovat. Ani za dvanáct let bohužel T. Vorel nenabyl sebemenšího dojmu, že se jeho filmově protlačený potomek před kameru vůbec nehodí, a tak si můžeme užívat jeho monotónní projev, který by se při gigantické troše dobré vůle dal nazvat hraním. Bezduchý scénář, zoufalý humor sázející už i na vulgarismy a postavy, které jsem vážně nepobral (dementně se projevující Anyn spolužák). Postava samotné Anyny je pojata jako roztoužená, nezletilá Alenka, hopsající bosky po pohádkovém lese, ve kterém si lze popovídat s lesními zvířátky, ochutnat psychotropní plody přírody, ale také potkat zlé loupežníky, kteří si zde hrají na...no, asi to měli být Trampové, že pane Vorel?? Alenku Anynku ovšem zachrání statečný princ, tedy lesník, kterého před tím ale vůbec nemusela. A jak to tak v pohádkách bývá, i ze začátku nabručení rodiče nakonec na svatbu přišli. Reálnou část jsem moc nepochopil. Stíhání rodiny Maráků vyznělo do nikam. Hm, odsoudili nás k peněžitému trestu, budeme se muset zase odstěhovat, hm...tak naše nezletilá, těhotná dcera dostala nečekané peněžité věno, tak tu teda zůstaneme. Osobně si myslím, že samotný "herecký" projev Tomáše Vorla v jeho filmu, (tedy asi ony čtyři záběry) dokonale vystihuje jeho uchopení tématu. (12.04.2014)

V jednom pořadu jsem viděl ukázku scény, kdy se Bolek Polívka hádá se svou filmovou ženou Evou Holubovou. A tak jsem si řekl, že to bude určitě dobrá komedie. Jaké ale bylo mé zděšení po zhlédnutí první půlhodiny. Nějaká debilní holka tam pořád lítá po lese ve stylu hippies a ve stejném lese se pohybuje přiblblý myslivec s pubertálním knírkem. Jenže potom se to nějakým zázrakem rozjelo a já jsem si užil vcelku netradiční komedii. Udělal jsem dobře, že jsem film hned nezavrhl. (26.11.2015)

Zidealizovaná, no triezva. Jednoduchá, ale nie naivná. Obrazovo pekná a predsa viditeľne človekom dotvorená. Taká je cesta lesom dnes. Očistná sila stromov a zelene totiž - rovnako ako kedysi - umožní ľahšie dosiahnuť pochopenie zdanlivo nezmieriteľných strán, potvrdiť limity dnešnej (ne)slobody, nebáť sa muchotrávky červenej a trpko sa pousmiať nad ironicko-výstižným zhodením idealistických právd zelených vyznavačov prírodného odtrhnutia sa od ruchu anonymno škodlivého veľkomesta. Dobrý film nemusí byť vždy nutne ktovieako prekomplikovaný a niekoľkoplánový. Cítiť poučenú silu rebélie, vysmievajúcej sa v minulosti všetkému na prvý pohľad negatívnemu, dnes čiastočne chápanému. Po všetkých tohtoročných v kine videných depresívnych sebaanalýzach a násilnostiach, snažiacich sa ma presvedčiť, že toto je svet dnes a takto ho mám prežívať, pretože všetko je v prdeli a každý je len osamelo frustrovane depresívny tupý šukací stroj bez schopnosti citového zblíženia, je toto pre mňa film roka. A zďaleka nie len pre toto. Jednoducho, s čistou radosťou som si užil hodnotovo mi blízky film. (08.10.2012)

Pro mě nečekané, příjemné překvapení, v porovnání s prvním dílem padlo jablko daleko od stromu. Hlavně díky tomu, že se Vorlovi podařilo výrazně zredukovat počet silně nesympatických postav. Zatímco v "městě" byly naprosto všechny na ránu pěstí, tady se povětšinou zklidnily, asi tou lesní atmosférou. Takže nesnesitelnou zůstala pouze Hanákova manželka a ta jejich malá uječená zrzavá kopie. Která ale aspoň byla příjemného zevnějšku, takže se na ni hezky koukalo. Až se sám sobě divím za to vysoké hodnocení, zezačátku mi to přišlo tak na dvě hvězdy, a měl jsem připravenejch spoustu velice ftipných poznámek (třeba že bych Vorla velice rád viděl na "cestě do háje"), ale s postupujícím časem se film vylepšil natolik, že mu dávám čtyři. Jinak bych se ještě zastavil u Uhlíře (ale na vzdálenost větší, než je arm-length, aby mi jednu neubalil), je neuvěřitelné, kam se tenhle jedinec posunul od dob Pražské pětky, co se týče hereckého výkonu. Bohužel nemám na mysli posun výš, ale posun taak hluboko dolů... (05.02.2017)

Tak nevím. Nevím proč se tohle filmové dílko má řadit do kategorie "komedie". Též nevím, čemu jsem se tam měla smát ? Zda té zrzavé nevychované a přemoudřelé teenežerce, nebo těm olezlým chlapským srandičkám ? Ano, byla to ukázka z dnešní doby porevoluční.... ale proboha ! Po tomto masakru už máme 24 let a doba je čím dál tím nepochopitelnější, drzejší a smutnější. Zkrátka : potřebovala bych k tomu filmu letákového průvodce, který by mě upozornil v kterém místě se mám smát. Nezasmála jsem se (byť se zdvořilosti k autorům) ani jednou. Dvě * dávám opravdu jenom ze zdvořilosti k autorům. (14.04.2014)