Cesta do lesa

Tady nefunguje absolutně nic. Postavy podivné, přehnané, kamera debilní (v záběrech na obličeje vám nos div nestrčí až do ksichtu), děj nulový, epizodky vymizí totálně do ztracena, většina z nich končí zatmívačkou a vůbec nic se nevyřeší. 110 minut záběrů na lesy s dementníma dialogama - viz hned první scéna - "Ahoj jelene, dobrý?" WTF. Jedna hvězda za semtam trefný frk. (24.08.2015)

Krásná kamera, to ano. Počítačem kolorované záběry přírody dodávají filmu lyrický nádech, ale to je asi tak vše. Obsahem a dialogy je Cesta do lesa nevýrazná, herecky nedávající dostatečně vyniknout ani takovým českým ikonám, jako je Eva Holubová, Jiří Schmitzer, Bolek Polívka či Tomáš Hanák. Prostě z dlaně si chlup nevytrhneš, když tam žádný není. A znovu opakuji, stejně jako jsem odsuzoval nadbytečný a nevhodný stupeň vulgarity v dialozích u prostoduchých Bařinových "Bobulí", musím i zde konstatovat, že kvalitní a humorný scénář nestojí na přespříliš vulgárních slovech, ale pouze jen a jen na inteligentním a skutečně humorném dialogu. Takovém, jaký vídáme např. ve filmech podepsaných Zdeňkem Svěrákem či Jiřím Vejdělkem. Inu, každý nemůže být stejně dobrý jako uvedený Z. Svěrák či J. Vejdělek, ale mohl by se alespoň vyvarovat nepřiměřených vulgarit. Nějaká ta "prdel" či "řiť" mi nevadí, to vítám jako přiměřené okořenění dialogů obyčejných lidí z našeho vesnického prostředí, které je mi hodně blízké a sympatické, ale dále už by to zacházet nemělo. Jsme přece kulturní národ, nebo snad ne? Už ne, pane Polívko?! (27.06.2013)

Vorlovo rozvláčné vyznání lesní přírodě v neuspořádaném poeticko - halucinogenním duchu. V lese se nehlučí, nekouří, nepožívají se alkoholické nápoje a chodí se jen po vyznačených cestách. Když tohle všechno poctivě dodržíte, čeká vás ve čtyřech ročních období setkání s osudy postav, z nichž některé nepostrádají nezaměnitelný autorský rukopis. Svéhlavá a prostořeká dívka Anyna (Anna Linhartová) jako zarytá ekoložka a vegetariánka jako jedna z mála postav nevykazuje Vorlovu typickou stylizaci, ale ostatní už víceméně ano. Počínaje mladým, hodným a perspektivním revírníkem Ludvou Papošem juniorem (Tomáš Vorel ml.), přes vidláckého traktoristu Ludvu Papoše seniora (Boleslav Polívka), zkušeného lesního správce Cvrka (Jiří Schmitzer), který v zájmu zachování pořádku v lese udává, jeho asexuální dcera Lída jako uvědomělá učitelka (Marie Štípková) a městskou rodinkou Maráků, frčící na tripu, konče (Tomáš Hanák + spoluautorka scénáře Bára Schlesinger). V postavách je celkem přehled, (ne)jsou přehrávané a až příliš se od nich očekává, že budou třeskutě vtipné, což nejsou. Film totiž jako by třeskutou komedií ani nechtěl být a skloubil v sobě několik žánrů najednou. Od ekologické agitky až po rodinné drama. V dějových liniích, jimž chybí silnější, rozvrstvené a důslednější uchopení, se povětšinou řeší vážné problémy. Od drog až po těhotenství nezletilé dcery. Jenže každý náznak nějakého vyhroceného problému jde hodně do ztracena. Najednou střih a jsme v jiném obraze, v jiné scéně a už se to předchozí v podstatě nijak neřeší. Tahle těkavá nedůslednost se filmu moc nevyplácí. Oproti tomu se film hodně vyjadřuje obrazem. Dobré vedení kamery má vedle pěkného vizuálu také přednost vtáhnout diváka do jednotlivých ročních období, z nichž se perfektně přenese poetická nálada každého z nich. To má za následek, že pouze takto film vychází divákovi vstříc. A k mání jsou i působivé scény a zpomalené záběry z lesního prostředí. Film je po technické stránce velmi solidně zpracovaný. A pozornému divákovi jistě neujde režisér Tomáš Vorel v miniroličce hospodáře na tancovačce. V revíru jsem sice nezaznamenal větší škodnou, ale zvýšený výskyt lýkožrouta měl za následek rozežrání filmu do neuspořádaného celku, a tak nezbývá než s dovolením Josefa Cvrka použít jeho ve filmu několikrát použitou hlášku: "Tak tohle jsem ještě nežral". A do tohoto lesa zavítat. 60% (21.07.2013)

Cestu z města mám rád, ale do lesa už bych nešel. :-) Zdá se, že si Vorel vychoval synáčka podle představ, tady tento film už táhne víceméně bez problému, sem tam mu jen pomáhá vynikající Schmitzer. Kvituji upozadění nyní už nezajímavého Hanáka a trochu lituju, že jsem na tom nebyl v kině, doma jsem se trochu nudil... (05.01.2014)

Ekologická agitka asi jako Na samotě u lesa (když už tak teda ten new age), vysmažené pouze středně, oproti "jedničce" o něco méně naivistické a více otevřené k tomu, aby postavy nesly následky svých nonkonformních postojů. Jinak docela příjemně lyrická chvála myslivosti a života v lese zabydlená figurami, které už nejsou tolik karikaturní jako v Cestě z města. Takže ubylo i "sklepáckého" insitního humoru a přibylo divných či vážných dialogů - ale těžko popřít, že jakmile se na scéně objeví fundamentalistický názor, Vorel ho přebije ironickým kontrem. Nakonec teda sláva myslivcům, kteří žerou houby. Vesnická idyla žije a mě to pořád baví. Jen na tom posedu, Tomáši, pěkně zůstaň a dál střílej kance. Nám vystresovaným intelektuálům z města se agresivními urbanistickými fraškami nezavděčíš. Tuhle masáž konopím a muchomůrkami ale beru. (21.09.2012)