Reklama

Reklama

VOD (1)

Drama z původní produkce HBO vychází ze stejnojmenného bestselleru, který zachytil zničující dopad dobytí Divokého západu na domorodou kulturu amerických indiánů v druhé polovině 19. století. Sledujeme jej na osudu tří pozoruhodných postav. Charles Eastman (Adam Beach), původním jménem Ohiyesa, je Sioux, ale vystudoval v Dartmouthu a přizpůsobil se světu bílých. Sedící býk (August Schellenberg) je proslulý náčelník indiánského kmene Lakotů, který se odmítá podřídit vládě a do posledního dechu hájí identitu svého lidu, jeho důstojnost i posvátné indiánské území - zlatonosné Black Hills. A senátor Henry Dawes (Aidan Quinn) je jedním z těch, kdo spoluvytvářejí vládní politiku týkající se indiánských záležitostí. Zatímco Eastman s učitelkou Elaine pracují na zlepšení životních podmínek v rezervaci Siouxů, senátor lobuje u prezidenta USA. Řešení též slibuje mesianistické hnutí proroka Wovoka, ale po té, co je Sedící býk zabit a 29. prosince 1890 sedmá kavalerie zmasakruje stovky lakotských mužů, žen a dětí u Wounded Knee, jsou všechny naděje ztraceny. Film natočil režisér Yves Simoneau. (Cinemax)

(více)

Recenze (83)

Stanley 

všechny recenze uživatele

Tolik jsem si přál, aby tento film byl tak skvělý jako třeba Tanec s vlky, až jsem si naběhl na vidle nepatřičného očekávání. Na rozdíl totiž od adaptace románového melodramatu, Wounded Knee nám přibližuje syrovou historickou realitu. Neservíruje nám žádné okázalé dobrodružství, žádnou romantiku, zároveň žádnou šablonovitost a i když je tento snímek natočen s určitou dokumentární strnulostí, nabízí nám nepodbízivým způsobem cennou autentickou výpověď velmi smutné kapitoly americké historie a lidských dějin vůbec. ()

sona123 

všechny recenze uživatele

Naučný příběh o tom, kterak Indiáni přišli k tomu ničemu, co mají dnes (jak tomu rozumíme v paralele s Romy, i když nejsme Američani, že?). S kouzelnou Annou Paquin k tomu. Někde jsem měla zasunuto, že Siouxové byly drsným kmenem, no po shlédnutí tohoto (dlouhého) dílka už si to budu pamatovat. Je to poučné, méně už zábavné. ()

Reklama

slovan1 

všechny recenze uživatele

Povedená rekonstrrukce "domestikace" amerických indiánu. Američané tehdy s původními obyvateli zacházeli jako náckove s židy v době své největší slávy. Snímek se mi dost líbil. Není mnoho filmu, které by líčily tuto část dějin indiánu. Herci v rolích indiánu skvělí, náčelnicí opravdu uvěřitelní s autentickým vzevřením. Cosi přes 80% to bude. ()

Kimon 

všechny recenze uživatele

Film smutný, ... smutný jako oči Sedícího Býka, uznávaného náčelníka Siouxkého kmene indiánů, který byl se svým kmenem násilně vyštván bělochy ze svých posvátných území Černých hor do nehostinných území přidělených rezervací ve Standing Rock. A to vše jen pro zlato, které se na jejich území nacházelo. Indiáni, zvyklí na volný pohyb v přírodě, byli donuceni "bílým mužem" žít s ponižující přidělenou státní nedostatečnou podporou potravin a děravých přikrývek v uzavřených rezervacích bez možnosti lovu zvěře, nuceni přijímat křesťanská jména, křesťanskou víru a přizpůsobovat se životu bělochů. V bídných podmínkách houfně umírali na nemoci jim neznámé, které k nim zavlekl "bílý muž", trpěli mrazivou zimou, hladem a byli plně odkázáni na milost či nemilost bílých úředníků. Mnozí se zhrzeni podrobili, jiní v čele s hrdým Sedícím Býkem odolávali nepřijatelnému nátlaku. Za vyvlastněná území Siouxů nabízela americká vláda směšnou finanční částku, kterou hrdí indiáni nikdy nepřijali a na druhou podbízenou smlouvu už nepřistoupili. Neutuchající vzdor indiánů byl nakonec ukončen zavražděním Sedícího Býka – symbolu vzdoru a násilně potlačen v roce 1890 vojenským masakrem u Wounded Knee Creek, na kterém nese vinu jednoznačně tehdejší americká armáda. A samozřejmě také americká vláda. Ta se ostatně se Siouxy finančně za vyvlastněná území dodnes nevyrovnala. Celkově byla v průběhu dekád platnosti vyhlášeného zákona indiánům násilně vyvlastněna země o velikosti cca 90 mil. akrů !!! (jeden akr = 4 046,873 m2). Tato země byla posléze se ziskem rozprodána bělochům. Siouxům vyvlastnila vláda roku 1876 území v okolí Černých hor, které byly a dodnes pro ně jsou posvátnou zemí. V roce 1980 sice uznal Nejvyšší soud USA, že tehdejší smlouva vlády USA se Siouxy byla ze strany vlády porušena, ale území zpět Siouxům nenavrátil. Rozhodl přiznat Siouxům náhradu za vyvlastněná území ve výši 600 mil. dolarů, kterou ovšem současní Siouxové nadále odmítají a žádají zpět svá území. Úcta k VLASTNÍ posvátné zemi znamená pro Siouxe víc než stamiliony dolarů. Tento film nám připomíná hříchy většinové části lidstva bílé rasy, která se dopouštěla a dodnes dopouští nepřípustných nátlaků na menšinové obyvatelstvo naší Země. Tehdy se jednalo o zlato, dnes se jedná o ropu. Tehdejší nátlaky a ty dnešní se liší pouze formou nátlaku a prezentací světu. Bohužel jsme se nepoučili. (komentováno 12.1.2009) ()

666teen 

všechny recenze uživatele

Až si zase Američani budou hrát na Svědomí Světa a nějakému diktátorovi vyčítat kdejakou genocídičku, nebo vyhlazování etnických menšinek, měli by si zamést před vlastním prahem, protože sami mají na hlavě másla víc, než je jeho roční produkce v mlékárně Kundín. Původní obyvatele Ameriky totiž hladili až do téměř úplného vyhlazení. Neštovice, černý kašel, chřipka a chlast místo Cyklonu B a motyk Rudých Kmérů. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (4)

  • Celá událost vypukla nejspíš omylem, když hluchý indián Černý kojot neodevzdal zbraň, protože neslyšel povel. Následně nastal zmatek, protože armáda si myslela, že Siouxové chystají vzpouru a hodlají opustit rezervaci. Ale mohlo jít i o úmysl, aby USA získala půdu, kterou indiáni nechtěli prodat. (Lottr)
  • Tato událost byla posledním velkým ozbrojeným konfliktem mezi kmeny sjednocenými Siouxy a armádou Spojených států. (Lottr)

Reklama

Reklama