Lord Longford

Velmi pěkné, britsky uměřené drama o relativnosti všech odsudků lidských činů, o pochybnosti vztahu mezi vinou a trestem a už vůbec mezi trestem a reparací osobnosti pachatele nebo reperací vztahů mezi lidmi blízkými oběti. Film opětovně přesvědčivě dokazující, že dav vznešeně nazývaný veřejné mínění, je zpravidla tupý, nekompetentní a většinou zlý. Skvělý Jim Broadbent. (05.07.2009)

Kontroverznosť samotného príbehu bijúca sa so scenáristickou konvenčnosťou, psychoticky netelevízna kamera bijúca sa so sústredenou, ale príliš Nymanovskou hudbou. DEAD woMAN WALKING v podaní Jima Broadbenta a Samanthy Morton je napriek výhradám zaujímavou jednohubkou na tému: LOVE THE SINNERS, BUT HATE THE SINS resp. EVIL CAN BE SPIRITUAL EXPERIENCE, TOO. Čistá * * * a 1/2 ( čítaj trojkoštvorka ). (24.08.2009)

Ako by mu z oka vypadol. Tak presne vyzeral Jim Broadbent vo svojom asi životnom výkone a to on tých výkonov má dobrých veľmi veľa. Veľmi zaujímavá osobnosť hodná životopisného snímku. Skoro 96 rokov života a "kontroverzia", lebo svoju kresťanskú morálku si vyložil tak, že treba pomáhať (aj) zločincom. Bojoval aj proti pornografii, tak ho vysmiali. Bojoval za dekriminalizáciu homosexuality a keď sa to podarilo, bojoval za to, aby sa dúhové témy nepresadzovali v zmysle - nie je to hodné trestu pred zákonom, ale nadpráva nechcite. Opäť ho vysmiali. Keď tlač označil za obscénnu a vulgárnu, znova ho vysmiali a urobili z neho terč. Film nie všetko z toho ukazuje, pretože sa sústredí len na ten jeden najmedializovanejší prípad, kedy obhajoval vrahyňu detí. Rozhodne s lordom Longfordom sa nedá vo všetkým súhlasiť, ale dá sa obdivovať jeho nezlomnosť aj vtedy, keď vedel, že bude proti verejnej mienke. A kto vie, čo by povedal o tej tlači a médiách dnes. Lebo keď sa mu pred 50-60 rokmi zdala obscénna, tak toto asi nečakal, kam to dospeje. (22.06.2024)

Zhruba před měsícem jsem psala komentář k Robbinsovu Mrtvý muž přichází a právě dnes jsem do podobného tématu zabředla znovu u Lorda Longforda. Pakliže jsem prvně zmíněnému filmu dala pět hvězd (za nimiž si i nadále stojím), Longfordovi musím přiznat totéž. Je to jiné, komornější, netlačí tolik na emoce a víc se věnuje psychologii postav.. zkrátka britské a tudíž mně milé. Jim Broadbent opět nezklamal, jeho očím uvěřím všechno. A dnes v noci budu mít zase o čem přemýšlet... (23.11.2012)

Tato filmová oslava křesťanské dobroty zaobírající se nezlomnou vírou v polepšení se sériového vraha byla v podání permanentně skvostného Broadbenta až dojemná, nicméně právě tento druh smýšlení je hodný jedině nosu čelem zaraženého v nefunkční centrum mozkovny. Myra Hindleyová, Karla Homolka a početná enkláva dalších to vražděním v páru okouzlených sviní by si zasloužila samozřejmě chcípnout, ale nikoliv eutanastickou včelkou či neosobním výbojem, nýbrž nožem či vlastní spodní bielizní přimknutou netypicky ke krku. Nejlépe pak rukou svých vražedných partnerů, se stejným deviantním podtextem a za stejné hrůzy a ponížení, kterého bylo dopřáno jejich nevinným obětem. Stále by z toho tyto hrdinky vyšly velmi zvýhodněny, jelikož umřít se dá jen jednou a to není přece vůbec fér. Zkrátka i tento způsob spravedlnosti by měl tak daleko k plnému významu onoho slova, byť přeci jen blíž než má její současná podoba trestu smrti. Filmařsky je to britsky kvalitní, jen ta Samantha Morton je zkrátka když ne půvabná, tak vcelku obstojně vypadající, kdežto originální Myra byla vzhledově tak (ab)originální, že by se snad ani tím popelem, co po ní nakonec musel zůstat, nedalo pohnojit pole. Mr. Hindley zřejmě během svého překotně živelného orgasmu neztrácel čas vybíráním té nejkrásnější spermie, zatímco Ms. Hindleyová,-(či jiná samice libovolného hospodářského zvířectva)- poskytla namísto očekávané ovulární kraslice nabořeného pukavce. 70% (01.02.2017)