Mezi nepřáteli

Od tohoto válečného filmu jsem toho moc nečekal, ale překvapil mě. Příběh, který popisuje tuto válku, v níž Francie se marně usilovala udržet za každou cenu ve své tehdejší alžírské kolonii. Ukazuje autenticitu hrůz zbytečné války pravdivě a drsně. Exportovaný násilný balík civilizační svobody a demokracie do arabského světa za cenu ztrát na lidských životech na obou stranách ukazuje, že nemá žádná válka v tomto případě smysl a je pochybná. (15.11.2008)

Drvivá väčšina vojenských filmov je o ťažkých skúškach uprostred vojnového besnenia, pôsobiacich na fyzické aj duševné zdravie vojaka. Druhou zásadou je vytvorenie dôverujúcej si jednotky oddaných bojovníkov. Sem-tam sa riešia čiastkové rebélie vojakov, spočívajúce v odmietnutí rozkazu. Málokedy je v popredí ukázanie zbytočnosti akejkoľvek vojny. Trpia v nej pritom všetci: civilisti aj vojaci. Politici a hŕstka generálov v úzadí štvú do bojového nasadenia, sami obklopení luxusom. Len zriedka sa vo filmoch rieši dezercia či odmietnutie poslušnosti. Z uvedeného vyplýva propagandistická línia vojnových filmov: ide o drísty, vyvolávajúce v príjemcoch pocit potreby slúžiť vládnej moci v prípade potreby. Bez ohľadu na príčiny. Medzi nepriateľmi nie je výnimočné. Výnimočné je spracovaním, podávajúcim obraz nezmyslenej vojny plnej krutostí, mučenia, streľby do žien a detí či použitie napalmu. Vojna je schopná prevrátiť naivný idealizmus na paranoidné schizoidné šialenstvo a oddané hrdinstvo na cynickú skepsu. Škoda len, že racionálne precitnutie prichádza až v strednom veku, potom, čo si vojak v dlhých bojoch na rôznych kontinentoch odslúžil svoje. (10.12.2014)

Alžírsko je země, o které z nás dohromady nikdo nic neví. Pro Francii ale znamenalo mnoho. Ropu, lidské zdroje, vliv v Africe, národní sebevědomí. To všechno na konci padesátých let minulého století Francie ztratila. Vedením špatné koloniální politiky, eskalací nacionalismu v severní Africe a dalšími důvody, které zde nemá cenu rozebírat. Stejně jako ve Vietnamu, se i v Alžírsku mělo potlačit pár povstalců, ale i zde nakonec vznikl rozsáhlý konflikt končící změnou státoprávního uspořádání. Tak to alespoň čteme v učebnicích. Ale za onoho času na oněch místech to všichni viděli asi úplně jinýma očima. Příběh poručíka, který narukuje do první linie na vlastní žádost není ani nový, ani zvlášt vyjímečný. Je ale syrově a nekompromisně vyprávěný, bez klišé, pompy a příkras. Tak, jak to umí jen Francouzi. Takhle nějak možná chtěl Marhoul natočit svůj Tobruk. Zůstal tak trochu na půl cesty. Tvůrci tohoto filmu ne. Projdeme si to s nimi všechno až do úplného koce se vším všudy. A jen zmatek, nejistota a bezmoc, ty v nás zůstanou. Některé věci zkrátka nemají řešení...90% (20.11.2011)

Aktualizující film zdánlivě o výročním, 50 let starém konfliktu. Samotný dramatický konflikt sice v dialozích postrádá myšlenkovou hloubku, ale pilně oživující kamera, nenápadný ♫ Desplatův přínos, občasné situace s hereckým nasazením a konfliktní potenciál střetu někdejších spojenců nabízejí slušný zážitek, kterému by ovšem v dnešní době prospělo více scénáristické práce. 3-4* (10.11.2013)

Francouzi válku natočit umí, o tom není nejmenších pochyb. K období koloniálních bojů o odtržení Alžírska se teď můžeme přichomýtnout i my, a rozhodně to nebude procházka růžovým sadem. Munice je čím dál méně, všudypřítomný písek štípe do očí, a ze spojence se rázem může stát nepřítel na život a na smrt. Mezi nepřáteli je velmi podařený pohled na důležitou část historie jedné z nejvyspělejších zemí Evropy. (07.01.2014)