Dedication

Soustředil jsem se. Opravdu. Kávu jsem si uvařil předem a na záchodě jsem byl v průběhu filmu asi jen dvakrát a titulky jsem četl velice pozorně. Přesto tam ta trojka pořád byla a nechtěla se pohnout ani o kousíček. Až asi po hodině se ta potvora líná konečně hnula doprava a tam už zůstala. Může za to samozřejmě scéna na pláži a poté asi po čtvrt hodině vyznání lásky, které bylo hodně netradiční a v podání Billyho naprosto kouzelné, ostatně jako celý jeho herecký výkon. Když k tomu připočtu tradičně Toma, sympatickou Mandy a velmi pěknou hudbu, tak je z toho jedna poctivá, čtverkovatá čtverka. (24.11.2014)

Tento pokus o originální zpracování love story mě zase až tak moc neuspokojil, vzhledem k tomu, jak vysoké zde má hodnocení. Postava ultra magora v podání Billyho Crudupa byla bez diskuzí to nejlepší, co se dalo vychutnat. Jeho démony bylo zajímavé pozorovat a člověk mu fandí, když se s nimi snaží vypořádávat. Mandy Moore byla taky sladká a ocenit musím i netradiční poutavou hudbu. Jenže to všechno přebíjí fakt, že jsem se docela nudil, jak se to vleklo. 60 % Oblíbená část- Henryho slovní ulevení si v jeho bytě, předtím než spolu začnou s Lucy pracovat (26.07.2011)

Nezávislý film o prapodivné a nerealistické lásce přitáhne pozornost jen občasnými rychlými flashemi, jakoby vypadlými z přestříhaného starého dokumentu. Jinak, popravdě, historka o sbližování začínající kreslířky s obsedantně vyšinutým magorem více nudí, než že by předkládala zajímavé možnosti netradičního vztahu. Ke všemu je prokvetlá řadou klišé, které by se dobře vyjímaly i v prvoplánovém romantickém snímku. /29. 10. 13./ (29.10.2013)

Na Mandy Moore se skvěle kouká, se samotným filmem je to už však o něco horší. Jedná se o vesměs jednoduchou story, spíše dramaticky pojatou. Komediálních momentů se dočkáme minimálně. Postava Henryho je zvláštní, občas sympaťák, občas napřesdržku a možná i právě proto se mi do filmu hůře pronikalo. Špatné to nebylo, ale těžko si za týden na film vzpomenu, jelikož se do mé paměti zaryly mnohem chytlavější kousky. (02.03.2014)

Příslib americkýho indie s britskou příměsí mě bohužel přivedl do stavu totálního neuspokojení a hraničního vyčerpání z toho, jak vehementně jsem tu prapodivnou kárku tlačil do cíle. --- Dedication je mimořádně WTF snímek. Má ohromně WTF rozjezd (v konečnym součtu, kupodivu, hlavně díky Tomu Wilkinsonovi to jediný plus); zlomový okamžiky se zpravidla dějou v nejvíc WTF momentech; a ty pak nejlíp následuje něco (pro jistotu) zcela ultimátně WTF jako třeba samotný vyvrcholení. Což je "vtipný", protože i přes tuhle WTF masku je film natřískanej klišé až k prasknutí. --- S hloupym vrstvenim příběhu souvisej i postavy - kapitola sama pro sebe. 1) Henry jednoduše neni z těch neoficiálních autistů, ke kterym bych si chtěl vytvořit vztah; natožpak vztah pozitivní. 2) Stejně tak Mandy Moore mi nedala moc důvodů věřit v její herectví; ne-li v její postavu. 3) A konečně Martin Freeman; toho tvůrci vyloženě zneuctili. Takovou lacinou roli jim tam mohl odehrát libovolnej céčkovej herec. --- Therouxe je mi docela líto. Jako debutant se vytasil se zajímavym rukopisem a prokázal úžasnej cit pro kompozici. Ale jinak sorry. I když teda ... brečel jsem u toho, ale to jen proto, že mám fakt brutální rýmičku. Přísahám. :)) (21.12.2013)