Střepy v hlavě

Hororový festival Afterdark nabízí v mnoha případech slabší, ojediněle průměrné kousky. Jen jednou mi udělal radost a to s Gieraschovou Autopsy, to byla docela brutální záležitost. Střepy v hlavě patří samozřejmě k těm slabým projektům, a to bohužel i přes docela zajímavý příběh. Jenže se to celé jaksi vleče, hudba připomíná nenápadnou kulisu v pozadí a pointa byla jasná dlouho předtím, než nám ji tvůrci osvětlí. Ve filmu by mělo platit jedno pravidlo: vždycky musí být o krok před vámi. Pokud se tak neděje, automaticky nastupuje nuda. (05.02.2011)

Máme množstvo nadprirodzených a mystických seriálov, v ktorých už bolo snáď všetko. Preto potom nechápem, prečo sa takýto námet úplne zbytočne naťahuje na celovečernú stopáž, keď je jasné, že sa ju snaží vyplniť iba preťahovanými zábermi a postavami, ktoré zisťujú to, čo už divák dávno vie. Ešte že to má fajn atmosféru, vydarenú pointu, ktorá má aj hĺbku a v hlavnej úlohe sexy Lenu. Takže zase podobenstvo o odcudzenosti a skrytej temnejšej stránke našeho ja. (12.10.2012)

Mnohí tu spomínajú horor MIRRORS. A vskutku, nieje THE BROKEN len iný pohľad na ten istý námet? Vlastne, je to aj tak jedno. Žánrovka, ktorá vsádza na tajuplnosť deja, takmer úplne v ňom absentuje krvavá stránka tohto žánru a ktorej režisér to s hľadáčikom vie viac, ako dobre. Len tá záverečná pointa...no posúďte sami. (17.02.2015)

Mé první setkání s Ellisovou tvorbou pro mne bylo docela překvapení. Podle ohlasů na internetu jsem se dozvěděl, že někteří vlastně ani moc nechápou o čem ten film je a já si říkám proč? Nenašel jsem zde žádnou zmatenou pointu, příběh navíc není zrovna originální, ale přesto velice slušně natočený. Je sice pravdou, že zůstane několik nezodpovězených otazníků, ale pokud u sledování filmu neusínáte, tak přece nelze přehlédnout vodítka, které nám tvůrci nabídli. A že jich bylo. Francouzsko-anglická spolupráce přinesla kýžené ovoce a pokud se nebude The Broken srovnávat s Mirrors (oba filmy toho mají společného opravdu málo) může si ho nezaujatý divák v klidu užít. Dopomohla k tomu skvěle vybudovaná atmosféra, detailní flashbacky (i když se několikrát opakovali) a ani herecké výkony nejsou k zahození. Navíc jak Lena Headey, tak Michelle Duncan „stojí“ za zvýšenou pozornost (především u pánů). (15.12.2012)

Skvělý a pozoruhodný kousek! Trošku mě mrzí zdejší podhodnocení, protože se dle mě jedná o nedoceněný nebo možná nepochopený mindfuck. Nenašel jsem tu moment, kdy by jsem se nudil a hodně mě nadchla celková atmosféra. Hlavně v čele s překrásnou a charismatickou Lenou Headey. Mínus bych ale viděl v ne tolik rozpracovaném příběhu, protože nad filmem po celou dobu vlál jakýsi prapor nedotaženosti. I ten rozjezd a gradování je velmi pozvolné (zhruba hodina než se něco začne dít), což není zde zásadně jako chybný aspekt. Je tu opravdu několik hodně pěkných nápadů ze kterých mě zamrazilo, ale nechci být v tomto případě takový škarohlíd, protože snímek Střepy v hlavě vůbec špatný nebyl a nespadá v mém žebříčku do průměru ani omylem. (21.03.2015)