Střepy v hlavě

AFTER DARK HORRORFEST 3 (Dying Breed, Autopsy, The Brøken, Slaughter, Perkins 14, The Butterfly Effect: Revelations, From Within, Voices / Someone Behind You) Sean Ellis po výbornom CASHBACK sa pustil do nepreskúmaných vôd (ehm, to som ešte nevidel jeho kraťas LEFT TURN) a ja som čakal, že ťažko pohorí no opak je pravdou. I keď THE BRØKEN spočiatku nezaujme nejakým super vizuálom o to lepšie sa zadrapne tajomnou atmosférou, pričom sa vzdáva klasických prvkov hororov ako sú potoky krvi alebo šokové scény a všetko buduje pomalými zábermi a strašidelnými zvukmi. Napriek slabému (nie však nezaujímavému) scenáru vystaval príbeh výborne a tak v priebehu celého snímku nehrozí že by začal nudiť. PS: Zdá sa že trademarkom Ellisových filmov bude prezentácia krásy ženského tela ;-) (21.03.2009)

Taký ľakačkový nášup som od Ellisa nečakala. Vďaka výborne zosnovanému audiovizuálu vytvoril neuveriteľné napätie, permanentne brnkajúce na nervičky, miestami som to zvládala len so zažmúrenými očami pod perinou. Scenáristicky je na tom poslabšie, v závere mi chýba jasnejšia pointa, čo mi dojem z filmu celkovo zdegradovalo. (29.05.2009)

Najvýstižnejším komentárom ku tomuto anglicko-francúzskemu psycho horrorovému thrilleru je krátky citát z diela amerického spisovateľa Edgara Allana Poea, ktorý si tvorcovia tohto snímku zvolili ako úvodné motto: "Zvíťazil si a ja som sa vzdal. Napriek tomu si od tejto chvíle tiež mŕtvy. Mŕtvy pre svet, pre nebo, pre nádej. Existoval si prostredníctvom mňa a v mojej smrti vidíš tvár, ktorá je tvoja vlastná. Ako dokonale si zavraždil sám seba." ** (18.06.2016)

Tak především díky závěru jsou mé pocity trochu rozporuplné. Klasických lekaček zde není mnoho, což by ani nevadilo, protože vše je provázáno zvláštním napětím. Po celou dobu nemáte tušení voco vlastně gou, to je taky dobře. A když postupem děje do sebe jednotlivé střípky příběhu pěkně zapadají, říkáte si, co se asi může zkazit. Až do onoho konce, kdy jsem si připadal jako totální idiot. :-) Myslím si, že zase tak blbý nejsu, ale tohle jsem vážně nepochopil. I tak ale Broken se slušnou atmosférou, kamerou a TICHEM... 70% (18.07.2009)

Že mám slabost pro americké horory (ano, vím, že není) s dobrou kamerou, typickými lekačkami a předvídatelnou pointou není žádná novinka. Logika místy skřípe, ale i tak - v posledních pěti letech nebylo ticho snad nikdy tak tíživé, Lena Headey je hezká skoro jako Jennifer Connelly a závěrečné zacyklení je fajn. A že má Sean Ellis talent se ví už od Cashbacku. (21.03.2009)