Nový život

Uff, ti seveřané mají na zvrhlém, systémovém zacházení nějaký patent, či co, tady se děj odehrává v ústavů, který je jakýsi protipól pro lebensborn, akorát, že tam se blonďatě množilo a tady se naopak množení zabraňuje... A je to film velmi silný, ostatně jako většina těch, co se odehrávají v dívčím ústavu (částečně i pro psychicky narušené, u kterých je otázkou, co je narušilo) a právě dějové zasazení se stará o několik scén, které jsou z lidského hlediska až odporné. Bohužel, tam, kde by mělo gradovat finále, se tempo někam vytratí a rozhodně není tak silné, jak by si (snad dokonce reálný, fuj) děj zasloužil. (15.05.2017)

Když člověk překousne to, že správcem domova pro mladé dívky je vcelku hezký mladík (což by v reálu asi nebylo úplně možné), dostane se mu silného a "krásného" zážitku, který je ještě umocněn tím, že film je natočen podle skutečné události (i když víme, jak to chodí:-)). Severská pochmurná atmosféra nechybí. Skvělé herecké výkony, především hlavních hereček. (19.10.2011)

Drama Nový život je vlastně snímkem o eugenice a malthusiánství, které byly v první polovině 20. století jako ideologie velice populární a hlásala je a inspirovala se jimi ve svém díle celá řada špičkových intelektuálů a umělců. Učení o tom, že je nutné zušlechťovat lidský genofond a bránit těm méněcenným v plození dalších neúspěšných, mělo ohlas právě v těch měšťanských usedlých a bohatých zemích, jako bylo Švédsko nebo Švýcarsko, kde podobné programy skončily až v první polovině 70. let. Vlivní publicisté a státní úředníci předpokládali, že právě chudí mají nekvalitní geny a jejich porodnost je nutné regulovat, a těmto snahám padla za oběť i hrdinka Häröova snímku. Její anabáze po ústavech a psychiatrických klinikách spolu s bojem za právo mít vlastní dítě je nesrovnatelně uvěřitelnější, tragičtější a procítěnější než barvotiskové emoce a manipulace v Renčově dílku Requiem pro panenku. Smutný, ale zajímavý a poučný film. Eugenice zasadil úder nacismus a jeho program likvidace méněcenných národů a duševně nemocných, který tento myšlenkový směr zkompromitoval, takže naštěstí nenapáchala větší škody. Celkový dojem: 80 %. (20.09.2010)

Téma je jistě velmi zajímavé. Zpracování už méně, příjde mi to nemastné neslané. Takovéto téma si nezaslouží takovéto bezemočné zpracování. Nebyl jsem schopný se ztotožnit s hlavní hrdinkou, protože všechny její problémy jako by jí bylo trochu šumafuk. Možná za to může prúměrné herecké zpracování hlavní hrdinky. Ostatní postavy jsou opět nemastné neslané, bez krve. Jedinou opravdu trochu výraznější postavou je doktor. Z mého pohledu promarněná šance na skvělý film. (28.09.2011)

Švédská a celkově skandinávská kinematografie si také drží furt vysokou laťku. Skvěle natočený film, který vyníkajícně vystihuje poválečné období ve Švédsku a všechny manýry této země, které v sobě nesli prvky fašismu a které postupně museli být v této zemi likvidovány. Velice drsný a pesimitický ale významný příběh se skvělým filmovým zpracováním... Doporučuji! Je na co koukat. 90% (06.12.2009)