Režie:
Ludvík RážaScénář:
Anna JuráskováKamera:
Milan DostálHudba:
Otmar MáchaHrají:
Oldřich Vízner, Libuše Šafránková, Martin Růžek, Ladislav Pešek, Vlasta Fabianová, Vladimír Menšík, Josef Dvořák, Laďka Kozderková, Ota Sklenčka, Vladimír Hrubý, Lubomír Kostelka, Václav Sloup (více)Obsahy(1)
Vodník Toníček (O. Vízner) se zamiloval do pohledné a pracovité Andulky (L. Šafránková), jenže jejímu tátovi to nebylo po chuti, a tak ji poslal do Prahy do služby. Toníček se ale nevzdal a šel ji hledat. Pomáhali mu snad všichni vodníci z Prahy i okolí, ale po Andulce jako když se slehla zem. To se ví, že se nakonec přece jenom našla, ale snadné to nebylo. Pohádka vznikla v roce 1981 podle povídky "Hastrmani" spisovatele Jana Drdy v režii Ludvíka Ráži. (Česká televize)
(více)Recenze (44)
Klasická televizní pohádka, která mě potěšila a trochu i rozesmála. Mám moc ráda Libušku Šafránkovou, i když v této roli mi připadala dost nevýrazná. Vodník Toníček v podání Oldřicha Víznera byl roztomilý, Ladislav Pešek nepřekonatelný. Pěkná byla i kouzelná žabička. Zvláště oceňuji závěrečnou myšlenku - když dva lidé ve vztahu prodělají trápení nebo odloučení, je to nejlepší tmel pro jejich vztah do budoucnosti. Po nedělním obědě příjemné pokoukání. Škoda, že se takové pohádky dnes už netočí. ()
"A vohlídni se taky ve světě po nevěstě !! A ne, aby sis přived kdejakou mantlu pantlu nebo bůhvíjakou hudrmanici !! Koukej si najít někde takovou pěknou Boženu, jakou si vzal ten kníže Oldřich !! Vona stejně musela bejt vodníkova dcéra, když se tak ráda šplouchala ve vodě.." ;) ()
Bylo to dobrý než ten mladej vodnickej Janek (Oldřich Vízner) odešel do Prahy za až moc mladou Andulou (Libuše Šafránková). Znázornění potoka a jeho okolí, kde vodník žil bylo takové ateliérově pitoreskní. A když tam seděl starej vodník (Martin Růžek), vypadalo to jak z obrazů Josefa Lady. Jenže jak se to přesunulo do Prahy, tak se z toho stala uřvaná hospodská pohádka. [1217. hodnocení, 38. komentář, 72%] ()
Moc milá pohádka. Vodnické pohádky a ještě ze staré Prahy mám docela rád. Navíc obě kategorie umíme. Tady mají tvůrci navíc přidanou hodnotu v podobě vynikajících herců a povedené hudby. A tak maximum nedám jen proto, že je trochu zbytečně zdlouhavá. Kdyby se zkrátila na hodinku nebo sedmdesát minut, bylo by to dokonalé. ()
Hrozně konverzační a dlouhé, děti by to asi moc nebavilo. Toník je neschopa, samo mu přijde do cesty děvče, samo se mu nabídne, ostatní ho pak pro něj celou dobu hledají... on sám nemá žádnou zásluhu ani ničím nevyniká. Pohádka prakticky nemá žádný děj a vrhá na vodníky špatné světlo: "Tatanášek" Menšík ztrestá paní, u které Andulka sloužila (k poskytnutí informací je mu dobrá, ale pak jí nechá tryskat vodu do obličeje, zlomyslně se jí vysmívá, a ještě jí chystá promočit stěny i strop, třebaže se k němu chovala zdvořile), "Kabrnáč" Pešek zase ukradne hrnčířskýmu poctivě získanou žabku, a ještě že mu to prý patří... Toník slíbí Jemelkovi, že mu přivede Stázinku, ale místo toho s ní skotačí na parketu, nechá se opečovávat a zulíbat a teprve potom si dost trapně vzpomene, že ji vlastně nechce a že má jít za jiným. No kde to jsme? K dovršení všeho děda Kabrnáč ke konci místo ptaní se po Andulce dočista přijde o rozum, s bůhvíjakým úmyslem hraje s hrnčířskym dvě hodiny karty, pořád prohrává, když už nemá peníze, promění Toníka v žábu a zase prohraje (wtf?). A vezme mu rok života a Andulce o rok prodlouží trápení. Proč??? ()
Galerie (8)
Photo © Česká televize / Miroslav Pospíšil
Reklama