Bouřlivá léta
The Roaring Twenties
Režie:
Raoul WalshKamera:
Ernest HallerHrají:
James Cagney, Priscilla Lane, Humphrey Bogart, Gladys George, Jeffrey Lynn, Frank McHugh, Paul Kelly, Elisabeth Risdon, Edward Keane, Joe Sawyer (více)Obsahy(1)
Éra prohibice nebyla nikdy bouřlivější než v této kronice podsvětí, která ožívá v dynamické režii Raoula Walshe. Na pozadí téměř zpravodajských záběrů a vyprávění sleduje život nezaměstnaného válečného veterána Eddieho Bartletta (James Cagney), který se stává pašerákem alkoholu a namísto bitev se zabývá lahvemi. Jenomže bitvám se Eddie stejně nevyhne – čekají na něj uvnitř i za hranicemi jeho rostoucího impéria. Na jedné straně musí čelit teritoriálním sporům a krvavému vyřizování účtů, na straně druhé zradě svého společníka (Humphrey Bogart). Dalšího gangstera měl Cagney hrát až o deset let později (Bílý žár), v době, kdy už se gangsterské filmy stávaly vzácností. "Bejvalo to velký zvíře,” říká ve finále Panama Smith (Gladys George), když komentuje Bartlettův odchod... a signalizuje tak zároveň konec hollywoodského zájmu o gangsterský film. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (55)
Najlepšie na filme boli dokumentárne predely s komentárom. Prvá polka sa dosť vlečie, mal som hodnú chvíľu problém namotať sa na etapovitý príbeh, ale mladý maličký Cagney sa na rolu komicky ladeného rojka celkom hodí. Grády dostáva film až v druhej polovici, v ktorej konečne dochádza aj na nejaké dramatické a akčné prvky a herecky to celé dvíha Bogart. On sa hodí na rolu gangstra určite viac ako Cagney. ()
Dokumentární komentář provádí příběhem, který je výtečně napsaný i zrealizovaný. Aniž si toho divák příliš všimne, doví se všechna základní fakta o americké prohibici dvacátých let se všemi širokými souvislostmi. Promyšlený projekt, skvěle zvládnutý. Příběh sám je veden značně nepředvídatelně, udržuje neustále přiměřenou míru napětí, až dospěje k logickému a přitom ne zcela očekávanému závěru. Tihle filmaři to prostě uměli. ()
Dynamické, osudové (u milostné linie jsem se nemohl zbavit pocitu již známého, než mi došlo, nakolik připomíná tu z Artušovského mýtu), snad jen místy vzhledem ke zbytku děje neadekvátně naivní a tu a tam herecky nekonzistentní (Priscilla Lane je příliš často teatrální, Bogart v závěru jakbysmet). Přesto i přes svůj věk nebývale funkční - za což může především dvojice Cagney - Bogart (ten se znovuobjeví v pravý čas, kdy už filmu hrozí polevení na tempu). ()
James Cagney a Humphrey Bogart uprostred neslávnej éry prohibície. Bogart je ešte pred Casablancou, takže tu nie je hlavnou hviezdou, ale svojej úlohy hajzlíka bez škrupule sa zhostil výborne. Šéfom je James Cagney, vypočítavý, namyslený, ale nejde cez mŕtvoly a ako gangster z tej doby je veľmi uveriteľný. Celé to má ako režisér pevne v rukách Raoul Walsh (napr. aj White Heat z Cagneyim z roku 1949). V podstate je to hraný dokument o histórii prohibície, žánrovo patriaci ešte do éry gangsterských filmov tridsiatych rokov, ale príbehová nepredvídateľnosť a skvelá kamera už ohlasuje nastupujúci noir. ()
Pokúšal som sa zistiť, čím sa tento film odlišuje od iných žánrovo príbuzných filmov. A domnievam sa, že iba rokom nakrútenia. Inak je to ako cez kopirák o vzostupe a páde, akurát tu je pozadím prohibícia a nie drogy. Filmu nie je veľa čo vyčítať. Ale ani chváliť. Prekvapil ma James Cagney, pretože ten sa podľa mňa do svojej úlohy vôbec nehodil. Premeniť ho s Bogartom, to by som už neváhal ani so štyrmi hviezdičkami. ()
Galerie (51)
Zajímavosti (13)
- Konkurzu na roli Panamy Smith se zúčastnily také Glenda Farrell, Ann Sheridan a Lee Patrick. (Monco)
- Týmto sa cyklus gangsterských filmov Jamesa Cagneyho pre Warner Bros. skončil. Cagney si chcel svoje úlohy spestriť: gangstra si opäť zahral až vo Bílý žár (1949) o desať rokov neskôr. (Bilkiz)
- Příběh hlavního hrdiny byl inspirován kariérou Larryho Faye. Postava Panamy Smith je pak částečně založena na kariéře herečky a hostitelky nočního klubu Texas Guinan. (Monco)
Reklama