Šílenci z Manhattanu

Vždy jsem byl zvědavý na tolik oceňovaný seriál a opravdu musím uznat, že první 2 řady si jistě svá ocenění zaslouží. Momentálně mám za sebou všech 5 řad, poslední 3 jsou ale lehce slabší. Seriál nabízí zajímavé charaktery, pohled pod pokličku netypického a podařeného retro prostředí, scénář má svou kvalitu, stejně jako herci. January Jones je po první dvě série krásné znuděné zlatíčko, pak už mé nadšení vyprchá a nezbývá než chápat Dona a jeho zálety. Samotný Don Draper ušel opravdu velký kus cesty a jako výrazná osobnost táhne seriál dále. Konečně dostává i více prostoru Joan, bez které by se to tam celé rozsypalo. Jen se mi lehce zvedá žaludek z množství cigaret, které herci za jeden díl vykouří. Musím dodat, že v průběhu šesté série přestávám se sledováním, seriál zabředl do stereotypu, kde se nic neděje a jen se opakují dokola stejné problémy. (27.10.2012)

Sedmdesát osm dílů za necelý týden! Celou tu dobu jsem žila v tom úžasném světě americké reklamy 60. let. A po celou dobu všichni jenom kouřili, chlastali a přefikli všechno, co prošlo kolem! Jak, proboha, ještě dokázali pracovat? Přitom jejich postupy se používají dodnes ( cílové skupiny, negativní reklama...). Střídají se tu naprosto nečekaně různé polohy, od dramatu po absurdní humor. A objevila jsem tu, u nás téměř neznámou, Christinu Hendricks, tu sexy zrzku se ševelivým hlasem. Oni ale všichni hrají jak o život (to se to hraje, když je co)!! Po týdnu jsem se probrala s parádní kocovinou, ale velice šťastná, že jsem ho prožila v tak skvělé společnosti. (11.04.2014)

Než dokoukám první sérii, nechci hodnotit, ale už teď vím, že tohle pro mě bude další závislost: Stylový oldschool počin z doby zlatého věku reklamy je fascinující od prvního dílu. Seriál mě vtahuje velmi, velmi pozvolna a po prvních dvou dílech jsem jej považoval za takový silnější průměr. Ale jak se začnou komplikovat vztahy a rozvíjet další linie příběhu, seriál získává na atraktivitě. Zajímavé je taky odhadovat, jaká tajemství mají jednotliví aktéři příběhu a jak se jejich osudy budou vyvíjet dále. Prostě - tohle se hodně povedlo. (13.02.2011)

“I’ve learned to believe people when they say it’s over. They don’t want to say it, so it’s usually the truth.” Máte-li lahev značkové dvanáctileté whisky, tak ji nevyžahnete na ex. A stejně tak i reklamákům sedí postupné dávkování. Chce si to na ně udělat čas. Dopřát si k projekci sklenku něčeho exklusivního, co se vychutnává striktně po douškách, zapálit si cigaretu (Nekuřák říkáte? Navození atmosféry říkám já.) a plně se poddat seriálu, který se z většiny sestává čistě z toho, že pár postav v interiéru nad sklenkou a se zapálenou cigaretou v ruce po celou dekádu (h)řeší. Sedm sezón jakožto studie amerického snu jdoucích ruku v ruce s americkým úsměvem a odvrácenou tváří "konzumu" za ním ("Happiness is just a moment before you want more happiness."). A co je s podivem vzhledem ke zvolenému stylu, tématům i "programové" nepodbízivosti divákovi, tak to nikdy a za žádných okolností nesere mramor. Možná by vás spíše zajímalo, zda Don Draper (jeden z nejkomplexnějších a nejrozháranějších charakterů současné quality TV) a spol. dostojí šuškandě o skrz na skrz satirickém a nejlépe napsaném, zahraném a tak nějak i nejlepším seriálu vůbec? Jenže není to vlastně zcela jedno, když je neoddiskutovatelně tím nejstylovějším seriálem? A ostatně ve chvíli, kdy tu stylovost přijmete za svou (což není proces na jednu či dvě epizody, ale spíše na jednu či dvě sezóny; i kvůli faktu, že první série je rozháraná a zdaleka ne tak sofistikovaná jako zbytek seriálu), tak je více než pravděpodobné, že na výše uvedené dotazy naleznete kladnou odpověď. Častá (a oprávněná) výtka je, že pasáže "ve firmě" to bez výjimky táhnou a pasáže "v kruhu rodinném" mají kolísavou tendenci. Naštěstí i v těch nejslabších momentech se to může opřít o nebývale nosné charaktery (nejen Don, ale i Pete, Peggy, Roger...). Mad meni nikdy nesklouznou do vod tuctovosti či pocitu vaty s účelem vyplnit stopáž; a když už to tím v průběhu třetí řady začíná hrozit, tak se to vyřeší "velkým třeskem". Hrozí, že se z vás kvůli veškerému tomu stylu a navozování atmosféry stane alkoholik, požitkář a zadlužený jedinec, protože vzhledem k počtu epizod budete těch cigaret a kvalitních destilátů k večerním projekcím potřebovat... No, bratru habaděj. Problémové je rozdělení finální sezóny do dvou let, kdy po první polovině posouvající postavy vpřed katarzi, je druhá polovina pro některé z nich nadbytečným epilogem, který navíc trestuhodně v posledních epizodách spoléhá u mnohých spíše na fan-service než adekvátní ukončení. Čímž neříkám, že úplný závěr není dokonalý. Protože je. PS: Má to jedinou zásadní chybu; je to barevné a nikoli černobílé. Sedlo by to k té stylovosti ještě o chlup lépe (ověřeno na vlastní oči). | S1: 4/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 | S4: 5/5 | S5: 5/5 | S6: 4/5 | S7: 4/5 | (27.01.2014)