Lars a jeho vážná známost

Včera jsem viděl s Ryanem Goslingem "Svatý boj", musel jsem se smát .. Nemastná a neslaná komedie, která bohužel až na herecké výkony za nic nestojí. Příběh se tváří vážně, ale přitom nemá co nabídnout a bohužel děj tomu moc nepomáhá. Goslinga uvidím ve filmu rád a jenom díky němu jsou kvality zlehka vidět, jinak je to nuda a šeď .. 4/10 = 48% (16.07.2013)

Čekala jsem komedii, ale vyklubal se z toho depresivní film a s tím mám trošku problém... Nějak jsem se do toho filmu nemohla dostat, vžít a chvilkami jsem se i přistihla jak se u toho nudím. Další problém je ten, že jsem nemohla přijít na to, co se děje s Larsem. Neexistuje žádný náznak toho, proč je Lars takový jaký je a nějak jsem očekávala, že to v průběhu filmu bude odhaleno. Tím nechci říct, že je to špatný film, to vůbec ne, Ryan Gosling v roli plachého, osamoceného a nespolečenského mladíka předvedl neuvěřitelný herecký výkon a to, jak se mu lidé snažili pomoct se mi také líbilo... Jen je to film, který stačí vidět jednou. (01.06.2012)

Lars a jeho vážna známosť je krajne nepravdepodobný príbeh, napriek tomu pôsobí maximálne civilne a uveriteľne. Je to príbeh o priateľstve, láske a tolerancii v jednom malom mestečku, v ktorom sú jeho obyvatelia natoľko emancipačne vyzretí, že pre dobro jedného z jeho obyvateľov dokážu hrať jedno na prvý pohľad vtipné divadielko. Divák by nemal zabúdať, že všetky zvraty s Biancou vychádzajú s Larsovej hlavy a sú dôsledkom zmien jeho uvažovania. Jedine tak sa dokáže do tohoto filmu ponoriť. Mne sa to až tak nepodarilo, pričítam to za vinu konvenčenej Gillespieho réžii. (20.09.2012)

Typicky netypická indie dramedy. Nesmírně absurdní a přesto milá a dojímavá. A když diváka dokáže dojmout a skoro až přivést k slzám vztah podivína a jeho šukací panny, někde je něco hodně dobře (bez ironie). Je to především výborný scénář, režie a bezchybný Roslingův herecký výkon. Příběh je to sice maximálně utopický a každý by se v reálu hlavnímu hrdinovi s chutí vysmál, ale kdo by si nepřál v tak dobrosrdečné komunitě žít. Samotnému už tak od reality odtrženému filmu to nijak zvlášť neubližuje. Spíše naopak. Filmové pohlazení jak má být. Nehledě na to, že se snad každý v Larsovi tak trochu najde. Někdo jen více a někdo zas méně. (29.07.2016)

Lars a jeho dívka mě uvedli do rozpaků, ale na druhou stranu mě příjemně překvapili a dojali. Lars je takový tichý chlapík, který působí poněkud pomalejším dojmem... snad taky proto má každý tendenci dohazovat mu přítelkyni. Žije sám v garáži a není příliš společenský. Tedy do jednoho dne, kdy mu přijde domů balík... od té doby už není sám, už se nestraní společnosti. V balíku mu totiž z Brazílie přišla slečna. Jeho nová přítelkyně jménem Bianca. Moc toho nenamluví, je na vozíčku, stále se usmívá. Všem okolo ale při seznámení s ní úsměv na rtech trochu ztuhne, což není divu, jelikož Bianca je z plastu. Přesto se k ní ale všichni chovají jakoby existovala. A ona taky existuje. Larsova vidina nabude reálných rozměrů a všichni se k tomu postaví s velkou dávkou tolerance. Lars and the Real Girl je takovým pozoruhodným příběhem, kdy do života samotáře Larse vstoupí plastová figurína, aby záhy zase odešla a zanechala po sobě hluboké stopy. Nancy Oliver a Craig Gillespie natočili působivý snímek o vlastním světě zrodilém ve hlavě jednoho loosera, o respektu lidí žijících v jeho okolí, o bolestivých vzpomínkách a jejich vlivu na život. Samozřejmě, prostředí bylo poněkud idealizované - tolik nevídaného respektu a ochoty hrát si tuhle hru s figurínou? Ale no tak, to prostě nejde... však to taky byl "jen" film. Ale mě se líbil. I přesto, že ve scénáři bylo několik "děravých míst", s klidným srdcem je přehlížím, protože na výpovědní hodnotě snímku to neubralo. 4 a půl *. (28.11.2008)