Fantastický pan Lišák

Darjeeling animated. Klasicky rodinně dysfunkční Anderson se všemi klady a zápory spolu v obětí s Dahlovou poetikou. Animovaný film širším publikem zřejmě těžko stravitelný, nikoliv kvůli obsahové stránce, ale díky zvláštní animaci. Byť jsem díky ní měl chvílemi pocit, že jsem se dostal do alternativního světa, kam by mohl každou chvilku propadnout Jack z Předvánoční můry noční. Schwartzmanův Ash vede. (17.01.2010)

Snímek s prostorovými loutkami a modely prostředí pojatý z části (ve velkých cecích) jako ploškový animák o tom, že být jiný je vlastně fantastické. Vyprávění překypující nápady je pevně provázané s formou a současně zůstává věrné typickým Andersonovským výstřednostem a charakteristické melancholické atmosféře (sekvence s vlkem je nezapomenutelná). Třikrát fuj českému majiteli práv za to, že takto skvělý snímek nepustil do kin a čtvrté fuj českému publiku za to, že distributora k tomuto rozhodnutí nepřímo přimělo. (28.03.2010)

Musím přiznat, že tenhle loutkový animák mě do extáze nepřivedl. Srovnám-li to se "Slepičím úletem" či "Wallacem a Gromittem", dostává "Fantastický pan Lišák" pořádný slepičí klovanec a psí kousanec do své anorektické bezocasé prdélky. Na loutkovou animaci jsem si zvykla snadno, ikdyž nechápu, proč byla krysa větší než liška...? Horší je to se zábavností: nějak mě ta podobenství nedokázala rozesmát, pár úsměvů, ba i nějaké to kratičké uchechtnutí, plus pochopení, co nám chce tvůrce filmu říci a to je tak vše. Zvláštní atmosféra podtržená fajnovou hudbou rozhodně stojí za zmínku, na 4* to imho nestačí. Celkem milé, koukatelné, leč neuchvátilo mne to - podruhé nemusím. 66,6% (10.07.2010)

Je to divné, je to nápadité, je to božsky ohudbené (Desplatovy perfektně sedící variace na Morriconeho), je to vlastně fantastické. A hrajou tam Rolling Stones. Opakované projekce v budoucnu jisté. P.S. Scéna s vlkem v Lišákovi je stejně magická jako scéna s vlkem v Collateral, pro mě dechberoucí okamžik. (28.01.2010)

Přistupoval jsem k tomu s velkým očekávání a zhruba první půlhodinku čuměl zcela šokován genialitou podobně jako Lišákův krysí (nebo co to je) kámoš a domovník. Jenže jak už to u mně s většinou animovanch filmů bývá, po zvyknutí si se začnu maličko nudit a pospávat (jsem prostě píčus, v současné době prostě usnu u všeho co není porno nebo perfektní romantika nebo něco absolutně fascinujícího – dvě malý děti prostě dají zabrat a když už je člověk konečně uloží, zbudou mu síly akorát na spánek). Takže ke konci už jsem tak moc nevnímal, ale stejně jsem poznal, že už to není to pravé ořechové jako na začátku. Přesto po viz výše – fascinujícím animáku Mary a Max je to od doby Wall-E nejlepší nehraný film. (01.06.2010)