Fantastický pan Lišák

Některé volby vypadají jako sázky na jistotu. Jak autor literární předlohy, tak režisér představují atraktivní umělce ve svém oboru, kteří dokáží psát a točit jinak než mainstream a vytvořit úžasné alternativní světy. Byl jsem navnaděný možná až moc, protože jsem dostal animák, který nebyl zas až tak dospělý a provokativní, jak jsem si vysnil. Navíc jsem měl problém tak říkajíc etického rázu. Fandil jsem totiž těm, kteří byli ve filmu líčení jako padouši, ačkoliv vlastně nedělali nic jiného než chránili svůj majetek. Naproti tomu okouzlující pan Lišák není nic jiného než zloděj na úrovni, který svou zlodějinu omlouvá tím, že ho to prostě baví. Jednoduše morálně zvrhlý kousek. Nejvíc mě nakonec potěšila výtvarná stránka, která je opravdu i v dnešní době chrlící obrovské množství filmů na trh jedinečná. Celkový dojem: 65 %. (21.01.2016)

Knížku od Roalda Dahla jsem nečetl, ale Wes Anderson si tu látku musel přizpůsobit, protože film nese jeho rukopis naprosto zřetelně. Ze začátku jsem si říkal, co to jako má bejt? Ale pak se to rozjelo a já jen čuměl, jak moc je ten film hravý a nápaditý. Půlku dojmu z filmu tvoří geniální hudba, která zní jako mix původního Wicker Mana a westernové tvorby Ennia Morriconeho. Prostě fakt jeden z filmů, který vás buď mine a nebo ho musíte milovat. (10.04.2011)

Na Panu Lišákovi je docela pěkně vidět, co se musí stát, aby i širší publikum přijalo a ocenilo Wesovu jinakost, absurditu a (především) nadsázku. To jest vyprávět ve formě, která je k těmto konceptům sama o sobě předurčena. Humor, charakterizace postav, výstřednost, péče o (komický) detail, dětská dospělost a dospělácká infantilie - to všechno (spolu s hereckým a tvůrčím ansámlem) zůstává při starém, jen je to pro mnohé teď nějak mnohem víc stravitelné, neboť je to teď konečně přece "jenom jako", případně "takové milé, pohádkové"... Jak se mi Pan Lišák líbil? Tuze. Smál jsem se, rozplýval jsem se, pochutnal si vizuálně i poslechově (dabing skutečně lahůdkový) a na konci si posteskl, že je film moc krátký (rys společný všem dobrým filmům). Přesto po dlouhé době nedám Andersonovi pět hvězd z fleku, ale snad až po druhé projekci. 80% (21.07.2010)

Andersonův excentrickej smysl pro humor mi občas sedí a občas ne, v tomhle případě jsem si nejdřív říkal, co to proboha sleduju, ale pak jsem si tuhle obsahovou i formální výstřednost oblíbil a bylo to super. Hodně se mi líbila i hudba, třeba při scénách, kdy liška s vačicí kradli farmářům slepice nebo mošt a bylo to fakt nápaditý a mělo to spád. Líbilo se mi to hodně. 80% (05.04.2017)

Jsem ortodoxní andersonovec, ale tohle mě dalece minulo. Animace je sice moc pěkná, jenže i těch 87 minut na téma "pan Lišák je nepolepšitelný zloděj a schovává se se zbytkem zvířecího světa v podzemí" je až až. Písničky nejsou tak dobré, jak je u Wese zvykem, humor polulhává (většinou boduje akorát Schwartzmanův mladý lišák) a zhypnotizovaná vačice to všechno nezachrání. Možná mi jen nesedla Dahlova poetika, ale docela se divím, že do nečeho takového šlo tolik hvězd. [Londýn] (17.12.2009)