Na sv. Valentýna

„Bol to Stallone, kto povedal ´Nikdy sa nevzdávaj´?“ – „Myslím, že to bol Jean-Claude Van Damme.“ Bohužiaľ nepresvedčivé, Američania nevedia robiť romantické filmy (česť výnimkám – KEĎ HARRY STRETOL SALLY). Vinou ich polopatistických scenárov sa z vety „Milujem ťa“ stalo odporné klišé, pri ktorom obracajú oči asi už aj niektorí trvanliví fanúšikovia červených knižníc. Priamo sa ponúka porovnanie s britskou vianočnou LÁSKOU NEBESKOU; VALENTÍN je to isté (dve hodiny, 15 hlavných postáv, z nich niektoré sa poznajú, zamilovaný chlapček, homosexualita), len sa odohráva vo februári. Pravda, ak sa na plátne objavia moji miláčikovia, ako Topher Grace, Queen Latifahová a pravdupovediac už aj Bradley Cooper, tak to úplne zlé nie je... ale objavujú sa nečasto. Všetko je skratkovité a to paradoxne aj napriek tomu, že to má až 125 minút (hoci musím uznať, že mi v kine ubehli rýchlo). Vinou toho dostali niektoré slávne tváre skôr cameo (Kathy Batesová bola v úvodných titulkoch uvedená medzi prvými, i trailer ju bohato reprezentuje, v skutočnosti má asi minútu na začiatku a minút na konci!). Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://www.recenzie.org/romantika/277-valentin-40- Kino Považan 2010 (02.06.2010)

KINO/// Obsazení 10/10 Děj 6/10 Hudba 7/10 Prostředí 7/10/// +obsazení, a kupodivu většina herců (i když na menším prostoru) hraje výtečně, některé známější písničky potěší, pár momentů je hezkých a dvě scény jsou zábavné (plánovaný sex, zamilovaný klučina) -lásky je tu až moc, sex tu ale nehledejte, sranda, zábava a vtip se až na výjimky vytratili/// Být tvrdý kritik, tak si podle mě film nezaslouží víc jak 40%, ale to já naštěstí být nemusím, proto si to ohodnotím tak jak já chci a jak si myslím. Je to hezký film a spousta scének a momentů vás potěší a po duši pohladí. Netrvá dlouho a do postav se vžijete. Úkol je to pro filmaře dost těžký, přeci jen aby si divák zvykl na postavu chce to trochu čas a zdejší postavy na to mají pár minut aby si vás získali. Kupodivu se tak ale děje a teď bych rád jmenoval kdo mě překvapil nejvíce: Anne Hathaway, Jamie Foxx, Jessica Biel, Bradley Cooper, Eric Dane, Hector Elizondo, Topher Grace, Emma Roberts, Carter Jenkins, Julia Roberts, Ashton Kutcher a Jennifer Garner, teď přejdeme ty co hrají standartně nebo nijak nevyčnívající a napíšu kdo mě spíše nepřesvědčil: Patrick Dempsey, Jessica Alba a to je vše. Myslím dobrá vizitka, co říkáte? Herce jsem si opravdu užíval. O něco méně už samotný děj, který jsem až na pár momentů přijímal vlažně. Škoda, chtělo to víc emocí a víc humoru. Ale co, svůj účel to splní dokonale. Jen nechci vidět ty, co na to jdou sami, nebo je doma nikdo nečeká. Ti asi schytají pořádnou dávku deprese./// Celkem 73%/// (21.02.2010)

Soundtrack John Debney: 1. Today Was a Fairytale - Taylor Swift ,2. Say Hey (I Love You) - Michael Franti/Spearhead ,3. I'm in the Mood For Love - Jools Holland/Jamiroquai ,4. On the Street Where You Live - Willie Nelson ,5. Everyday - Sausalito Foxtrot ,6. Stay Here Forever - Jewel ,7. Amor - Ben E King ,8. Cupid - Amy Winehouse ,9. The Way You Look Tonight - Maroon 5 ,10. 4 and 20 - Joss Stone ,11. Valentino - Diane Birch ,12. Te Quiero Dijiste - Nat King Cole ,13. Jump Then Fall - Taylor Swift ,14. Shine - Black Gold ,15. Keep On Lovin' You - Steel Magnolia ,16. Somebody To Love - Leighton Meester/Robin Thicke ,17. I'm Into Something Good - The bird and the bee ,18. Signed Sealed Delivered I'm Yours - Anju Ramapriyam , (10.06.2011)

Láska nebeská; Paříži, miluji Tě; New Yorku, miluji Tě a nyní i Na. sv. Valentýna - čtveřice současných snímků, které propojuje motiv mnohopostavové romantiky. Čtyři mozaiky, na jejichž srovnávání se dají krásně vysledovat rozdíly v chápání moderní romantiky na starém a novém kontinentě. Zatímco první dva jmenované, tedy evropské příspěvky, se zařadily na vrchol romantického žebříčku, druhé duo bývá považováno za nepovedenou americkou snahu dostihnout současnou evropskou zamilovanou scénu. Evropští tvůrci sázejí na civilní příběhy obyčejných lidí, pravou bláznivou zamilovanost předvedených na silných kulisách nenapodobitelné vánoční atmosféry, resp. krásy Paříže. Nebojí se naplno a často ukazovat emoce, sáhnout po ubrečených písních, ba dokonce využít přehnané trapnosti. Na krátkém prostoru vytvoří postavy, o nichž nevypovídá minulost, ale jejich současné chování. Postavy, které chybují, nepůsobí vykonstruovaně a na diváka působí živým, nikoli umělým dojmem. Jednoduše vytvoří něco co je velké, nezapomenutelné, ale hlavně citlivé a dojímavé. Američtí tvůrci se naopak sázejí na silné dialogy, důležitost každé jednotlivé scény a v neposlední řadě na závěrečné překvapení diváka. Nahazují nitky, ukazují kousky skládačky a na konci nechávají diváka, aby sám porovnal své předpoklady s konečným rozřešením. Zápletka jednotlivých příběhů se tak smrskne na seznámení, náznak a konec. Zbytek působí jen jako zbytečná vata. A to je i problém Na sv. Valentýna. Jednotlivé příběhy postrádají živost. Místo přirozených dialogů posloucháme patvary jak z PR oddělení, civilní postavy jsou nahrazeny vyumělkovanými herci a zápletka, pokud není úplně zbytečná, je jen čekání na poslední dílky, které do skládačky zapadnou. S tímhle nezmohl nic ani Garry Marshall, který se nejspíš stal vězněm vlastního štábu. (07.05.2010)

Romantika ani sentiment mi vůbec nevadí, ale Na sv. Valentýna je stejně ulepený, plytký a komerční jako samotný svátek, který sloužil jako inspirace k natočení téhle přehlídky unuděných hvězd. Místy zábavné scénky, místy nuda a prázdná chemická periodická tabulka mezi spárovanými postavami. Valentýn opravdu ne. (04.03.2010)