Katyň

Nechci rovnou všechny ty kritiky vyčítající Katyni akademický chlad, povrchnost, přehnanou pietnost a údajnou nudnost nazývat ignoranty, ale rozhodně s nimi nesouhlasím a nad některými recenzemi jsem citoslovce jako "pcha" nebo "tsss" vypouštěl v bezmála kulometné kadenci. Wajdův decentní odstup a směřování k tiché leč upřímné úctě popraveným důstojníkům a celému (po)válečnému Polsku se mi hodně zamlouval a připadá mi jako projev absolutního nepochopení, když někdo tvrdí, že se film snaží z diváků násilně tahat slzy. Ubrečenosti a vášnivé emocionalitě se Wajda naopak elegantně vyhnul, přestože mnozí diváci sledují filmy s druhoválečnou tématikou právě s očekáváním, že zase uvidí boje o napůl shnilé jídlo v koncetráku či zlem napěchované SSáky bezcitně vraždící každého, kdo se jen podívá špatným směrem a režiséři jim rádi vycházejí vstříc. (Nakonec, proč tu všichni tak vychvalují závěr? Stylisticky je se zbytekem filmu totožný, liší se pouze tím, že zde "konečně" vidíme ztvárněný samotný katyňský masakr...). Ani ta skvělá výprava nemá omračovat (nevím, kde se berou komentáře typu "nepovedený pokus o evropský velkofilm"), nýbrž pomáhat budovat ve výsledku excelentní dobovou atmosféru podpořenou sebejistými výkony hereckého ansáblu. Postavy jsou přitom typizovány záměrně, neboť s jejich pomocí se snaží Wajda ukázat pokud možno všechny následky, jež v lidech katyňská událost zanechala. Je pochopitelné, že se to v dvouhodinové stopáži nepovedlo bez skicovitosti, přehané popisnosti (zejména v dialozích) a s použitím výlohové smyboliky, a proto mi nečiní problém tyhle nedostatky tvůrcům odpustit. Závěrečný chorál by měli lidé v kinech poslouchat ve stoje - nejen jako výraz úcty ke katyňským obětem, ale i k Andrzeji Wajdovi a jeho štábu. 80% (30.10.2008)

Dosti zevrubný a zároveň působivý popis okolností katyňského masakru, jeho různých politicky pokřivených interpretací i vlivu na rodiny obětí. V zajímavé ale nepříliš využité postavě Tadeusze se Wajda po téměř padesáti letech vrátil k tématu příslušníka Zemské armády, který není ochoten smířit se s poválečnou polskou realitou a za svůj postoj platí stejnou cenu, jako jeho předobraz v "Popelu a démantu". (11.11.2008)

Film pre tých, ktorí ešte aj dnes volia komunistov v Polsku, Česku, Slovensku a samozrejme v Rusku. Ako môže byť dnes ešte niekto tak naivný? Film je ale najsilneší iba v záverečnej pasáži, predchádza mu pomerne nudné rozprávanie príbehov obyčajných ľudí. Velkofilm to určite nie je, keď som dal Untergangu alebo Ryanovi štyri, tu musím ísť o hviezdičku nižšie. Pre poliakov ale absolútna bomba. Dokáže niekto na Slovensku natočiť podobný príbeh zo slovenskch dejín? Napríklad o procesoch v 50tych rokoch? Možno prestaneme voliť komunistov raz a navždy. VIDENÉ ZNVA: Žiaden artový zázrak to síce nie je, ale téma je veľmi silná a Wajda vie, že bez príbehu jednotlivcov to jednoducho nejde. Dejinná udalosť, ktorá si vyžadovala zobrazenie na veľkom plátne a v tom je aj najväčšia sila inak tradične akademicky natočenej snímky. (03.09.2009)

Marně pátrám v paměti, kdy naposledy mě nějaký film pohltil natolik, že jsem po jeho skončení cítila až fyzickou slabost. Kytyň se mnou zacloumala pořádně a to nejen díky závěrečným minutám, zobrazujícím hrůzu, která se odehrála na začátku 2. světové války (1941) v katyňském lese poblíž Smolenska, kde sovětští vojáci brutálně odpravili ze světa několik tisíc členů polské armády a příslušníků inteligence. K neuvěření bylo především pozdější mlžení, překrucování faktů a tabuizace celého masakru ze strany samotných Poláků. Pravdivě se o celé události odvážili vyjádřit jen ti nejstatečnější. (02.09.2009)

Jen těžko si člověk dokáže představit zvěrstvo, ke kterému došlo v Katyni. Memento Katyně je jednoznačné. Na jaře jsem viděl kříž věnovaný Katyni v Krakově, překvapilo mě, že Němci na místo masakru pozvali jako pozorovatele i představitele z protektorátu (spisovatele Františka Kožíka, lékaře Františka Hájka a údajně i Gustava Husáka). Filmový příběh, který klade důraz víc vnímání událostí z pozic ženských hrdinek, upoutá řadou zajímavých scén, vypilovaných detailů, ale jako celek jsem v televizi film vnímal jen jako lepší průměr. (04.09.2009)