Che Guevara

Zajímavé. Během jednoho měsíce můžeme v kinech vidět hned dva dvoudilné živtopisné filmy - Che Guevara a Veřejný nepřítel o Mesrinovi. Oba dva mají první části z dvoudílného vyprávění založené na velkém množství útržkovitých scének z velmi bohatých životů mužů o nichž se točí a Jak Veřejný nepřítel č.1 - první část, tak i Che-Argentina jsou dost těžko pochopitelné bez znalosti historie a snadno se v nich člověk ztratí. Tady ovšem podobnost naštěstí končí, protože Che-Argentina nepotřebuje tolik samoúčelné brutality a je mnohem sympatičtější kousek, než první část Mesrina. Ale ta roztříštěnost, je potřeba si na komplexnější hodnocení počkat ještě na druhý díl. Ovšem ten upocený look revolucionářů nemá chybu. 70% (08.01.2009)

Snímek o tomto argentinském lékaři a jihoamerickém revolucionáři jsem očekával s určitými obavami, které se však naštěstí nenaplnily. Je velmi přínosné, že se tvůrci striktně drželi vlastních slov a interpretací samotného Ernesta Rafaela Guevary a ani na okamžik nesklouzli k jakémukoliv překroucení myšlenek a činů, pro něž tento charismatický lidový vůdce později zemřel. Pro ty, kteří očekávali film plný bojových či ideových střetů, je první část filmu, natočená spíše v dokumentárním stylu, možná trochu nudná. Pro ty, kteří znají osudy tohoto internacionalisty a dokáží se trochu zamyslet nad myšlenkami a událostmi, jež provázely kubánskou revoluci, je určitě výborným zážitkem. 90% (16.01.2009)

Řekl bych, že snímek o tak významné a konzervativní postavě světových dějin na zasloužil výraznější film. V Che jeho hlavní postava téměř zaniká mezi ostatními. Nehrát ho Benicio del Toro, tak bych možná chvílemi ztrácel přehled, který ten fousáč vlastně Che je. Scénáristé rozložili těžiště na hodně pilířů, a tak ten hlavní, po kterém se film jmenuje zaniká ve změti ostatních. Z tohoto filmu nelze poznat, proč respektive kvůli čemu se Ernesto Guevara stal ikonou, také díky tomu, že se tvůrcům zkrátka nepodařilo vtisknout mu jakýkoliv charakter. Možná takovým byl i v skutečnosti, o čemž pochybuji, ale pak bych zvolil rozhodně svižnější formu vyprávění. Film možná popisuje hodně událostí, ale spousta z toho je zbytečný plevel, který film zbytečně natahuje a devalvuje téměř na hraný dokument. Jako prohru režiséra beru přestřelku v závěru filmu. Tu se mu totiž podařilo natočit bez šťávy a zajímavosti. (19.10.2009)

Viva la revolución! Aneb šlo by to natočit záživněji. Očekávání bylo sice na bodu mrazu, ale i tak jsem myslel, že film o revolucionáři, kterého nosí mladí neznalí lidé na triku, bude aspoň trochu, jak to říct, moderněji pojatý. Tady film připomíná hraný dokument, kde se jednu chvíli chodí po lese, druhou se dlouze mluví o marxistické revoluci, nakonec se i docela slušně zastřílí, ale ani v tomhle případě se nejedná o spasení. Připočtěte si k tomu prostřihy do OSN a interview a máte před sebou přímo učebnicový polodokumentární film, který buď poslouží jako výborný studijní materiál nebo jako nezáživná výprava do kina se školou. Žádná snaha o nějaké kamerové nájezdy, efektní záběry či dokonce emocionalitu. Film nechá diváka naprosto chladným a k "Che-mu" bude mít asi tak blízko jako partyzán ke svojí ženě. Soderbergh chtěl věrohodně zadaptovat Guevarův život, ale jeho film vypadá jako ohlodaná kostra bez masa. Jen to, co má být zobrazeno, zobrazeno je. Žádné kličky, vedlejší odbočky nebo dokonce i něco zábavného, prostě příliš objektivní. Myslím, že kdybych na chvílu usnul (a že jsem k tomu měl blízko:) naprosto nic zásadního by se nestalo. Stále jen nerušeně plynoucí filmový materiál jako ze školních referátů. A proto srdce filmového fanouška rozhodně neuspokojí... (15.01.2009)

Spíš dokument než regulérní film, ale o to poutavější. Del Toro hraje minimalisticky a tak nějak lidově, většinu času jako by na sebe nechtěl strhávat pozornost (stejně jako ze začátku sám Che), vpodstatě svou postavu formuje událostmi, které se právě dějí, což považuji za jeden z největších kladů filmu. Soderbergh navíc výborně natočil většinu bitev a z přestřelek sálá živočišnost a právě ona lehká dokumentárnost, která výborně koresponduje s hlavním vyprávěním. To vše je protkáno i několika odlehčujícími příhodami jako třeba scéna s Camilem a břichomluvcem, či diskuzemi s Fidelem Castrem a jeho bratrem Raulem o formování "svobodné" Kuby. Kurva! Netrefil jsem! (15.02.2009)