Režie:
Zdeněk ZelenkaScénář:
Jiří HubačKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Vadim PetrovHrají:
Bolek Polívka, Pavel Liška, Vilma Cibulková, Jan Dolanský, Jan Budař, Viktor Preiss, Václav Postránecký, Stanislav Zindulka, Klára Melíšková, Hana Seidlová, Daniela Ernestová, Jan Vondráček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Televizní film předního dramatika a scenáristy Jiřího Hubače vypráví příběh vyléčeného alkoholika, koncertního mistra a skladatele Františka Stáry. Po návratu z protialkoholní léčebny dochází velmi rychle k poznání, že jeho euforické odhodlání začít znovu je tragická iluze. Jeho žena se z bytu zatím odstěhovala a našla si jiného muže. Podobné fiasko ho čeká v bývalém zaměstnání a později i při krátkodobém působení v základní umělecké škole. V nejtěžší chvíli, kdy se Františkovi hroutí všechny jeho soukromé naděje i profesní plány a on rezignuje, mu nezištně pomáhá bývalý spolupacient z léčebny Eda Mandík. Tento člověk, sám slabý, nedůsledný a nezodpovědný, s nečekanou a sebezničující obětavostí rezignuje na střípky osobního štěstí a energicky vybičuje svou ochablou vůli k záchraně svého jediného kamaráda. Cena, kterou za tento svůj čin Eda platí, není malá, ale jeho oběť měla smysl. V Hubačově emocionálně silném a působivém příběhu si hlavní role zahráli Pavel Liška a Bolek Polívka, režie se ujal Zdeněk Zelenka. (Česká televize)
(více)Recenze (80)
Celkem průměrný film s dobrým Bolkem Polívkou i ostatními hlavními postavami. Nacházím zde jen jednu nosnou (a nikterak originální) myšlenku: k oběma hlavním hrdinům se velmi tvrdě a chladně zachovali právě jejich nejbližší, tedy ti, co by je právě měli podržet. To, zda alkoholika zachrání ta koupě klavíru, ale také není jisté - je to jen ukázka obětavé pomoci.. V podstatě uzavřený kruh. ()
Příběh jak o mým tátovi.... Největší chyba filmu? Cibulková! Odporná žena, která neumí hrát, neumí vypadat a každý film ve kterém hraje hlavní sympatickou ženu je tak odkázán ke zkáze. Jinak dvojka Polívka + Liška - moc příjemné překvapení. Zdeněk Zelenka není zrovna nejlepší režisér, ale pro mě to určitý smysl mělo. ()
Bolek Polívka jako člověk, který pitím přišel o všechno a hlavně svou ženu. Ve dvojici s Pavlem Liškou se snaží vrátit zpátky do života, normálního a nepít. Vilma Cibulková jako manželka, co již vztah vzdala a našla si nového partnera a Pavel Liška co by bratr Kláry Melíškové, která zde hraje opravdu velmi zlou a přísnou paní, která to umí bratrovi všechno na rovinu říct až je člověku úzko. ()
Nepříliš vyrovnaný pokus natočit starý Hubačův scénář, připravený pro Vladimíra Menšíka a Vlastimila Brodského. Problém je nejen v nesrovnatelně slabším herectví Polívky a Lišky, ale také v nedochůdné režii Zdeňka Zelenky (vím, malichernost, ale třikrát po sobě natočit stejný Polívkův příchod ke dveřím... ech). Liška je herecky zcela nedostatečný a Polívka se snaží scény, které by Menšík hrál s tichým zvnitřněním, překonat šaržírováním a nejapnými pokusy o zlehčení látky. Budař je v tomto případě zcela zmarněný, šaržíruje jakéhosi groteskního blba, i Cibulková tentokrát není schopna zahrát skvěle připravený part. ()
Tento snímek má podobný problém jako snímek "Jak se krotí krokodýli". U obou dvou filmů jejich předchudci vznikli v době minulé. Od té doby uběhlo mnoho let. U obou dvou jmenovaných se bohužel nezačla "trojka" točit. U filmu, Jak vytrhnout velerybě stoličku, potažmo Jak dostat tatínka do polepšovny, mezitém zestárl Tomáš Holý, a ač byl scénář na světě už to nestačil natočit. U Tažných ptáků či Ikarova pádu bohužel zemřel Vladimír Menšík a už to taky nestačil natočit. Mezitím se změnila doba, lidi jinak komunikují, máme jiné prostředky atp, a původní scénář se přepracoval pro jiné představitele. Polívka s Liškou mohou hrát jako Bozi, ale nemohou nikdy nahradit "Menču" a "Bróďu". Ač to může fungovat jako samostatnž film, bohužel dojde vždy k srovnání. Ale narozdíl od výše zmíněných "Jak se krotí krokodýli" vyšel tento snímek se ctí a duchem původních filmů. Já vím, že je nemístné srovnávat Hubače s Poledňákovou. Ale musel jsem to zmínit s jistou podobnosté osudů těchto příběhů. ()
Galerie (9)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (4)
- Původní, neupravený scénář Jiřího Hubače „Zima poutníků“ najdeme v knize „Pocta Vladimíru Menšíkovi“ od Slávky Kopecké. (sator)
- Scénář od Jiřího Hubače se původně jmenoval „Zima poutníků“ a byl to třetí díl z trilogie „Ikarův pád a Tažní ptáci“. Hubač scénář odmítl realïzovat ve chvíli, kdy Vladimír Menšík zemřel. Po 15 letech ho však Bolek Polívka přesvědčil, aby dal svolení k realizaci. Scénář byl od původní verze zásadně pozměněn. (sator)
- Bolek Polívka na klavír nehraje. Ve skutečnosti zní hudba z playbacku a v detailu se po klávesách rozběhnou prsty profesionála, který Polívkovi radí, kdy se má do hry „opřít“ a jak vtěsnat nohu na pedál. (rakovnik)
Reklama