Nakažení smrtí

Prostředí blázince nebyl špatný nápad a rozhodně to je místo, kde bych nikdy nechtěl skončit. Škoda, že to celé působí dojmem nedotaženosti a o scénáři ani nemluvě. Pomalý rozjezd je asi největší chybou, protože při takto prostém ději je lepší akční linie, na které vše stojí nebo padá. Ta začíná až v druhé polovině, která nabízí celkem příjemné pokoukání a sem tam nějakou tu krvavější scénu, ale jinak slabota. (17.01.2009)

Jedná se o první dílo režiséra Jeffa Buhlera, který si sám napsal i scénář. Tohoto člověka nejspíš nezná nikdo z nás, ale věřte, že o něm brzy hodně uslyšíme. Pokud vydrží v trendu, který si sám určil, tak by se z něj mohl stát uznávaný režisér i scénárista a přesně takové lidi hororová scéna v dnešní době potřebuje. I když je třeba si přiznat, že se ani on nevyhne okopírování námětů z jiných filmů, ale to je zřejmě nemoc dnešní doby. Atmosféra na mě působila střídavě oblačno. Sem tam se skutečně povedla a nabudila falešný pocit úzkosti či možná snad strachu, který však prožívali pouze postavy na obrazovce a možná některé slabší povahy. Pro nás ostatní to však byly trochu laciné triky, snadno předvídatelné a tudíž když už čekáte, že se něco podobného stane, tak vás nemůže nic vylekat. Hudební doprovod byl zvolen trochu zbrkle. Jednalo se sice o tvrdší muziku, jenže takovou, která vás zcela jistě na parket nevytáhne, spíše přinutí dát si další drink. (05.05.2010)

Asi nemá zmysel sa rozpisovať o nejakom deji. Ten je úplne účelový, nemá za úlohu nič iné, než pripraviť scénu pre záverečný kanibalský masaker a je jedno, či zmysluplne, hlavne že červená strieka, údy sa lámu a vnútornosti vydujú. Pre mňa je jediným zaujímavejším momentom filmu ten ostrý strih medzi zúfalo nudnou prvou polovicou a beštiálnou druhou. Psychiatrická liečebňa - pošahaný doktor a jemu oddaný personál - chorí ľudia a rôzne ľudské netvory, čo neurobili nič pekného tam vonku. Preto sú všetci zatvorení a skúšajú sa na nich "nové postupy a liečba". Potom sa to nejako zvrtne. Prvá polovice pomaly odkrýva karty, v druhej je viac akcie a veľa krvi. Celkovo sa jedná o neuveriteľnú sprostosť. (21.10.2019)

"Smrděl jak špekáček." - "Vždyť to šlo dobře." Béčková produkce/video film/TV film mi nikdy nevadí, pokud dokáže zaujmout mou pozornost v celé stopáži. A to se Insanitarium povedlo. Příběh má, pro mě, dobrý děj, zajímavě zpracovaný a dobrou vzrůstající atmosférou. Insanitarium je také jeden z mála filmů, kde vcelku dosti dlouhý záverečný útěk ze sanatoria nenudil, ale bavil mě. A ne jen kvůli mordu nakažených. Ano, nakažených, jelikož i když to tak vypadá, o zombie horor se nejedná (což dá se spozorovat i z toho, že například nezemřou jen ránou do hlavy). Jak podotkl J*A*S*M, Peter Stormare sice přehrává (a moc dobře), ale divák si toho víceméně ani nevšimne, jelikož zrovna má takovou postavu, že i přehrává málo. Měl jsem sice strach z Metcalfa, ale kupodivu jsem si na něj hodně rychle zvyknul. Insanitarium na mě opravdu nepůsobí průměrně, ale nadprůměrně. Na video film moc dobrý materiál. P.S.: I když se nejedná o zombie film tak, nepřipadá vám Insanitarium, díky konci, jako takový prequel k Úsvitu mrtvých (2004)? :D (19.04.2013)

Nejlepší, nebo možná nejhorší, takže minimálně zajímavou částí jsou odkazy na jiné známější filmy - zombie tématiku každý pozná i bez pojmenování jedné z postav podle G.A.Romera, pan Hawthorne nápadně připomíná Hanibala Lectora a sestra Hendersonová jakoby si odběhla z Přeletu nad kukaččím hnízdem. Co se týče filmu samotného, vlažný rozjezd se ve druhé půlce změní na vcelku brutální jatka, příbeh pochopilně není zrovna ta nejsilnější část a z postav, které dostaly prostor, se mi líbil jenom Peter Stormare, který jako správně slizký záporák dává filmu alespoň trochu šmrnc. Závěr, to už je úplně bez komentáře. 2 hvezdičky, když přivřu obě oči, nicméně milovníci žánru to asi ocení víc. (31.07.2008)