The White Lady
Režie:
Zdeněk Podskalský st.Scénář:
Karel MichalKamera:
František ValertHudba:
Evžen IllínHrají:
Vlastimil Brodský, Rudolf Hrušínský, Miloš Kopecký, Irena Kačírková, Jiřina Bohdalová, Josef Bek, Čestmír Řanda st., Václav Voska, Vlasta Chramostová (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Sličná strašidla v podobě nejrůznějších Percht a Bílých paní mají u nás předlouhou tradici. Vždyť hodná Bílá paní mohla nasytit chudé lidi a ztrestat naduté pány či dráby. V polovině šedesátých let se k těmto legendám vrátil spisovatel Karel Michal ve sbírce Bubáci pro všední den. Bílá paní – Perchta z Borštejna – v jeho pojetí pokračovala ve svém bohulibém poslání i v době socialismu. Perchta musela suplovat arogantní netečnost těch, kdož měli pečovat o blaho lidu a zatím pečovali jen o své vyhřáté pelíšky. Její trestuhodná aktivita vzbudila pozornost orgánů všech stupňů a byla velmi, velmi nežádoucí. Stejně nežádoucím se posléze stal i film, natočený podle této povídky režisérem Zdeňkem Podskalským v roce 1965. Aby snímek neprovokoval k nepříjemným otázkám, odpočíval přes dvacet let v trezoru. V satirické – tak trochu duchařské – komedii se setkáte s Jiřinou Bohdalovou, Milošem Kopeckým, Vlastimilem Brodským, Irenou Kačírkovou a Rudolfem Hrušínským. (Česká televize)
(více)Recenze (312)
Počáteční komunální satira přerůstá v blasfemickou dekonstrukci "lidovědemokratického" zřízení reálného socialismu a vrcholí vymknuta v šílené scéně přechodu mostu. Naruby obráceno je tento film - přes pevnou ukotvenost ve své době nadčasovou - příručkou na téma Jak si udržet moc. "Přechodem mostu" je toto téma završeno a současně překročeno, ačkoli manipulovatelnost lidu se ukazuje už průběžně. Filmu by slušelo tímto obrazem končit. Ale ani to ještě tvůrcům nestačilo: končí tedy teprve tím, že Bílá paní za noci vychází do ulic hlavního města Prahy. Dobré ráno, soudruzi. Jo a v komonické hospodě visí Práce a Berliner Zeitung. ()
Nejostřejší protirežimní satira, jaká u nás byla natočena. Je s podivem, že film mohl být promítán už v roce 1965. Výborná legrace, ovšem obávám se, že hlavně pro ty, co režim zažili. Těm mladším může být řada scén už nepochopitelná. Musím zmínit i perfektní herecké obsazení a výkony Rudolfa Hrušínského, Miloše Kopeckého a Vlastimila Brodského. Jakož i dalších. ()
Bílá paní je čistokrevná satira, ostrá jak bič a řemeslně dokonale zvládnutá, rozhodně vůbec nejlepší Podskalského film. Nepochybně tomu velmi napomohla skvěle napsaná předloha a účast těch nejlepších tehdejších herců, kteří navíc hráli jak o život. Není divu, jen málo co mohlo v době natáčení tak jednoznačně rezonovat s obecnými pocity většiny obyvatel. Přitom stačilo zdánlivě nesmírně málo, vždyť socialistický režim byl absurdní a nechtěně komický tak nějak sám od sebe, stačilo použít mnohokrát omílané fráze v jiných souvislostech, aby jejich prázdnota zazářila ve vší nahotě... Celkový dojem: 85% ()
"Bilé paní" režiséra Zdeňka Podskalského si vážím stejnou měrou, jako Menzelových "Skřivánků na niti". Oba snímky jsem zhlédl s týdenní prodlevou, velmi se mi líbily, oslovily mne, hodně jsem se u nich nasmál a občas mně naopak nepříjemně zatrnulo ve chvílích, kdy jsem si uvědomil, že takhle nějak to doopravdy v naší zemi kdysi vypadalo... Oba snímky mají společnou ještě jednou věc, které si vážím snad úplně nejvíce - kritika režimu zde nikdy nepůsobí samoúčelně, slouží příběhu a nikoliv naopak. ()
Je skoro až neuvěřitelné, že něco takového mohlo vzniknout v době komunismu, ale je vidět, že 60. léta byla přece jen trochu volnější. Anebo film někdo zapomněl cenzurovat. Neskutečně vtipné, což ale bohužel plyne z toho, že doba taková byla. Přesto je z toho ale výborná satyra, které se dneska zasmějeme. A doufám, že si uvědomíme, že tenhle Kocourkov už nechceme. Závěrečná scéna s mostem je naprosto geniální, k té prostě není co dodat. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (7)
- V závěru filmu, kdy činitelé z ministerstva (Čestmír Řanda st. a Josef Bek) odkládají obraz s Bílou paní v pražské depozitáři mezi portréty bývalých nepohodlných státníků, třeba Franze Josefa nebo prezidenta Háchy, je ve filmovém obrazu opticky rozostřeno několik obrazů a bysta s Josifem Stalinem. (Ganglion)
- Kostel, kam se jde stará Blažková (Darja Hajská) pochlubit farářovi, že jí Bílá paní přičarovala vodovod, a kde ji farář přesvědčí, že to nebyla Bílá paní, ale že vodovod má díky Městskému národnímu výboru, je kostel sv. Jakuba v Kasejovicích. Dále se filmovalo také v Blatné. Psychiatrická léčebna se nachází v Praze Bohnicích. (Cucina_Rc)
- Katelán (Vlastimil Brodský) si bere v 16. minutě filmu při noční procházce zámkem halapartnu s plnou čepelí, o chvíli později drží ale v ruce halapartnu s čepelí proděravělou vzorem. (rakovnik)
Reklama