Předčítač

Začalo to jakoby nevinně, nevědomky, ale přerostlo to ve vášnivě-literární vztah. Jedno poděkování se zvrhne v intenzivní pouto, které se však jednoho dne záhadně zpřetrhá, aby se po letech mohlo opět náhodně setkat - jenže v soudní síni na lavici obžalovaných. Komorní drama o bolesti z provinění a soucitu aneb poválečné Německo z trochu jiné perspektivy. Právě to mi přišlo nejvíce osvěžující, právě v druhé „nacistické“ polovině Daldry (třetí oscarová nominace – z dosud tří natočených filmů – za režii) nejvíce cloumá emocemi. Ano, britský režisér Stephen Daldry. Na dvakrát se velmi pozitivně zapsal do povědomí diváků i kritiků; prvně dojemnou story o vydupávání si štěstí skrze tanec, poté osudovým spojením tří žen s románem Paní Dallowayová spisovatelky Virginie Woolfové. I Předčítač natočil s nevídanou lehkostí, promyšleností i švihem. Brání se vizuálním exhibicím, v úsporně komponovaných záběrech nechává vyniknout jak herce, tak celý příběh. Kate Winslet (tři hlavní ceny sezóny – BAFTA, Zlatý glóbus i Oscar) pomocí svého bohatého hereckého rejstříku citlivě vykresluje postavu introvertní Hanny Schmitz i s jejím „ostudným“ tajemstvím, autor hudby Nico Muhly plně využívá minimalistické zvukové plochy a dvojice kameramanů Menges-Deakins (společně 12 nominací na Oscara, včetně dvou proměněných sošek) nasnímala artově vyhlížející dílko, včetně vkusně natočených sexuálních peripetií. Bolestivé drama hodno pozornosti.. 80%. (17.03.2009)

Film, ktorý si od začiatku buduje u diváka dôveru. Citlivá a senzitívne natočená dráma so silnou psychologickou stránkou postáv, a je nutné povedať, že v postave Hanny Schmitz je toľko materiálu pre sólistický herecký koncert, že Kate so svojimi schopnosťami to inak a lepšie ani urobiť nemohla. Originálny námet, originálne spracovaný, každá scéna je iná, neočakávaná a pútavo natočená. Skvelé načasovanie prelievania času minulosti a fiktívnej (minulej) prítomnosti. Možno sa vám bude zdať film zo začiatku pomalší a sčasti prvoplánový, ale v ďalšom plynutí deja nájdu tie scény stopercentné uplatnenie v jeho následnom zmysle a záverečnej pointe. Tichý, rozvážny dej občas vyburcuje k napätiu decentná a pochmúrna hudba. Všetky zásadné otázky, ktoré si film berie na mušku sa divákovi rozložia počas deja ako šlabikár, ich očakávané uvedomenie si príde však až v závere. A záver prišiel skôr, ako som očakával. Čo som však očakával viac, bolo väčšie záverečné brnkanie na city. Oko však ostalo suché, čo je možno také mierne podvedomé sklamanie, pretože tentokrát sa mi žiadalo trochu ho zvlhčiť. 85%. (15.04.2009)

Výtečné a bolestivé drama o vině a odpovědnosti klade velmi nepříjemné otázky a zdráhá se moralizovat. Famózní Winslet stejně jako Daldry, který opět dokazuje, že není potřeba zachovávat jednotu místa, času a děje, aby vznikl silný a soudržný film. Kéž by natočil tu slibovanou adaptaci Úžasných dobrodružství Kavaliera a Claye. (24.01.2009)

Citlivě natočený film, který vypráví dojemný a zároveň k zamyšlení hodný příběh muže a jeho lásky z dětství. Stephen Daldry velmi dobře uchopil látku a převedl ji nejen citlivě, ale taky v rámci tempa do vcelku pomalého filmu, který však říká mnohé. Nepochybuji, že kniha je více detailní a příběhově obsáhlejší, protože film chvílemi postrádal vysvětlení v jedné nebo dvou drobných liniích, ale té hlavní mezi Hannou a Michaelem se věnuje dostatečně. Dost mě překvapuje, jak problematické je pro některé diváky okolo mě přijmout ten vztah ženy ve středním věku a mladého chlapce, kteří od druhého dostávají nejen to, co původně chtěli. Postavy jsou velmi dobře zahrané, Kate Winslet přestože nepatří mezi moje favoritky (vzhledově, ani herecky) odvádí výborný výkon. To samé lze říci o všech hercích, kteří se vystřídali v roli Michaela, kterým samozřejmě zkušenostmi vládne Ralph Fiennes, ale s minimem prostoru. Předčítač těžko přepíše nějakou učebnici filmu, ale zapůsobí a dokáže se zavrtat nepříjemně hluboko. (20.05.2009)

Pěkné drama s pozvolným rozjezdem, ale velmi silnou druhou polovinou a závěrem. Kate Winslet se zde opravdu překonala a její výkon má oscarové kvality naprosto očividně. Oceňuju, že se snímek obešel bez nějakých kategorických soudů, takže takové své malé rozhřešení si může udělat každý divák sám za sebe. Témata, kterými se The Reader zabývá, jsou natolik silná a hluboká, že vám, díky již uvedené divácké volnosti, v hlavě zůstanou na delší dobu, než pět minut po zhlédnutí. Na závěr bych pochválil i hudbu, která není vtíravá, ale přesto dost výrazná na to, abych si ji uvědomoval (což u mne není zdaleka pravidlem). (26.01.2009)