Admirál

Rusové bohužel i v oblasti válečných filmů začali napodobovat americké vzory. Máme tu různé zpomalené detaily rozbíjejících se sklenic apod., romantickou zápletku a kdesi v pozadí ukrytý příběh admirála Kolčaka, který byl dostatečně zajímavý, ale tady ho zastínily nějaké romantické ptákoviny podle obvyklých šablon. Takže promarněná příležitost. (27.11.2014)

Překvapení. Překvapen tím, že mi nakonec na filmu vadily úplně jiné věci, než jsem původně čekal. Pokud jsem někde čekal kámen úrazu, pak jsem se připravoval na ideologické vyznění, zobrazení Kolčaka jako dokonalého soudr-ehm, pardon, důstojníka a gentlemana apod. Rozhodně jsem nečekal dvouhodinovou nudnou romantiku pouze tu a tam zpestřenou nějakou tou bojovou scénou. Těm sice nechybí slušné provedení, ale jsou krátké, je jich málo a nadto některé mají poněkud podivný průběh (např. pancéřový křižník Friedrich Karl byl potopen už roku 1914, ne 1916, nadto ne tak efektně, ale potápěl se 5 hodin, takže ztráty na životech činily pouze 8 mužů). Kdo by Čekal Kolčakovy úspěšné boje v Černém moři, jako dobytí Trabzonu apod., ať si nechá zajít chuť. Film vlastně není ani o Kolčakovi vojákovi ani o Kolčakovi jako politikovi, ale především o jeho lásce s Annou Timirjovou, kteréžto se cca od třetiny filmu věnuje nějakých 80 % času. Admirál se tak řadí někam vedle podobně pojatého (zprzněného) Napoleona, kde historické pozadí a akční stránka jsou maximálně zjednodušeny a převedeny na vedlejší kolej. Divák si k postavám nevytvoří žádný vztah, protože ty vlastně ve filmu nemají šanci předvést svůj charakter (např. manžel Anny, který prostě sklapne podpatky a jde z cesty). Tomu dost odpovídá i herecké nasazení, jmenovitě Chabenskij, který se v roli očividně pronudí až k nezbytnému chladnému konci. Jediná emočně vypjatá a dobrá scéna (nepočítaje těch pár scén z námořních bojů) je poprava carských důstojníků v Kronštadtu. Režijně to není film úplně k zahození, ale scénář se až trestuhodně nepovedl. Ve výsledku nic moc. (02.08.2009)

Na první pohled Admirál vypadá jako obzvláště zdařilá imitace Hollywoodu - sází řemeslně dobře odvedené a výpravné "velkofilmové" obrazy, hraje k tomu tklivá orchestrální hudba a v centru pozornosti je rádoby ušlechtilá romance. Bohužel se ale ukazuje, že úmorná snaha točit "po hollywoodsku" z filmu nakonec dělá jen standardizovaný sériový výrobek bez jakékoli stopy poetiky národní kinematografie, z níž vzešel. A hollywoodským velkofilmům pro svou rozpadlou dramaturgii a významovou i emoční vyprázdněnost stejně nesahá ani po kotníky. O neuvěřitelně naivní idealizaci bělogvardějců a vůbec celého předrevolučního Ruska (které ve filmu vypadá jako skvěle prosperující země, kde nejspíš žijí jen samí vznešení šlechticové) je už řeč v okolních komentářích; já bych jen dodal, že mne zaujala až úsměvná úpornost, s níž film zdůrazňuje exaltovanou zbožnost protikomunistických sil. Docela by mne zajímalo, čím vlastně byla motivována. Snahou zalíbit se religiózním Američanům? Či snad přesvědčením, že náboženství stojí v opozici ke komunismu? Smutné je, že Admirál zůstává dost možná jediným ruským blockbusterem, který se snaží říct (byť velice hloupě), že sovětská éra byla velkým historickým omylem, který se raději neměl stát. Jiné ambiciózní ruské filmy totiž po Sovětském svazu naopak teskní. A současnému putinovskému režimu se dokonce povedlo to nostalgické vzpomínání na někdejší sovětskou velikost spojit právě se zdůrazňováním oněch náboženských hodnot, které v Admirálovi rudá lůza pošlapává. (16.04.2017)

Ruský pokus o klasický americký velkofilm. Je trochu škoda, že zrovna tak zajímavý příběh, jako je život admirála Kolčaka, nebyl zpracován klasickou ruskou formou. Osobnost jako on by si to zasloužila. Realizace je velmi poctivá, na rubl se nehledělo (a taky byl každý využitý dvakrát). Herci, kameraman, kostýmy, lokace, válečné scény apod. snesou opravdu tvrdé měřítko. Ale pokus o ruský film západního střihu, po hodině tento opus zabíjí. První hodina je totiž skvělá, ukáže reálie, vybuduje atmosféru a představí hrdiny. Pak ovšem nastoupí červená knihovna, zmizí děj, a vypráví se za pomocí dialogů a ne filmu. Navíc se dost očividně krade od Pasternaka a z Titanicu, takže ani závěrečné pomrknutí na rodinu Bondarčuků moc nezachrání. Je to škoda, vůdce "bílých" by si zasloužil mnohem více než jen další velkofilm. Kolčak vyšplhal během první světové války až do hodnosti admirála, ale pak přišla jedna revoluce, po ní druhá a na závěr občanská válka do toho neustálé milostné dilema -neměl to chlapec lehké... 60% (03.06.2010)

Určite to má svoje chyby, ako filmové, tak asi aj historické. Ale v danej chvíli som mala chuť presne na takúto výpravnú historickú romancu a fungovala na jednotku. Ocenila som skvelé efekty, dobré akčné scény, bŕŕŕ atmosféru poriadnej ruskej zimy (najlepšie sledovanej spod deky), pekné kostýmy aj sexi uniformy... a Konstantinova papuľka za tie dve hodiny stála :-) (08.05.2012)