Admirál

Tímto filmem vzdali Rusové poctu velké osobnosti vlastních dějin, ovšem udělali to na americký způsob. Ale film je to podařený. Měla bych ale i jednu výtku, nějak jsem ve filmu nepostřehla, že slavný admirál byl i velmi krutý. Nechal popravit 110 000 lidí a vesnice, které byly spolčené s Bolševiky na tom nebyly o nic lépe. Byly rovnou vyplěneny a zlikvidovány. Rusové jsou vůbec experti na to sežrat se mezi sebou, jejich prostě mnoho. Myslím si, že ani někteří lidé nevěděli, za co vlastně bojují a jenom se nechavali strhnout davem. Patříš ke staré garnitůře, tak tě odpráskneme. Monarchisti byli zobrazení jako nefalšovaně dokonalí lidé a lůza je šla polikvidovat. Akorát, že nic nění tak černobílé. Nižší třída se právě naučila krutosti od vrchnosti. (23.10.2017)

Překvapení. Překvapen tím, že mi nakonec na filmu vadily úplně jiné věci, než jsem původně čekal. Pokud jsem někde čekal kámen úrazu, pak jsem se připravoval na ideologické vyznění, zobrazení Kolčaka jako dokonalého soudr-ehm, pardon, důstojníka a gentlemana apod. Rozhodně jsem nečekal dvouhodinovou nudnou romantiku pouze tu a tam zpestřenou nějakou tou bojovou scénou. Těm sice nechybí slušné provedení, ale jsou krátké, je jich málo a nadto některé mají poněkud podivný průběh (např. pancéřový křižník Friedrich Karl byl potopen už roku 1914, ne 1916, nadto ne tak efektně, ale potápěl se 5 hodin, takže ztráty na životech činily pouze 8 mužů). Kdo by Čekal Kolčakovy úspěšné boje v Černém moři, jako dobytí Trabzonu apod., ať si nechá zajít chuť. Film vlastně není ani o Kolčakovi vojákovi ani o Kolčakovi jako politikovi, ale především o jeho lásce s Annou Timirjovou, kteréžto se cca od třetiny filmu věnuje nějakých 80 % času. Admirál se tak řadí někam vedle podobně pojatého (zprzněného) Napoleona, kde historické pozadí a akční stránka jsou maximálně zjednodušeny a převedeny na vedlejší kolej. Divák si k postavám nevytvoří žádný vztah, protože ty vlastně ve filmu nemají šanci předvést svůj charakter (např. manžel Anny, který prostě sklapne podpatky a jde z cesty). Tomu dost odpovídá i herecké nasazení, jmenovitě Chabenskij, který se v roli očividně pronudí až k nezbytnému chladnému konci. Jediná emočně vypjatá a dobrá scéna (nepočítaje těch pár scén z námořních bojů) je poprava carských důstojníků v Kronštadtu. Režijně to není film úplně k zahození, ale scénář se až trestuhodně nepovedl. Ve výsledku nic moc. (02.08.2009)

Ruský Pearl Harbor...inak sa to pre mňa nedá nazvať...romantická lovestory na pozadí vojny v ktorej sa stretáva ruská herecká elita...film síce stráca tempo, ale v pohode sa môže rovnať s americkými filmami...v tomto ohľade sa teším na každý nový kúsok ruskej kinematografie..pretože Admirál je svetlým prízrakom ruských filmov..a Konstantin Chabenskij je pre mňa herecká jednička Ruska... (21.11.2009)

Ach jo, proč jen se tolik zaměřili na tu romantickou část příběhu?! Vždyť tu měli Kolčaka jako admirála a pak velitele bojujícího proti bolševikům, což je materiál na parádní film. Jenže oni to zprzní romantikou a ještě k tomu blbě podanou. Techicky velmi dobré, zejména kamera je parádní, ale chtělo to zůstat v žánru válečného a historického filmu. (23.02.2013)

Admirál je svým způsobem až nemravný film. Kolčak se v něm stává prototypem Muže, který čestně bojuje za svého cara, potom za svou vlast proti rudým ďáblům a je vždy galantní k dámě svého srdce. Plytká romantika a něco bojování, žádná politika. Romantika, do níž manželka Kolčaka a manžel jeho milenky Timirjevové záměrně vstupují co nejméně, aby náhodou nenarušili domnělou čistotu vztahu ústřední dovjice. Čistotu tak bělostnou, že v ní není místo pro hádku, vášeň, slzy, sex... jen zamilované pohledy a gentlemanská gesta. Jakoby kolem nezuřila válka, nejdřív mezinárodní, pak občanská - jejich láska je oázou klidu za všech okolností. Láska, z níž drama činí jen hrozící smrt. +++++ Příznačně se film vyhýbá všem možným politickým komentářům. Kolčak za války bojuje za cara, aby se o svých dovolenkách vracel k nákladnému šlechtickému životu s bohatými armádními kumpány, vznešenými dámičkami a dvorskými radovánkami. Pak z ničeho nic přichází teror nižších tříd. Kdopak je učil krutosti? Kdopak je hnal do války? Kdo je nechal umírat za ideály, co nebyly jejich? Kdo je prakticky přihrál rudým do tábora? Nesraly je ty bály boháčů, za něž měli umírat? Filmový Kolčak v tomto směru není schopen ani sebereflexe, ani reflexe ruské situace. Zdá se být popraven lůzou, zrazen lidem, zrazen československým legiemi, zrazen francouzským generálem - nezrazen Láskou! Ble. Silná *. (04.01.2015)