Ohlédni se v hněvu

Komorní drama, které kromě určitých myšlenek může sázet na výborný herecký výkon Burtona. S postavou Jimmyho by se pro jeho názory rozhodně dalo sympatizovat (můj čistě subjektivní názor), škoda však, že zůstává jen u slov. Většímu vcítění se do jeho osoby brání zbytečně přehnané chování vůči manželce. Těch rozporů je ve filmu podstatně víc, na druhou stranu, když se nad některými z nich člověk zamyslí (jako třeba Jimmyho reakce na „společný závazek“ či vyklizení pozice), nepřijdou mu už takové. Film jsem viděl pouze s českým dabingem, který mě v mém hodnocení možná také (negativně) ovlivnil, v každém případě dávám lepší 3*. (26.10.2012)

Hlavní hrdina Jimmy je ve skutečnosti sobec. Jeho údajný společenský protest se vyčerpává v neustálém nadávání a nasrání na všechno. Místo sebemenší snahy o změnu tyranizuje své okolí a utápí se v sebelítostivých monolozích. Celý příběh Ohlédni se v hněvu je pak naprostý, z prstu vycucaný konstrukt plný šrobouvaných promluv a neuvěřitelných postav. (Pokud to bylo záměrem, nejsem zřejmě cílový divák.) Poměrně zdařilé je však expresivní herectví čtveřice titulních herců a místy i jazzový hudební podkres. P.S. Osborneovu tvorbu příliš neznám, ale alespoň jeho hra Komik mi přišla podstatně lepší. Rád bych někdy viděl její zfilmovanou verzi od týchž autorů. (31.05.2008)

Predstavte si nasledujúcu situáciu: Po ťažkom dni plnom pozerania anglických drám a noci na tvrdej zemi pódia kina v spacáku vám o 8:30 ráno pustia film Ohlédni se v hněvu. Film, ktorý má v popise vetu: "Komorní psychologický příběh vypovídajíci o nespokojenosti mladého rozhněvaného muže". Príbeh plný vnútorných monológov postáv, statickej kamery a minimalistickej hudby. Ďakujem, neprosím. Film som doslova pretrpel, časť prespal a nepodobne to bolo aj s ostatnými ľuďmi. Buď sa musia organizátori festivalov odnaučiť dávať takéto typy filmov tak skoro ráno, alebo ich nedávať vôbec. (12.12.2004)

Bída britské kinematografie I. Vše tu je, jako na dalni, bída britského filmu, ovšem v jeho asi nejlepším období, v jinak relativně dosti kvalitním filmu. Rozpor? Kdeže - jen manifestace důvodů, proč ve VB nikdy nevznikla opravdová kinematografie (a když, tak to museli být solitéři, kteří by se mohli narodit i někde jinde). Kitchen sink realismus - Rozhněvaní mladí muži, rozuměj: literatura, divadlo. Převedené na filmové plátno. Look Back In Anger, kdo to ovšem hledí zpět v hněvu? Film jako takový - Briti se nikdy nenaučili vyjadřovat filmem, vždy se utečou ke slovům - Richard Burton zde nehraje ve filmu T. Richardsona, ale v dramatu J. Osbourna. A i když pak Kitchen sink nebude vždy vycházet přímo z literatury, kdy v něm uvidíme hru s filmovým médiem, mediaci příběhu skrze formu? Jak to prý řekl Greenaway (onen solitér, symptomaticky z VB...): byl to jen ilustrovaný text. Texty kvalitní, s respektování hodnou a prospěšnou sociální tematikou, v dějinách britského filmu v pozitivním smyslu vyčnívající - a přesto je v tomto filmu (spekulativně) obsažena všechna bída britské kinematografie. (08.04.2015)

Mladík nahnevaný na celý svet, pritom nemá dôvod - má prácu, má vlastné bývanie, má peknú ženušku, kamaráta, po večeroch si hrá na trúbke, či už doma alebo v baroch - aj preto divák nechápe jeho večne hnevlivé, hádavičné až nenávistné pohnútky. Napriek tomu je tu priestor na neveru (kto by si takúto večne hádajúcu sa osobu mohol obľúbiť?), ktorú postavy prijímajú až príliš tolerantne a chápajúco. Film tak pôsobí ako vytrhnutý z reality. Je postavený predovšetkým na dialógoch a komornom príbehu a cítiť z neho, že bol natočený na pôdoryse divadelnej hry - výprava je minimálna a dej občas nudí. Čo ale neznižuje Burtonove herecké kvality, ktorý už vo svojich 33 rokoch ukazoval, že je vyzretá herecká osobnosť. (30.05.2023)