Obsahy(1)
Slibným začátkem rumunské kinematografie a přitom rumunskou světovou premiérou, po níž následoval trapný pád, byl film Nezávislost Rumunska z roku 1912. Ve své době to byl vůbec nejdelší hraný celovečerní film na světě. Vznikl o tři až čtyři roky dříve než mnohem slavnější (a umělecky daleko kvalitnější) Griffithovy snímky Zrození národa (The Birth of a Nation, 1915) a Intolerance (1916). V původní variantě trval 120 minut, z nichž nám zbyla jen devadesátiminutová verze.
Iniciátory myšlenky natočit tento film byli herci Constantin Nottara, Aristide Demetriade, Vasile Toneanu, Ion Brezeanu, Nicolae Soreanu, Petre Liciu a také mladý Grigore Brezeanu, vedoucí výroby a duše celé akce. Oslovili bohatého mecenáše Leona Popesca, majitele Lyrického divadla v Bukurešti, a těšili se také silné podpoře rumunské vlády a armády. Dostali tak k dispozici veškeré potřebné vybavení (včetně vojenského) a také řadu vojenských poradců. Kamery se dovezly ze zahraničí, byli pozvaní i zahraniční kameramani. Filmový materiál se zpracovával v Paříži.
Premiéra se uskutečnila 2. září 1912 v Eforii, v největším kině v Bukurešti. Přes veškeré nedostatky (mj. příliš teatrální herecké výkony, někdy až směšné chyby vojenských komparzistů, které se režisérovi nedařilo kontrolovat) se snímek setkal u diváků s kladným přijetím.
Film je přesto zajímavý obrovskými rozměry zvolené tematiky, vysokými uměleckými ambicemi, vlasteneckým záměrem, na svou dobu nesmírně profesionálním střihem a také několika inovacemi v oblasti filmové produkce a distribuce. Lze ho proto bezesporu považovat za první krok rumunské kinematografie v oblasti filmového umění.
V roce 2007 natočil režisér Nae Caranfil snímek Nakonec zůstane ticho, který celou událost věrně a podrobně popisuje. - Mircea Dan Duta
(Letní filmová škola)
Recenze (12)
Válka s Turkem musí bejt řekli si Rumuni a za pomocí Rusů vyhnali Osmanistán ze svého území a roku 1827 vyhlásili Rumunské království. Boji a vzniku tohoto království je věnován tento film. Je třeba říci hned na začátku že v době svého vzniku to musel být neskutečně strhující snímek. K vidění je spousta bitev (zejména Bitvy na Plevně) a oslava národních symbolů rumunských tradic (tanec kola, křest a slavnostní vyvěšení vlajek). Technicky film působí poměrně věrohodně, v určitých scénách (například během přehlídek) jako by divák sledoval historické záběry a ne jen inscenovanou podívanou (navíc v té době filmy obecně lepší jinde o moc nebyly). Bitevní scény s nájezdy osmanských bojovníků na koních jsou chvílemi působivé, chvílemi nechtěně vtipné (jakoby si Turci hráli s Rumuny na honěnou atp...). Některé scény ukazují i tu druhou, drsnější tvář války. Díky scénám zraněných po bitvě či scénám z nemocnice, je tu kladen důraz na to že bez obětí by se to neobešlo. Jako pocta a dobové zobrazení událostí které předcházeli rumunské nezávislosti je to dobré a statut základu rumunské kinematografie a celovečerním filmům obecně tomuto snímku nikdo nevezme . ()
Jeden z vůbec prvních celovečerních filmů historie. Již jen díky tomu jsem ke snímku přistupoval velmi opatrně a s nadhledem. Kamera se téměř nikdy nepohne, o herectví se dá hovořit jen velmi těžko. V počátcích kinematografie se filmaři často uchylovali k historické látce oslavující ten či onen národ. Independenţei României pojednává o tzv. 10. rusko-turecké válce, po jejímž konci (roku 1877) byla vyhlášena nezávislost Rumunska, ještě stvrzena o rok později na Berlínském kongresu. Do filmu jsou rovněž zakomponovány (v úplném závěru) záběry z 35. výročí oslav rumunské nezávislosti, tedy z roku 1912. Jen podotýkám, že jsem zhlédnul zrestaurovanou verzi, kterou ve svém komentáři zmiňuje Véča. ()
Independenta Romaniei je film ke kterému chovám obrovský respekt, jedním z důvodů proč, je ten, že se jedná snad o první válečný film vůbec (když opomenu 1 minutové video Battle of mafeking, jenž není film v pravém slova smyslu, ale jakýsi experiment od Thomase A. Edisona). Další důvod je ten, že tento snímek překročil práh mezi krátkometážními a celovečerními filmy. Sice se nejedná o nic co, by mělo nějaký velký a dopodrobna prokreslený příběh, ale stále je to lepší, než ty experimentální píč***ny od Thomase A. Edisona. Je to vlastně celkem paradoxní, že jeden z prvních filmů vůbec, pochází z Rumunska. Dalšími kladnými vlastnostmi filmu jsou odkazy na Rumunskou kulturu a bitevní scény. Je sice problém leckdy rozlišit kdo je Romun a kdo Turek, ale i přesto jsou natočeny celkem zručně a příjemně se na ně dívá. Z pohledu dnešního díváka se jedná o poměrně nudnou podívanou, neboť proč si pouštět dnes již 100 let starý film, když si může pustit akcí napěchované Band of Brothers. Když se ale zamyslím nad tím, že v roce 1912 si mohli o Saving Private Ryan nechat pouze zdát, je ten film docela slušný.... avšak nejlepší časy němého válečného filmu teprve příjdou až s filmy: The Birth of a Nation (1915), Bronenosec Poťomkin (1925), The General (1926), Wings (1927) a Oktyabr (1928). ()
Hodnotím pouze 44 minut dlouhou nerestaurovanou verzi. Celkový dojem bych si nejraději doplnila vzpomínkovým filmem na celou událost Nakonec zůstane ticho a ani v nejmenším bych nesrovnávala s Griffithem, ale s podobně ambiciózními filmy menších národních kinematografií, jako byl ještě v roce 1920 Binovcův opus Za svobodu národa u nás. ()
Ako sa píše v obsahu / ktorý akosi nechtiac vykradol moje myšlienky : ( / je až neuveriteľné, že na druhej strane filmového sveta, 3 roky pred Griffithovým ZRODENÍM NÁRODA prišiel snímok podobne rozsiahly a významový. Aj keď sa nedá hovoriť o nejakej filmárskej revolúcii ( kamera je statická a strihová skladba poplatná dobe ), svojou výpravnosťou a veľkoleposťou bojových scén doslova berie dych, teda ak berieme do úvahy rok vzniku filmu. Ešte o rok skôr, neďaleko Rumunska vo veľkej Matke Rusy, ale prišlo dielo DEFENCE OF SEVASTOPOL, ktoré si rovnako zaslúži dať klobúk dole za to, akým spektakulárnym prístupom ( majestátnosť bojových scén a dĺžka filmu ) sa filmári pred vyše 100 rokmi stavali k daným látkam. ()
Zajímavosti (1)
- Ve své době šlo o vůbec nejdelší film a zároveň o první celovečerní rumunský snímek. (Kmotr76)
Reklama