Planina v ohni

Americké drama Planina v ohni je debutovým, autorským počinem mexického dramatika a scénáristy Guilerma Ariagga, jenž se proslavil spoluprací na dramatických freskách A. G. Iňarita ( Amoress Peros – Láska je kurva, 2000, 21 gramů, 2003, Babel, 2006). Ačkoliv se snímek zprvu jeví jako pozvolné, čistší a složitějších narativních zákrut prosté drama, ve výsledku jednoznačně zapadá do kontextu předchozí tvorby. Arriagova práce se - s odstupem i s ohledem na jeho debutový projekt - jeví stejnou měrou zajímavá jako potenciálně zavrhnutelná. více zde...http://blacklsays.blogspot.cz/2012/11/minirecenze-na-dvd-novinky-pro-a2.html (28.11.2012)

Réžijný debut výborného scenáristu sa celkom vydaril. Je tu cítiť štýl, ktorý odpozoroval od kolegu Iňaritta. Hlavný rozdiel medzi ich filmami vidím v tom , že Iňarittu spájal a striedal tri zdanlivo nesúvisiace príbehy , kdežto Arriaga vyrozprával jeden príbeh v ktorom striedal časové roviny. Obsadenie, herecké výkony , hudba...to všetko klapalo, ale predsa som sa neubránil dojmu, že filmy od Iňaritta sa mi zažrali pod kožu viac. Slabšie štyri hviezdičky. 70%. (14.01.2011)

CITÁT - Šoustali až při tom uhořeli........... Tak to zatím sleduju asi čtyřicet minut a vůbec to není optimistické. Začíná to ohněm a smrtí, krajina ve filmu je šedá nevýrazná, žádné veselé barvy. I prostředí, ve kterém hlavní postavy žijí, je deprimující. Je to divná planina. Film se pak vydává cestou právě k tomu původnímu požáru. CITÁT - Tam nesahej, tuhle část svého těla nemám ráda.......... Scéna " pálení kaktusů " a jizva na památku je důkazem pocitů, jaký maj lidé v tomto snímku. Po této scéně už mi bylo skoro jasné, kdo si úvodní oheň asi užil nejvíc. Další důkaz ponurosti je scéna v 56 minutě. Silvie a kuchař se baví o lásce a ..... ale nejde o to, co chtějí, jde o prostředí ve kterém se ocitají - tak tedy baví se o lásce mezi popelnicema, určitě romantické. Chápete co jsem myslel pojmem ( dojmem ) depresivní ? V tomto případě je to jasná symbolika Láska a Popelnice. CITÁT - Santago, to jsem já Miriam, ty tady nezemřeš........... Osoby, osudy a příběhy dostávají ke konci filmu své časové údaje a divák procitá. Perfektně natočený smutný životní příběh z ještě smutnějším koncem ( záleží na úhlu pohledu ). Toto není film pro pěkné nedělní odpoledne, spíš pro vyčerpávající škaredý čtvrtek. Po příchodu z práce nebo po perném dni - to aby každý věděl, že na tom zase není tak špatně, jak si myslí. A že někde existují lidé, co jsou na tom hůř. CITÁT - Já mám taky jizvu.......... (02.10.2011)

║Rozpočet $20miliónov║Tržby USA $200,730║Tržby Celosvetovo $4,673,546║ _Hra na umenie?_ Absurdné zlyhanie tohto snímka spočíva v tom že debutant na režisérskom poste Guillermo Arriaga sa chce štýlom poňatia výpovede príbehu, až moc podobať vycibrenému štýlu dnes už doslova legende ako je Alejandro Gonzáles Iñárritu a to je hlavná chyba, okrem toho je dej doslova miestami zbytočne naivný, rozpačitý, nezrozumiteľný o celkovej výpovede príbehu tiež ťažko polemizovať. To že sa podarilo do filmu naverbovať známejšie tváre("ošumelá"Charlize Theron, "úplne ošumelá" Kim Basinger) nemusí znamenať hneď, že film tieto niekdajšie Oscarové hviezdy povytiahnú a tie nedostatky vykryjú, práve naopak skôr to posúvajú na hranu vatového telenovelového balastu, pre mňa dosť sklamanie tento počin. /videl v kine: 40%/ (videl na festivale Art Film Fest 2010) (20.06.2010)

Při sledování tohoto filmu jsem si nejednou pomyslel, že režisér se pravděpodobně více než je zdrávo koukal na filmy toho, jehož jméno neumím napsat. Byl jsem docela rád, když jsem po zhlédnutí zjistil, že on ty příběhy napsal, takže se o nějakém vykrádání nemůže ani mluvit. No, i když… Tady musím použít stejný argument, který jsem napsal u filmu Transcendence (film, který se tvářil, že jej natočil Nolan ale ve skutečnosti to byl jeho dvorní kameraman) - je fajn, když různí lidé zkoušejí různé věci (scenárista režii, například) ale ne vždy to vyjde. Což je omluvitelné, přeci jen, z chyb se člověk učí. Pokud ale film až nápadně připomíná něčí styl, ale ve skutečnosti nemá takovou hloubku anebo tomu chybí "to" něco, je to takové zvláštní. Člověk by neměl jen vsázet na to, že ty filmy napsal/natočil, takže se nemusí ani moc snažit hledat si vlastní styl. Takhle mi bohužel tenhle film přišel - utahaný, místy nudný snímek, který měl jediné štěstí, že má skvělý casting a který by mohl být skvělým filmem, jen kdyby ses jej chopil někdo, kdo umí ty filmy natáčet, ne jen psát. Ten rozdíl je poznat, stejně jako když si dáte sojové maso x normální maso. Proč bych se ve světě, kde je maso dostupné, měl spokojit jen s jeho náhražkou? 60 %. (25.11.2014)