Saw 5

Film jasně navazuje na čtvrtý díl. Následovníkem Jigsawa je Hoffman, který rozehrává další smrtelnou hru, kde bude bojovat celkem 5 lidí o svůj život. Herec Hoffmana Costas Mandylor mě dost zaujal, má své charisma, svojí chladnokrevost. Film má pomalejší pozvolné tempo, než v předchozích dílech. Asi změna režiséra. To ale nevadí, kravavých pastí je tu dost, nejvíc se mi líbil začátek, kdy kyvadlo rozřízlo napůl oběť. Ve filmu se mi nejvíce líbí dost flashbacků, které ukazují jak Hoffman po celou dobu spolupracoval s Jigsawm na všech pastí od začátku série. Tohle je jeden z nejzajímavějších dílů, které mají dost prvků mysteriozy. Konec naprosto dokonalej. Hudba skvělá jako vždy. 95% = ***** (12.10.2012)

Dost brutál horor. Páté pokračování je po slabé čtyřce dost našlapaná, temná, brutální a krvavá jízda, která ani na chvíli nepolevuje, navíc je přehledně a zajímavě natočená, což bych od střihače David Hackla opravdu nečekal. Už úvodní brutál scéna dává jasně najevo co bude následovat. V popředí stojí tentokrát zvrhlý detektiv Mark Hoffman v podání Costase Mandylora, který převzal krvavou práci po skládačkovém vrahovi Jigsawovi, který je po smrti, a tak jsme svědky, kdy prostřednictvím flashbacků a četných retrospektiv je detektiv postupně zasvěcován charismatickým Tobinem Bellem do krvavé práce, jejíž cílem je náprava hříšníků. A i na ty v tomto díle dojde. A bude jich rovnou pět v čele se zajímavou Julií Benz a budou se muset dostat z temného bludiště pastí, které jsou velmi důmyslné, aby vyproštění z nich bylo co nejnáročnější. A aby toho nebylo málo, jde po zkorumpovaném detektivovi jeho kolega agent Strahm v podání Scotta Pattersona, který tuší odkud vražedný vítr vane. O nápaditost a napětí v této krvavé hře není nouze a pátý díl mě opravdu bavil i v mnohém příjemně překvapil a tahle přichystaná past byla fakt působivá hororová smršť. (25.04.2010)

V kontextu série skvěle fungující, nicméně poněkud vyčpělé. Originalita pastí je ta tam (prakticky žádná není zapamatováníhodná), postavy se neznalým a nepozorným divákům asi lehce pletou a závěr, opět podbarvený skvělým hudebním tématem, prostě nemá koule předchozích dílů. Navzdory tomu jsem se dobře bavil a vyhlížím další díl. (26.11.2008)

Hlavní dějová linie se sice kolem Jigsawa pořád dokola omotává a nedokáže se ho pustit (při Bellově neutuchajícím charizmatu se snad ani není čemu divit), ale vyšetřovací odbočky a překvapivě dobře fungující "dlouhá" past nějakým zvláštním způsobem fungují lépe než celý předchozí díl dohromady. Byla to sice labutí píseň, ale ona lehká spokojenost za to (bohužel naposledy) stála. (01.02.2009)

Když jsou mi veškeré postavy ve filmu totálně u zadku, interakce mezi nimi je místy příšerná, opakované tajtrlíkování s klíči už spíše připomíná dementní variaci Pevnosti Boyard, jediná past již nemá čím překvapit a celé to směšné, vyčpělé a nesmyslné divadýlko vypadá ještě laciněji než předchozí díly, nemá stále více zrezivělejší a tupější Pila daleko k odpadu. Ten nedávám proto, že potenciál k pádu na úplné dno odpudivého komerčního humusu tu pořád je. Ale ten už nejspíše beze mě... (24.10.2008)