Zelená zóna

Často používaným slovíčkem v souvislosti s filmem je ‚zklamání‘. Asi tuším proč, ale nesdílím ho. Obavy, že Greengrass s Damonem pouze vymění běhání po světových metropolích za prašné irácké cesty, se nenaplnily. Opřeni o jeden velkolepý průšvih Bushovy administrativy a Helgelandův scénář, vytvořili působivý, spíše konverzační thriller, jemuž dynamiku dodává neposedná kamera a tepající Powellova hudba. Čekat akční gejzír se nevyplatí, Zelená zóna je i přes všechnu působivou výpravu docela skromným filmem bez ambicí bavit, zato ukazovat prstem na konkrétní osoby se nebojí ani trochu. Vychází z toho ponaučení, které bylo mottem i jisté reklamy na lihoviny: „Důvod se vždycky najde.“ (10.06.2010)

Film vypráví příběh Roye Millera, praporčíka americké armády, který slouží v Iráku, jakožto předsunutá jednotka pro zajištění ZHN (Zbraní hromadného ničení), bohužel již nekolik misí prochází jen opuštěnými sklady a je mu jasné, že tu není něco v pořádku. Po bližším pátrání a shodě náhod se zaplétá do zpravodajských intryk a hlubších záměrů této války. Srovnání s Jasonem Bournem je zcela zcestné, děj i pointa snímku je zasazena zcela jinam Nepřeba poukazovat na dynamickou kameru a dobrý hudební doprovod, který podtrhává Akčně Dramatickou složku filmu. (08.08.2018)

Kdybych chtěl srovnávat s pětihvězdičkovým Labyrintem lží (a že se to srovnání sakra nabízí), tak napíši, že Damon je o něco horší než DiCaprio, Gleeson o něco horší než Crowe, Greengrass se co do akce Scottovi vyrovná, ale ve chvílích, kdy se ve filmu zrovna nestřílí, už trochu pokulhává. Jenže Zelená zóna má štěstí, že se mi zrovna srovnávat nechce. Musím proto uznat, že film patří ke špičce ve svém žánru a překvapil mě mile konspiračním a vcelku inteligentním scénářem (Helgeland, no), realistickými akčními scénami, které člověka dokonale vtáhnou do děje, a monstrózně vygradovaným závěrem s jednou skvělou honičkou. Mattu Damonovi jsem Millera věřil se vším všudy (žádný namachrovaný superman typu Smrt čeká všude se zaplaťpámbu nekonal), líbila se mi i Kinnearova krysa a parádní postava Jasona Isaacse. Trochu slabších, ale přece pět hvězd. (06.03.2011)

Greengrass již delší dobu točí filmy na žhavá témata naší krásné "mírumilovné" společnosti. Možná si říkáte, že po 7 letech je všechno už dávná historie, ale já jsem naopak rád, že něco takového vůbec vzniklo, byť až teď. Green Zone je sice klasický akční blockbuster, zároveň však hýří dravostí a politickou provokací, která se nechává inspirovat událostmi invaze v Iráku. Matt Damon je tu tentokrát v roli vojenského pěšáka marně hledajícího WMD. O tom, jestli je najde nebo ne, ví většina lidí už své. GZ pojednává spíše o tom, proč se nikdo neobtěžoval, respektive nechtěl obtěžovat s ověřením těchto informací. Toť jest jednoduchá zápletka celého filmu, která se postupně komplikuje. Na řadu přichází CIA, intriky vládních hlavounů, přátelští i nepřátelští Američané/Iráčané a v neposlední řadě akce (na skoro 2h stopáž jí však není zrovna mnoho), která obsahuje klasický arzenál od látajících kulek až po padající vrtulníky. Kdo viděl Bourny, jistě ho nepřekvapí poskakovací kamera, která opět dokáže notně potěšit či naštvat, každý si vybere dle svého gusta. Parádnější akce se dočkáme vlastně až ke konci filmu v podobě delší honičky několika hlavních aktérů, která je zasazena do nočního hávu s atmosférou smrti na každém kroku, je zároveň i vizuálně působivá. Všem akčním scénám vévodí přesně taková hudba (opět John Powell), kterou si v takových situacích lze jen přát. Jelikož si z Bournů neuch***** jako většina diváků, s klidem v duši mohu říct, že se mi film líbil jen o něco málo méně než ''Greengrassova trilogie''. GZ snese jistě srovnání třeba s takovým Body of Lies, kde je ale lepší DiCaprio nebo dnes již totálně profláknutým The Hurt Lockerem, který je sice zajímavější, ale je zas o něčem jiném. (7/10) (21.05.2010)

Prostinký a opravdu hodně pitomý příběh se snaží Greengrass zachránit bravurně natočenou akcí, opět podepřenou chytlavou hudbou od Johna Powella. Marně. Po novém Robinu Hoodovi další hořké zklamání postrádající vše, co dělalo Bourneovu trilogii tak jedinečným dílem. Brian Helgeland je zkrátka scénáristická trubka, která nesahá kvalitám Tonyho Gilroye ani po kotníky. Zručně natočená nuda, to je nový příspěvek zámořské produkce do tématu války v Iráku. (21.05.2010)