40 let Divadla Járy Cimrmana aneb Ze hry do hry

Mnohé scény bez svého komického kontextu prostě nevyzní... Navíc z Cimrmanových her se nedá vybrat ta nejlepší... Například dle mého nejlepší scéna vůbec, která byla v Blaníku, se v tomto výstřihu neobjevila vůbec... Avšak co musím ocenit, jsou téměř nenásilné přechody ze hry do hry, které mnohdy poskytly prostor pro další komické scény... "Je to pocestný?" "Není to pocestný" (23.05.2011)

Pokus o takové benefiční "best of" představení, které se tak úplně nevydařilo. Jednotlivé scénky jsou vybrány a poskládány bez ladu i skladu a především bez šťávy v hereckých projevech. Klucí Cimrmanští nám již přesluhují a než se takto průměrně ohlížet za čtyřicetiletou historií, tak to snad raději vůbec. Pokud čekáte něco nového, originálního či prostě nějakou chytrou mystifikaci v nejlepším odkazu Járy, tak rovnou zapomeňte. Čekají vás pouze o třídu hůře přehrané scénky, které zná stejně každý nazpaměť. Dvě hvězdy spíše z úcty, jelikož Ze hry do hry samo o sobě je trapnost na n-tou. Pokud by někdo tvorbu Smoljaka, Svěráka a spol. neznal, tak by si o jejich humoru po právu mohl myslet pouze to nejhorší. Bohužel. (27.10.2007)

Představení, které necimrmanovcům moc neřekne, jelikož je sestaveno z nejlepších scének divadelních her, které ale na sebe nenavazují a jsou také vytrženy z kontextu... naopak pro cimrmanovce (za kterého se už po slédnutí naprosté většiny her považuji) je to takové příjemné a zábavné zavzpomínání, které by si žádný z nás neměl nechat ujít :) (28.06.2011)

Cimrmany mám velmi rád a většina jejich her je naprosto skvělých. Tohle mi přijde bohužel jako ne moc povedený slepenec. Sice jde o dobré scénky z povedených her, nicméně jsou vytržené z různých her a z kontextu a to jim ubírá na vtipu či smyslu. Také jsou za sebe jen rychle naskládané bez ladu a skladu. Divákovi, který Cimrmany vůbec nezná, bych Ze hry do hry určitě nedoporučoval. Sám si raději pustím mé oblíbené hry celé. (21.09.2016)

40 let bavíme lidi.....pánové smekám. Nostalgie, smích, potlesk a svým způsobem i jistá forma rozloučení......bohužel ani svéhlavý všeuměl Jára Cimrman ve svých nejplodnějších letech nepřišel nato jak zastavit čas. Defilé legendárního divadla na první pohled právem připomíná 16 let starého Cimrmana sobě vztahujícího se k udělení platinové desky za 450000 kusů prodaných nosičů, což by mohlo být jednou z výtek, neboť jsou vybrány některé shodné pasáže.....markantní rozdíl mezi herci klasického složení v nejlepší formě a souborem roku 2007. Plusovými body je právě oněch 16 let, které dovolují zařadit do průvodu novější tituly....i když Karla Infelda Prácheňského bych si dal raději od Zdeňka Svěráka. Pánové ještě jednou smekám a aplauduji ve stoje, ze srdce děkuji za vše a doufám, že s většinou z Vás budu mít tu čest na oslavě divadelních abrahámovin. (03.05.2016)