Víno roku

Stejně jako ostatní filmy o víně - prostě pohodička....s příjemnou hudbou, sympatickým obsazením, hezkým vinařským prostředím, nenáročným příběhem a patřičně uspokojivým zakončením... Bohužel, bez přemíry vtipu a invence.. Dívá se na to dobře, i chuť Chardonnay vám lehce nasákne na patro, ale v porovnání s českými Bobulemi dám radši přednost filmové Jižní Moravě, která mě bavila přece jen o něco víc... (22.06.2009)

Ve všech ohledech běžný film. Jeden z mnoha. Přiznejme si, že "skutečná událost", kdy neznámé kalifornské víno porazilo na mezinárodní degustaci francouzské stálice, je příliš banální a na film nestačí. Jeho tvůrci si toho byli vědomi a většinu svých snah proto vynaložili na obšírné představení zúčastněných, vedeni správnou úvahou, že když je pointa jasná předem, musíme si mimořádně oblíbit postavy, abychom si ji s nimi mohli náležitě vychutnat. Skončilo to jen polovičním úspěchem. Film má neuvěřitelnou, pravděpodobně rekordní, HODINOVOU expozici. Ano, celou hodinu trvá, než se přestane plkat o tom, v jaké jsou všichni mizérii, a začne se něco dít. Alan Rickman jako neúspěšný obchodník s vínem, který celou tu degustaci uspořádá, je jednoznačně nejzajímavější figurou ve filmu a jediným důvodem, proč jsem už v polovině neusnul. Je škoda, že má tak málo prostoru na úkor bez výjimky nezajímavých amerických vinařů v čele s ufňukanou primadonou v podání Billa Pullmana. Nicméně po té slabší první části se to přece jen zmátoří a je pravda, že podobně jako třeba v Bobulích se na film díky prosluněným záběrům na vinice pěkně dívá. 50% (04.10.2010)

Tak na nějakou dobu asi můj poslední film s Alanem Rickmanem, buď jsem ty ostatní viděla, nebo jdou velice těžce sehnat. Je to škoda, protože Alan Rickman mě i v tomto filmu, který jsem zhlédla jen kvůli němu, přesvědčil o své herecké dokonalosti, chameleonství. Je až s podivem, že nemá ani jednu oscarovou nominaci natož sošku. Ale zpět k Vínu roku. Vím, že o vinařství je natočena spousta filmů, viděla jsem ale snad jen Dobrý ročník, na který si však moc nevzpomínám. Nebudu srovnávat. Tomuto filmu dodává na zajímavosti ohrané přízvisko "podle skutečnosti", které vždycky funguje. Taky mi bylo jasné, jak to skončí, ale cesta ke konci je i tak vcelku zajímavá. Záběry na prosluněné vinice jsou možná kýčovité, přesto stále působivé. Celý film je milý a nenáročný. A ač nejsem vinař, docela jsem dostala chuť na nějakou sklenku, i když Montelena Chardonnay ročník 1973 asi těžko seženu :-). (04.04.2012)

Tak tohle mě za srdce nechytlo. Točit film o tom, že někdy před 35ti lety vyhrálo jednu z degustací kalifornské víno mi přijde trošku mimo. I když v Kalifornii to prohlásili za historickou událost. :D No dobře, říkám si, Američani už natočili filmy o větších hovadinách, tak se u toho třeba aspoň zasměju, když už to má být ta komedie. Nezasmál. Herci vesměs protivní a Pullman zralej na bombu. Srdce zaplesalo jen ve chvílích, kdy se na scéně objevila Eliza Dushku (asi 2x) a Alan Rickman, který dostal až trestuhodně málo prostoru. Pokud jste fandové do vína, třeba se vám to bude líbit, ale já jsem zklamán. 30% (05.06.2012)

Reklamní snímeček na kalifornská vína ve stylu české komedie Bobule. Legenda o prolomení francouzského monopolu na nejlepší vína americkými vinaři bez tradic, titulů a vzdělání. Film plyne pomalu a nenáročně stejně jako život v prosluněných vinicích, nenutí nás se příliš zamýšlet nad složitostmi života, důležité je jen a jen víno samotné. A tak stejně jako v Bobulích mladí dostávají rozum, nacházejí v magii přírody smysl svého života a o nic víc už vlastně nejde, kromě vítězství nad Francouzi, samozřejmě. Alan Rickman si svou roli studeného britského snoba vysloveně užívá, především on posouvá film nad běžný průměr. Ostatní vcelku slušně přihrávají, a je tu film do letního kina jako stvořený. Ale i v lednu jsem se vcelku pobavil. 70% (27.01.2011)