Vévodkyně

Úžasná kostýmní podívaná s (pro Čecha tolik neobeznámeného s každou kapitolou britské historie, tj. pro mě) dosti silným, dramatickým a nepředvídavě se vyvíjejícím příběhem, skvělou režií, kamerou, hudbou a dusnou atmosférou, v níž pomluva čeká na každém rohu, a především se skvělými hereckými výkony. Keira Knightley dokazuje, že se pro tento typ rolí snad narodila, a Ralph Fiennes... K tom chladnému sucharskému mistrovství, jaké předvedl on, nemám co dodat. (10.09.2011)

Jeden z těch dobových kostýmních filmů o tom, že být ženou šlechtice nebyla vůbec žádná idylka. Zde to ovšem narozdíl od Marie Antoinetty vychází, protože jsem se dokázal vcítit do emocí hlavní postavy a prožíval jsem tak její životní útrapy spolu s ní. A místy to bylo opravdu až mrazivé a jako celek hodně působivé. Tomu napomáhá jak výborná hudba, která dobře podkresluje hrdinčiny pocity, tak třeba nádherné kostýmy či výprava. A herecky je samozřejmě špička, protože Keira už je v korzetu jako doma a emoce z ní přímo srší. A Ralph Fieness je správně odměřený a chladný. Jestli máte rádi historická kostýmní dramata, tak s tímto rozhodně nešlápnete vedle. (03.02.2009)

"Neuzavírám dohody. Já zde rozhoduji." Nikdy mi nečinilo potěšení sledovat aristokratické parukáře, ale tentokrát mne celkem potěšil přirozeně despotický vévoda z Devonshire, jehož uznávání lidských práv přesně koresponduje s mým vnímáním feudalismu 18. století. Tento dobrák si občas zlepšil náladu zprzněním manželky Georgiany nebo její kamarádky Bess a ještě si našel chvilku na vyhrožování svým sokům. Tento snímek je sice pohledem z utlačované strany, ale ona chuděra vévodkyně se mi pouze líbila, kdežto její ctihodný manžel přinesl do hry hodně charisma. (10.07.2012)

Další z plejády životopisných historických snímků má dvě výrazné plus – kostýmy a Keiru Knightley. Právě té korzet opět náramně padnul a holt se v historických látkách cítí jako doma (snad pozná chvíli, kdy je třeba nějaké té změny). Její Georgiana, vévodkyně z Devonshiru, je svobodomyslnou dospívající dívkou, která se ráda obklopuje společností, večírky a hazardem. Právě společnost ji miluje, na večírcích je středem pozornosti a hazardem se baví a zabíjí nudu. A ještě k tomu fušuje do politiky a dokáže polemizovat nad nejrůznějšími tématy. Jaká to troufalost.. V honosných šlechtických sídlech tak sledujeme její počáteční naivitu, slepě věřící tomu, že vévoda, za kterého se provdá, ji bude zahrnovat láskou, péčí a dlouhým povídáním při svíčkách. Jenže vévoda je uzavřený morous, který má Georgianu pouze jako robota na zplození syna-dědice. A ještě k tomu má být poslušná.. jenže to při vévodově povaze a záletnictví není moc reálné, tudíž se mileráda ocitne v náručí budoucího předsedy vlády, který je srdcem romantik a ještě k tomu fešák..V neuspokojivém manželství a svázaná dobovými konvencemi ji soustředěná Keira Knightley dodává pestrou škálu hereckých poloh. Předvádí plně dospělý výkon a je radost ji sledovat. I Ralph Fiennes dokázal s minimem dialogů vytřískat ze své vlastně zákeřné postavy maximum. Jen tvůrci někdy bohužel tápou, zda chtěli víc portrétovat, poukázat na problém žen ve společnosti, které chtěly být tolik samostatné nebo jen necelé dvě hodinky bavit lehce nadprůměrnou romantikou.. Režisér na to nejde zle, jen zvolil poměrně chladnou notu a jeho vypravěčství trochu chybí schopnost přitáhnout diváka. Nespletete si ji tak třeba s barevně dokonale přeslazenou Marií-Antoinettou, protože to byl v rámci historických dramat totálně odvážný projekt, odehrávající se ve versailleským řádem sužovaném prostředí. I tak má Vévodkyně, nejklasičtější z klasických, co nabídnout. Nenudí (třeba jako nedávná a hvězdně obsazená Králova přízeň), má spád, poplete hlavu vymazlenými kostýmy i ukázněným soundtrackem. (07.05.2010)

Vojvodkyňa, podobne, ako napríklad Marie Antoinetta, alebo Kráľova priazeň, sľubovala solídnu historickú drámu plnú hviezd, ktorá by mohla pri troche šťastia dosiahnuť na nejaké tie oscary. No ani v tomto prípade sa tak nestalo. Pripadá mi, že režisér v tomto filme nezvládol nič poriadne, možno je to tým, že scenár celý čas kľže po povrchu a tak nedokážeme s postavami nič prežívať a nemáme príležitosť nad ničím poriadne popremýšlať. Takže skôr premárnená príležitosť, ako ďalšia kostýmová klasika, ktorú by ste si chceli raz za čas pustiť. Ledva ledva tri hviezdy. (20.12.2012)