Vévodkyně

Tak takové filmy mě dokážou nadzvednout ze židle. To Keira ani Ralph nepoznají prázdný, vykastrovaný scénář, kde chybí věci jako napětí nebo pravé emoce? Ten románek lady G. a Charlese Greye jsem nežrala ani minutu (i díky příšernému herectví Dominica Coopera). A stejně tak se mnou nepohne ani chvíle, kdy se Ralph na Keiru vrhá, nebo peripetie s milenkou. Tenhle film je tak hloupý, sterilní a průměrně natočený, že by bez áčkového hereckého obsazení putoval rovnou na televizní obrazovku, kde by ho převálcovala většina dílů Hornblowera. Průměrné filmy mě nerozčilují, ale ve Vévodkyni pod tím vším vidím základ skvělého příběhu, který by v rukou jiných tvůrců bral dech a masíroval slzné kanálky. (17.04.2009)

Příběh trvalého vztahu dvou žen a jednoho muže je sám o sobě atraktivní a zajímavý. Doba a kostýmy jeho vyprávění velmi napomohly. Přes vnější líbivost jsem měl dojem, že všechno zůstává jaksi na povrchu. Pro všechny tři to muselo být zvláštní, pro ostatní neznámé trvající trauma, ale ve filmu vidíme spíše banální popisy nevěr, touhy po následovníkovi a chvilkových zamilovaností, které by nestály za pozornost, nebýt nádherných hisotrických kulis. (29.08.2009)

Freedom is absolute....Tradičněji, vážněji a s anglickým chladem portrétovaná souputnice Marie Antoinette- bez rockových riffů, fontán šampaňského a rozevlátě opulentnímu stylu. Ale dřeň zůstává stejná- hledání svobody v okovech manželství, povinnost předat genetickou informaci mužskému potomkovi v posteli dle metody: close your eyes and think of England, manžel, který projevuje city zásadně psům a dívka, která má navzdory sešněrovaným korzetům volnou duši. Příliš volnou na pozvolna probouzející se 18. století. Nádherně oduševnělá Keira Knightley vdechla své nešťastné Georgianě veselý dívčí půvab Elizabeth Bennet i tragický osud Celie z Atonement- a desítky podob mezi nimi. Je- li tenhle zručně, ale nikterak vynalézavě natočený historický memoár čtivý a oživlý, pak především díky ní. Trvalo ještě více než sto let, než první ženy získaly volební právo. 75% (26.01.2009)

Velmi provokativní a sexy kostýmní historické drama s přesvědčivou Keirou Knightley. Stát se vévodkyní prostopášného vévody z Devonshiru (Ralph Fiennes) nebyl vůbec jednoduchý úkol. Námluvy sice dopadly nad očekávání dobře, ale počít syna se zdá být téměř nemožné a dvě dcery, které s ním má spolu s třetí dcerou z jeho předchozího vztahu jsou pro umanutého vévodu málo. Dědic jeho jmění musí být syn. Georgiana však, i přes nesmlouvavý postoj jejího chotě, zůstává silnou ženou zachovávající si noblesu a hledající útěchu v náručí jiného muže, stejně tak jako jejímu manželovi není cizí svádět jiné ženy. Vše na tomto filmu dokonale podkresluje perfektně zachycenou atmosféru 18. století. Nádherné kostýmy, dokonale tklivá hudba Rachel Portman, výprava, skvělá kamera a to vše završeno brilantním výkonem Keiry Knightley, která opět dokazuje, že její herecký rejstřík je velmi neomezený a lepší ženský herecký výkon jsem už dlouho neviděl. Pochvalu zaslouží i poměrně zajímavý Ralph Fiennes, který zahrál neméně perfektně, ale měl to proti Keire dost těžké, protože ta ho v každé společné scéně nemilosrdně přehrávala, až mně ho bylo líto. Saul Dibb, který se podílel i na scénáři, to celé perfektně zrežíroval a neopomněl dodat nesmírně provokativní sexuální podtext, který se ovšem nepohybuje na nějaké laciné explicitní vlně, ale celou dobu diváka intenzívně dráždí a znepokojuje. Působivé drama. (29.09.2010)

Trochu jsem se bál, že půjde jen o další politicky korektní feministickej pohled na dějiny, ale nestalo se tak. Dobu to naopak vystihuje dle mého velmi dobře a i despotický manžel je jen člověk vychovaný ve své době, nikoli zlý člověk. Pro mě to byl i díky skvělému Ralphu Fiennesovi film spíš o něm a o podobě života vyšších tříd, na němž skutečně není mnoho co obdivovat. (24.04.2009)