Vévodkyně

Tak takové filmy mě dokážou nadzvednout ze židle. To Keira ani Ralph nepoznají prázdný, vykastrovaný scénář, kde chybí věci jako napětí nebo pravé emoce? Ten románek lady G. a Charlese Greye jsem nežrala ani minutu (i díky příšernému herectví Dominica Coopera). A stejně tak se mnou nepohne ani chvíle, kdy se Ralph na Keiru vrhá, nebo peripetie s milenkou. Tenhle film je tak hloupý, sterilní a průměrně natočený, že by bez áčkového hereckého obsazení putoval rovnou na televizní obrazovku, kde by ho převálcovala většina dílů Hornblowera. Průměrné filmy mě nerozčilují, ale ve Vévodkyni pod tím vším vidím základ skvělého příběhu, který by v rukou jiných tvůrců bral dech a masíroval slzné kanálky. (17.04.2009)

Keiru můžu kdekoliv, kdykoliv a jakkoliv. Navíc mám rád osmnácté století a obzvláště tu dobu v Anglii, kdy impérium ovládalo polovinu světa. Skutečnou hrdinku neznám, takže nejsem schopen posoudit jak moc si film držel historických linií a hlavně povahy a vlastností Georgiany. Pokud byla skutečně tak emancipovaná jak Keira hraje, musela v ryze mužském světě osmnáctého století a v dost konzervativním prostředí britské aristokracie působit jako blesk z čistého nebe. Na stranu druhou je to právě tato doba, kdy se leckde mění náhled na to či ono a dává se více přednost rozumu... Jak říkám, já tuhle dobu rád a mám rád i Ralpha, který zde zahrál skvěle znechuceného vévodu :-). * * * * * (30.12.2014)

Stejná vada na kráse kterou měla Alžběta Shekhara Kapura. Vysoce umělecky a okázale zpracovatelnou látku točí tvůrce, který není umělec. Nebo alespoň ne na takovém levelu aby výsledek intepretoval a vyobrazoval to oč se snaží. Zde to rovněž vynahrazují okázalé kostýmy a vynikající herci, v čele s Keirou Knightley z dob, kdy se jí celý Hollywood klaněl k nohám, tedy zhruba obdobná pozice fenomenálního talentu budoucnosti. jakou má dnes např. Alicia Vikander. Jestli to stačí na super biják, těžko říct. (18.12.2017)

Peklo s vévodkyní ze světa, kde se vše řídí podle těch nejsměšnějších a nejzvrácenějších vzorců, kde nikdo není doopravdy svobodný (zvláště ženy, které v něm mají asi tolik práv jako vévodův pes), a který mne svou vykonstruovanou tragikou nikdy nepřesahující komnaty přepychových paláců a životní nudy irituje na nejvyšší mez. A jak se na červení zalitou knihovnu sluší, nechybí ani tradiční formulky: rigorózní a podbízivá matka, která by zasloužila lámat v kole, emancipovaná titulní hrdinka, jejíž sny nemohou dojít naplnění, vypočítavá přítelkyně, chladný a bezcitný manžel, fešný milenec, tuny dekadentních večírků, avantýr, slz a dvorskou etikou sešněrovaných slovních výměn. Nedá se říci, že by se jednalo přímo o zbytečný film, ale svou nijakostí, nudností, těžkou neoriginalitou, prázdnotou a Dibbovou režijní odevzdaností si o takový příměr koleduje. Přes fajnové herecké výkony určeno k brzkému zapomenutí... 2,5* (15.02.2009)

Což o to, Oscar za kostýmy zasloužený. Takové množství povedených historických hadrů aby skutečně jeden pohledal. Rachel Portman se vytáhla s další podařenou hudbou, a téměř neznámý Saul Dibb se alespoň na chvíli výrazněji ukázal. Ovšem, ve výsledku to zcela jednoznačně směřuje k průměru. Rád bych napsal, že Keira Knightley byla absolutně přesvědčivá a že Dominic Cooper se v mých očích spravil po výkonu v Mamma Mia. Avšak napsat mohu leda to, že překvapivým hereckým vítězem se u mě stal Ralph Fiennes. Vše jinak by možná mohlo být v případě, kdy by si Keira Knightley a Hayley Atwell vyměnily role. To jsou však jen mé kostrbaté spekulace...:-) Leč ani ty Vévodkyni z průměru nevyvedou. Ruku na srdce, jsou známy daleko povedenější historické filmy. (26.02.2009)