Zázraky se nedějí

„A čo teraz?“ Od Marka Pellingtona som mal zatiaľ česť vidieť len The Mothman Prophecies, no tak sa mi zdá, že Henry Pool is Here disponuje rovnako tajomne mysterióznou atmosférou, čomu napomáha ako kamera, tak aj hudba a naozaj sa nejedná o nejakú blbú komédiu ako môže zvádzať plagát a prítomnosť hlavného predstaviteľa, ale ide o miernu drámu v príbehu človeka ktorý tu dlho nebude a viery v nemožné. Mám rád, keď smutné filmy pôsobia pozitívne. (10.02.2010)

Jeden z těch filmů, o jejichž příchodu se moc nemluví, o to příjemnější je ale zjistit, že jsou skutečně velmi dobré. Luka Wilsona jsem si nikdy moc neoblíbil, role v tomhle filmu je ale na hony vzdálená těm, ve kterých jsem ho dříve viděl (přitroublé americké romantické komedie). Ne, tohle neni komedie - je to poměrně působivé drama, které sice někdy trpí (na můj vkus) až příliš okatým důrazem na to, jak vedlejší postavy věří v naději z nebes, symblizovanou skvrnou na zdi...ale budiž. Asi jen nejsem nábožensky založený člověk. Další menší mínus je pro mě lehce nepřesvědčivý závěr, spíš konstatování, než rozuzlení. I tak jsem si ale film užil - za 4*. (09.09.2008)

„Akvíí, akvíí, esperaméé!!“ Až se budu chtít po nedělním obědě poblejt, zase si pustím přehrávaný ochotnický dabing na čétédvojce. A to jsem myslel, že to na dvojce bude s titulky. Nu což, takhle si můžu poznamenat, že příjemně působící úvod s hudbou Eels dává tušit poklidnou zábavu, i když podle posledních deseti minut se nejspíš jedná zároveň o prvoplánovou věroučnou selanku. Jojo, naděje nás zachrání. Prostředek jsem si nechal ujít a udělám to nejspíš i příště. (20.01.2013)

Zkušený režisér a videoklipový specialista Mark Pellington se tentokráte rozhodl zpracovat vážnější téma - jeho posmutnělá komedie je dalším z řady příspěvků do nikdy nekončící pře o střetu racia a víry. Spolu s hlavním hrdinou prochází divák velmi jednoduchým příběhem, který zajímavým dělá forma a především rafinovaná výstavba děje - postupně odhalované tajemství z počátku filmu přeroste v metafyzickou úvahu o hnací síle života a byť je film primárně o víře, divák je staven před toto téma nenásilně a bez citového vydírání. Víra je tu prezentována coby placebo a její vnímání je specificky americké, ale přesto tento vyhraněný rastr neruší a přináší řadu silných okamžiků. Význam má též tónování snímku (převládají chladnější odstíny a barvy v čele s modrou) a hudba s místy až videoklipovými pasážemi (původní profese Marka Pellingtona se nezapře) - např. omývání omítky podpořené skladbou Song Two s grungeovým feelingem od britských Blur. Henry Poole Is Here je spíše menším přemýšlivým snímkem odkazujícím k linii americké kinematografie reprezentované např. Americkou krásou a jako takový je dokonalý. (04.03.2010)

Snímok plný dojmov, citu, napätia, nádeje a v poslednom rade viery... Henry Poole je značne rozpoložený kvôli situácii v ktorej sa ocitol, zvesil hlavu a prežíval zo dňa na deň až... M. Pellington je asi zaťažený na "odkazy" z druhej strany, avšak nesklamal ani teraz. Najlepší výkon Luke Wilsona, ktorý som videl... 8/10 (09.11.2008)