Agent Palmer: Případ Ipcress

Ve svém filmovém životě jsem si potřásl pravicí s mnoha agenty a proto mne celkem zaráží, že agenta Palmera, jednoho z největších frajerů filmového plátna, jsem potkal až dnes. Bavil jsem se s ním královsky, napnutý jsem přitom taky celkem byl a kdyby to vymývání mozků bylo provedeno nějakým vtipnějším mýdlem, tak bych s pěti hvězdami neváhal, (18.04.2014)

Agent Palmer je krátkozraký, chodí každé ráno do roboty, vypisuje hlásenia, platí parkovné, nakupuje v supermarkete a varí ženám omeletu. Napriek tomu (alebo práve preto) je rovnako zábavný ako Bond. Hlavne vďaka skvelému Caineovi, celkovej britskej suchosti a hláškam cedeným na pol úst. V niektorých ohľadoch paródia na bondovky (výmena zbrane, antiMoneypenny...), v iných pomerne realistická špionáž. (07.02.2012)

Takové poselství britům: agenti jsou úplně obyčejní lidé jako vy, nakupují v samoobsluze (tehdy to byla novinka, takže Palmer je otevřen všemu dobrému novému), rádi vaří a milují se, vyplňují stohy hlášení a mají přísné nadřízené, kteří vyjadřují celou svou duší i tělem britský stát, platí za parkování, stojí na křižovatce na červenou...a občas zachrání commonwealth před superzločinci, kteří ho chtějí pokořit a zničit. Od toho jsou přece placeni. Režisér si pohrává s každým záběrem (podhledy, záběry přes rameno či přes různé otvory ve zdech apod.) a výsledkem je mile hloupoučká podívaná, která vás zrelaxuje po dlouhém pracovním dnu. Jenže když se pak na film podíváte zpětně, zjistíte, že vlastně nevíte, co se na plátně dělo, jaká byla motivace postav, proč všichni jednali tak hloupě (důležitý pásek v kamnech???). Ale to asi k tomuto žánru neodmyslitelně patří. (13.03.2009)

Michael Caine jako tajný agent v reálnějších konturách nežli Bond. Nezachraňuje svět, nemá nadpřirozené schopnosti a stačí mu jedna dívka na celé dobrodružství. Děj příjemně odsípá a britské reálie fungují skvěle, žel Furie není moc nápaditý režisér, takže přestřelky, rvačky atd. jsou spíš špatně okoukané nežli dobře natočené...70% (20.11.2008)

Nuda a rutina všedních dní ve službách Jejího Veličenstva, kde jako by vše krom sarkasmem prolezlého hrdiny vypadlo přímo z pera Grahama Greena s tím, že jak se postupuje v ději, tak se to pro změnu začíná čím dál více podobat práci Richarda Condona. A nuda ani rutina se nakonec vůbec nekoná, byť zásluhu na tom má především výkon Michaela Caina, pošmourná atmosféra Londýna a Barryho hudební podkres. Na druhou stranu mi ne zcela sedla ta tolik vychvalovaná kamera (je holt pravda, že je dost výrazně svá). A ať mi nikdo neříká, že znělka k Dexterovi není ukradená právě odsud, úvodní titulky, ranní rutina a do toho takřka stejný hudební motiv, to už přeci nemůže být náhoda, ne? (02.04.2009)