Dvanáct

Originál z roku 1957 i pozdější remake od Friedkina mam hodně rád. Tahle ruská verze mi ale přišla úplně divná. Těm porotcům jsem nebyl schopnej uvěřit ani slovo. Měl jsem spíš pocit, že do tý místnosti zavřeli 12 chovanců z jedličkárny. A všechny ty jejich debilní historky... Asi to bylo hercema, protože tady prostě nejsou takový esa jako Henry Fonda nebo Jack Lemmons. Mam pocit, že nejlepší výkon ze všech pravděpodobně předved cvičenej vrabec domácí, kterej se v průběhu filmu občas mihne. (17.06.2014)

aký má význam točiť remake dokonalého filmu - a 12 rozhnevaných mužov je dokonalý! - krásne ukazuje Nikita Michalkov, ktorý "pretočil" toto klasické dielo z amerických pomerov 50.tych rokov na rusko na začiatku 21. storočia a urobil tak celkom nové ganiálne dielo. vznikol silný film, sugestívne a hodnotné filmové dielo. dokonca má možno oproti prvým "Dvanástim" trochu navrch - tým obratom v závere. obsadenie je skvostné - každý z pánov, vybraný precízne, sa dokonale položil do svojho charakteru, každý predvádza úžasnú ukážku svojho talentu. ojedinelý prípad, kedy remakeom skvelého filmu vznikne "nový" skvelý film (i napriek percentuálne vysokej zhode s pôvodným vzorom, z ktorého vychádzal). (29.05.2010)

Správa, že Michalkov ide režírovať ruský remake Lumetovej klasiky, mi pripadala dosť wtf. Prečo by to robil? Asi bude mať niečo za lubom. To, čo si vybral zo starého filmu, funguje výborne. Podobné charaktery postáv a zápletka. Bohužiaľ sa rozhodol film urobiť omnoho dlhším, ako by mu slušalo a toto naťahovanie brzdí tempo, ktoré tak slušalo filmu z dávnej histórie. Lenže potom príde záver, premyslený šokujúci zvrat dodá filmu nový rozmer a tak môžem zabudnúť na spomínané nedostatky a film vrele doporučiť. (21.05.2012)

Desne hloupej film. Ale postupne. Zadny jiny zpracovani tohohle tematu jsem nevidel, takze jsem nebyl nijak ovlivnenej. Pribeh o 12 porotcich, co se musi rozhodnout, zda je obzalovanej vinen nebo nevinen je v podstate vyuzitej na maximum, na to, ze dej prakticky nevypadne z jedny mistnosti. Az na par flashbacku do valky, ktery jsou skvele syrove natoceny. Proste pribeh jednoduchouckej, ale silnej, tady problem neni. 12 hlavnich predstavitelu vypada jako desna sebranka, ale herecky solidni a vetsina z nich jsou charismaticky typci. Tady chyba taky neni. A i kdyz ma film premrsteny dve a pul hodiny a klidne by sel sfouknout za polovicni cas, nenudi a je svym zpusobem strhujici. Takze ani zde neni chyba. Bohuzel film stoji hlavne na dialozich a rozhodnutich porotcu a tady je ten kamen urazu. Vsichni pusobi dojmem, ze o tom vicemene vi hovno, nejdriv vsichni tvrdi, jakej je to hajzl, aby postupne zacli menit nazor. Coz by tak nevadilo, navic konec ma docela zajimavou myslenku, jenze problem je v zpusobu, jakym ten nazor zmeni. A to je fakt fraska, ktera se neda brat vazne. Vsichni postupne odvypravi srdceryvny pribehy typu ja mel strejdu Vanu, on byl desne pracovitej, pak prepadnul banku, ale nakonec se polepsil a na zaklade toho zacnou vsichni tvrdit, jak je chudak kluk nevinej. Az sem se kolikrat musel smat, ze tohle snad nemohli myslet vazne. Porotce cumi na presvedcivy dukazy, pak si ale vzpomene, jak mel hodnou babku a zmeni nazor. To je opravdu jedinej, ale hodne zasadni problem tohohle jinak docela solidniho drama, ale porad to ty 4* da. (30.09.2009)

Scénář: Nikita Mikhalkov, Vladimir Moiseyenko, Aleksandr Novototsky .. Dvanáct mužů v zastaralé tělocvičně s nepatřičným potrubím a jejich excelentní vyprávěné polemiky na téma právo, trest, korupce, kruté lidské osudy. Místy tak mrazivé, vyhrocené a vážné, že následující odlehčující momenty působí neskutečně svěže a dokonale vyvažují jinak neveselé soudní drama. Původní film znám, jeho kvality prověřil čas, ale jeho Ruský remake rozhodně není zbytečným, jak to s většinou předělávek (někdy přímo kopií) dopadá. Naroubování na Rusko jednadvacátého století dotváří syrovost a bezvýchodnost tamních poměrů. Místy kapku táhlejší, zvláště v opakovaných návratech do chlapcova mládí, jenže díky skvělým hereckým výkonům (obsazení jednotlivých postav je jedna osobitá báseň za druhou) a zpracovanému scénáři se na občas povadající tempo dá směle zapomenout. I ten občasný úsměv (ehm místy spíš výbuch smíchu), který film vyvolal, působí s odstupem docela nepatřičně. (05.09.2008)