Dvanáct

Zavřít Rusko do Beslanské tělocvičny, aby tam rozhodlo o vině a nevině Čečenců nebo sebe sama... v nezdravém generalizujícím rozpoložení bych snad i tak byl schopen Dvanáct čísti. Jindy zase vidím, že Dvanáct jde v lecčems dále než Lumet. Američtí mužové to měli vlastně lehké, volit vinen či nevinen - člověk zvedne ruku a víc se po něm nechce. Pak už ho mohou čekat jen výčitky, že zavřel nevinného nebo osvobodil vraha. Ale v Rusku nejde volit tak snadno, ani když víte jak to chodí a jak to je. Nebo spíš... právě když to víte. Tamhle vidím, jak jsou povahy a příběhy pestré, jak formují naše názory, rozhodnutí a činy - člověk kouká, jak se logika zjevuje tam, kde se zdála nebýt. A počáteční hlasování o hlasování mi dalo dobře najevo, jak jsou ti pánové důležití a že to o sobě vědí. Jejich rozhodování musí mít svou váhu, o tom žádná... Silné ****. (11.01.2010)

Nikita Michalkov sa nechal inšpirovať filmom S. Lumeta 12 rozhnevaných mužov a podaril sa mu skvelý film. Prakticky celý dej sa odohráva v telocvični /provizórna zasadačka/, kde 12 porotcov rozhoduje o vine či nevine čečenského chlapca. Prevažnú časť deja tvoria dialógy /ale aké!/ a dojemné monológy- minipríbehy, ktorými dej okorení takmer každý z 12-tich porotcov. Nezabudnuteľným bude určite monológ ha-ha-ha a taxikárov príbeh, ktorý bil vlastného syna. Tak hodnoverné a ľudské dialógy som už dávno nepočul. Zvoliť dabing v tomto prípade znamená smrteľný hriech. Herecké výkony sú fantastické,v niektorých prípadoch priam oscarové. Ak dej nachvíľu preruší nejaká akčná scéna rozhodne stojí za to. Spočiatku jasný prípad sa zamotáva a sedenie sa preťahuje do neskorých nočných hodín..."Ako dlho je tu táto rúra? Asi 40 rokov. A ako dlho tu ešte bude? Ďalšich 40 rokov. A tak je to so všetkým...My pagavarili, pakurili, popili...Tak nádherne zostrihaný a hudobne podmazaný záver ozdobený čečenským tancom v cele som už dlho nevidel. Film na mňa veľmi zapôsobil, dávam plný počet. Vidieť tak dva takéto ruské pecky za sebou, tak normálne začnem gavariť pa rusky.100% (02.03.2009)

Víme, co je špatně. Ale uděláme s tím něco? Když zákony, instituce a společenské klima nefungují ve prospěch občana, můžeme a) nadávat, nebrat nic vážně a bavit se u reality šou, nebo za b) pokusit se vymoci změnu. Jenže 11 z 12 mužů, kteří předtím dokázali odhalit, co je špatně, najednou nedokáže udělat nic pro skutečnou spravedlnost, ne jen tu zákonnou. Což je myslím hlavním motivem filmu. Zákon je jen minimum spravedlnosti a pokud nebudeme ochotni jít dále, skutečná spravedlnost nikdy zvítězit nemůže. Dokonalí herci, tak brilantní výkony se opravdu nevidí. Film, jehož účinek jen tak nezmizí. Rozhodně nejlepší v letošním roce. BTW občasné střihy do Čečenska patří k tomu nejlepšímu z oblasti válečného filmu vůbec. (06.09.2008)

Americký originál, tedy film 12 rozhněvaných mužů, který byl natočen podle divadelní hry, jsem viděl asi měsíc před ruským remakem 12 Nikity Michalkova. Je velmi zajímavé oba filmy srovnat. Amerických Dvanáct vyniká klaustrofobickým prostorem jedné malé místnosti, ze které není po celou dobu, snad kromě záchodu, kam utéct. Rukých Dvanáct umístil Michalkov do rozlehlé tělocvičny, čili prostor rozšířil do relativně otevřeného "dýchavična", na druhé straně plně využívá nejen veškerého možného prostoru (viz. ještě lépe oproti původnímu filmu zfilmovaná scéna rekonstrukce chůze revmatického starce), ale i předmětů, které tělocvična nabízí (medicinbal), k mnoha napínavým, ba dokonce i překvapivě vtipným scénám. Michalkov navíc podpoří závěr filmu velice chytře rozvinutou pointou příběhu, kterou americký film vůbec nenabízí. Nejdůležitějším aspektem Michalkových Dvanácti je ovšem fakt, že celý mezilidský konflikt, který se v tělocvičně odehraje, je naroubován na rusko-čečenské vzrtahy, na ruskou politiku a sociální vztahy a na nynější tvář Moskvy. Toto příjemné rozšíření mi decentně kazily příliš násilně vložené válečné scény, které mě vytrhávaly z koncentrace na ústřední dvanáctku rozhněvaných mužů v tělocvičně. Význam oněch scén ve filmu chápu a tak tuto malou stylistickou neshodu mezi mým pohledem na věc a režisérovou vizí házím za hlavu ve prospěch vyznění filmu jako celku. (03.11.2008)

Dvanáct porotců je přesvědčeno, že mladík zabil. Tedy, dokud jeden z nich nevznesl námitku a nezpochybnil jejich rozhodování. V tom okamžiku se rozjede kolotoč názorů, debat, životních příběhů a zkušeností, které povedou k jednotnému hlasování...vinen či nikoliv? Prázdná tělocvična, dvanáct lidí, dvanáct různých profesí, dvanáct názorů, ale jen jeden hlas! Slušné ruské drama, ikdyž trochu delší a místy ubírající se k nudným monologům, aby pak opět vygradovalo ve vypjatou situaci. Zajímavosti: Ptáček, který si zvolil svobodu a vyletěl ven, za necelé dvě hodiny umrzl ve sněhové vánici. :-) 75% (28.02.2009)