Poslední údolí

Jsou filmy, u kterých mě z jakýchsi neznámých důvodů nenapadají žádná slova, jak je zhodnotit. Poslední údolí je přesně tímhle typem filmu, takže se do toho nebudu nutit. Je to zvláštní film s krásnou hudbou, zajímavými postavami, výpravou i obsazením. A asi se mi líbil, i když si tím vlastně nejsem zcela jistej. Tečka. (02.06.2012)

Jeden z nejlepších filmů na téma nesmyslnost válek a hloupost náboženství. Toho náboženství a jeho odsuzování je tam tolik, až jsem tomu na ten rok výroby ani nechtěl věřit. Hodně nadčasový film se skvělými dialogy a psychologickými rozbory. Škoda jen toho bledýho Sharifa, který tu vypadá a hraje jak zombík. (04.09.2011)

Poslední údolí, kterému se milosrdně vyhýbala válka. Ale jak se později ukáže, nevládla v něm až taková idylka, jaká se nabízela při pohledu zvenčí. I tady žili jenom lidé - spolu se svou slepou vírou, s nezbytným pokrytectvím i problematickými vztahy. Před zimou se za dramatických okolností nečekaně objeví vojáci - ale díky vzdělanému tulákovi jménem Vogel přijdou (alespoň navenek) v míru. Skryté i zjevné bitky plné taktických ústupků tak spolu obě strany svádějí převážně jen slovy, přičemž ke střetům dochází i uvnitř obou táborů - a je jen otázkou času, kdy nejisté příměří skončí. V konfrontaci jednotlivých názorů a rozdílných životních postojů lze nalézt všeobecně platné pravdy, které v kolotoči dějin obyčejně nemívají ani tu nejmenší šanci ... A Bůh ? Ten se jen dívá. Jestliže je opravdu vševědoucí a vševidoucí, s největší pravděpodobností nad námi už dávno zlomil hůl. Protože zákonitě musel zjistit, že jsme se mu nijak zvlášť nepovedli. Víceméně stvořil neopravitelný zmetek - otázkou zůstává, jestli "k obrazu svému". (22.06.2011)

Uuuf. Těžko popsatelné. Nejdříve ty zjevné klady - výprava, prostředí horského údolí, historická přesvědčivost, posmutnělá epická hudba Johna Baryho -- V The Last Valley nejde o akci. Nejde ani o moc vývoj postav, nebo o to jak v závěru skončí. Žádná postava film přímo netáhne. Podstatu vidím v tom, že každá z nich má svojí životní filozofii, které se pevně drží a dramatický oblouk je postavený na jejich konfrontaci ( především dialogy Michael Caine - Omar Sharif ). Clavell. Michael Caine hraje opět na chlup přesně to své - viz profil na CSFD ( "Mluv lehce, mluv pomalu a neříkej mnoho" ) a funguje to samozřejmě výborně. Omar Sharif je výrazně utlumený. The Last Valley je výjimečný film, nepodobný jiným žánrovým kouskům. 90%. (13.01.2007)

Na rok výroby 1971 se setkáváme s velice zdařilým a nadčasovým snímkem. Netvrdím, že se postavy ve filmu chovají úměrně první polovině 17. století, ale to snad ani není možné po tvůrcích chtít. Postavy sice mají naprosto moderní uvažování, ale přece jen jsou respektovány určité hranice (církev, Bůh, modlářství, konflikt protestantů s katolíky, ve kterém nakonec už nikdo nevěděl kdo je kdo). Musíme si uvědomit, že tehdejší průměrný věk nebyl vysoký a jestliže válka trvala třicet let, bylo mnoho lidí, kteří nic jiného než válku vůbec nezažili. Proto se mezi lidmi množily apokalyptické vize, vznikaly sekty, lidé se stávali otrlými zabijáky atd. Žoldnéřské tlupy pobíhající po Evropě nerozlišovaly, ke které straně kdo patří, neboť nebyly placeny skoro vůbec a žily spížováním z okolní krajiny. Pokud se tedy objevil někde velitel, který byl schopen takovéhoi úsudku, jako v našem filmu, byl to skutečně "velký muž". Šlo o to, přežít třeba jen o pár dní navíc, což byl ten "dar života", o kterém se ve filmu hovoří. Ohledně tématu doporučuji také velmi zdařilý film Komediant Otakara Vávry, ten je snad ještě syrovější. 85% (27.10.2014)