Poslední údolí

Promarněná šance. Dobří herci, dobrý nápad, ale nefunguje to. Zejména proto, že hlavní hrdina se vprostředku filmu jakoby vytrácí a ztrácí na důležitosti, takže není uvěřitelný jeho návrat do středu dění. KOUSEK DĚJE. Od chvíle, kdy kapitán opouští vesnici, to jde do kopru, všichni se začnou chovat jakoby jim vypadl mozek z hlavy. Zamilovanému mladíkovi nevadí, že jeho dívka dává přednost jinému, směšné spadnutí do plamenů, najednou neuvěřitelně romantická láska mezi kapitánem a čarodějnicí...atd. Přiblblá zkratkovitost a nesmyslné chování téměř všech postav je nechtěně směšné. Zájemcům o třicetiletou válku doporučuji přečíst si román Simplicimus simplicisimus - divnej název, což? /21. 6. 11./ (21.06.2011)

Jeden z nejlepších filmů na téma nesmyslnost válek a hloupost náboženství. Toho náboženství a jeho odsuzování je tam tolik, až jsem tomu na ten rok výroby ani nechtěl věřit. Hodně nadčasový film se skvělými dialogy a psychologickými rozbory. Škoda jen toho bledýho Sharifa, který tu vypadá a hraje jak zombík. (04.09.2011)

Na rok výroby 1971 se setkáváme s velice zdařilým a nadčasovým snímkem. Netvrdím, že se postavy ve filmu chovají úměrně první polovině 17. století, ale to snad ani není možné po tvůrcích chtít. Postavy sice mají naprosto moderní uvažování, ale přece jen jsou respektovány určité hranice (církev, Bůh, modlářství, konflikt protestantů s katolíky, ve kterém nakonec už nikdo nevěděl kdo je kdo). Musíme si uvědomit, že tehdejší průměrný věk nebyl vysoký a jestliže válka trvala třicet let, bylo mnoho lidí, kteří nic jiného než válku vůbec nezažili. Proto se mezi lidmi množily apokalyptické vize, vznikaly sekty, lidé se stávali otrlými zabijáky atd. Žoldnéřské tlupy pobíhající po Evropě nerozlišovaly, ke které straně kdo patří, neboť nebyly placeny skoro vůbec a žily spížováním z okolní krajiny. Pokud se tedy objevil někde velitel, který byl schopen takovéhoi úsudku, jako v našem filmu, byl to skutečně "velký muž". Šlo o to, přežít třeba jen o pár dní navíc, což byl ten "dar života", o kterém se ve filmu hovoří. Ohledně tématu doporučuji také velmi zdařilý film Komediant Otakara Vávry, ten je snad ještě syrovější. 85% (27.10.2014)

Když jsem kdysi dávno viděl tento film poprvé, tak to byl zážitek. Už jen ten kapitánův trik s helmou mne dostal. Působivost film neztratil ani po všech těch letech. Originální zápletka a vzájemná konfrontace světonázorů čtyř hlavních postav: kněze (ideologa), Grubera (praktika moci), učitele Vogla (intelektuála s otřesenou vírou) a kapitána (cynika z nezbytí). Michael Caine ovšem svým výkonem v roli kapitána s duší spálenou válkou jednoznačně dominuje: „ Nemluv mi tu o Bohu. Zabili jsme ho v Magdeburku. Zabili jsme vše - muže, ženy, taky děti. Dvacet, třicet tisíc. A pak jsme všechno spálili.“ Snad co mi tam vadí, je to, že kapitán své proticírkevní názory občas formuluje spíše jako člověk dvacátého století než člověk století sedmnáctého. K působivosti filmu přispívají nádherné exteriéry a vynikající kostýmy. Ta kapitánova banda jako by vypadla ze Simplicia Simplicissima. (18.09.2010)

Protestanti protestují, katolíci katolizují a všichni dohromady dělají ke spokojenosti toho fousatého strejce to, co šlo církvím vždy nejlíp - kradou, vraždí, rabují a znásilňují. Nu což, v upjatých mantinelech desatera trochu toho rozptýlení nikdy nezaškodí, že ano! A ke spláchnutí morálky a svědomí do hajzlu přece vždycky postačí třikrát Zdrávas, dvakrát Otčenáš a jeden hned spinká jako miminko dřív, než by jste řekli bigotní zmrd. Kulantní kombinace Masa a krve se Srdečnými pozdravy z kožených kalhot, kde si arabáš jako poleno střihl roli árijského učitele, ukazuje nejen odvrácenou prdel krásné a romantické doby, ale i to, jaký že to poctivě "vydobytý" majetek chtějí ti zasraní černoprdelníci dneska vracet. Pokud opravdu nějaký ten jejich lhostejný stvořitel existuje, musí peklo praskat ve švech. (19.05.2011)